NADĚŽDA ČÍŽKOVÁ cizkova@kjd.pb.cz

DRDA, Jan. Svět viděný zpomaloučka: Fejetony z let 1939–1943. 3. upravené a doplněné vydání. Příbram: Knihovna Jana Drdy, 2015. ISBN 978-80-86937-49-6.

Jak jinak než vydáním jeho knihy lze uctít významné jubileum spisovatele. Janu Drdovi by bylo 4. dubna 2015 sto let. Pro tuto významnou příležitost jsme ve spolupráci s autorovou rodinou vybrali knížku fejetonů Svět viděný zpomaloučka. Přestože jde o texty staré více než 70 let, mají současnému čtenáři stále co říci. Některé jsou dokonce velmi aktuální. Jde o knihu, která přes své kvality není příliš známá. To vše jsou důvody, proč jsme se rozhodli znovu vydat právě tento titul.

Pro knihovnu, která od roku 1990 nese autorovo jmé­no, i pro její čtenáře, je dílo Jana Drdy stále živé a v mnoha směrech velmi aktuální. Zejména svým regionálním charakterem, v němž se objevuje téma hornictví, maloměšťáctví, vesnického chrapounství i dobráctví, laskavost srdce prosté­ho lidu i připomenutí pahorkaté a lesnaté krajiny Podbrdska, ale i svým květnatým jazykem. Drdovy texty oslovovaly čtenáře všech věkových kategorií, ve své tvorbě se pohyboval napříč literárními žánry, od pohádek, povídek, reportáží, fejetonů a románů až k dramatu. Tento skvělý vypravěč byl ovlivněn svým původem a dětstvím v chudé rodině v malém městě, což se projevilo silným sociálním cítěním a odrazilo se kro­mě literárních prací i v jeho politických názorech a postojích.

Svět viděný zpomaloučka je sbírkou fejetonů, jež Drda publikoval v letech 1939–1943 v Lidových novinách, knižně vyšly v letech 1943 a 1944. Ja­ko redaktor kulturní rubriky v napjaté válečné době vyhledával náměty, které by nezakázala cenzura. Líčením zdánlivě banálních skutečností se snažil povzbuzovat a uklidňovat čtenáře. Vyzdvihuje manuální zručnost českého člověka, sepětí jeho života s krásnou přírodou, s historický­mi reáliemi města. Pohrává si s jadrným lidovým jazykem. Fejetonům nechybí vtip ani pointa. Z jednotlivých témat si dnes můžeme učinit plastický obrázek života v prvorepublikovém městě i vesnici.

Nové vydání knihy přepracoval, upravil a o několik dalších fejetonů doplnil Petr Drda. Soubor rozdělil do tří celků – Beznaděj, vzdor a naděje, Příbram, městečko dětství, Matka měst a matka řek a Půvab nehonosné země. Pojmenování jednotlivých částí vysti­huje tematické zaměření fe­jetonů, obrat ke ko­řenům národa a domoviny, k odvěkým hodnotám, které český národ vždy tmelily a povzbuzovaly v dobách ohrožení. Celé sbírce vévodí závěrečný fejeton, kte­rý nadčasově nabádá k trpělivosti, rozvaze a klidu. Proto po něm sbírku autor kdysi pojmenoval. Je snad nejvíce ze všech aktuální i pro dnešní čtenáře. Jan Drda zde trpce konstatuje: „Lidé ztratili čas na podívanou při těch nejlepších příležitostech. Celá generace moderních básníků už neuvidí z okének expresních vlaků ani polovičku. Svět se nám ztratil zrov­na v těch nejpůvabnějších věcech, v perspektivě pěšího chodce či kočárového cestující­ho, a naplno nám tu ztrátu nenahradí ani nej­­dokonalejší filmový snímek. Básníci, CESTUJTE ZPOMALOUČKA! mělo by být napsáno na všech rozcestích světa, když už je ostatní lidi těžko přemlouvat a přesvědčovat. Ale ani básníci se už nevzdají svého rychlíku. Jen někdy v nich mimo jejich vědomí propukne rudiment pomaloučkého vidění světa, a pak se potulují aspoň od Karlových lázní k Národnímu divadlu. Nu nešť, i ten kousíček je k něčemu dobrý: poznají aspoň z vlastního názoru, že je Vltava zeleně špinavá a že mají kachny placatý zobák.” Zastavme se tedy i my v našem chvatu a rozhlédněme se pozorně kolem sebe. Možná zjistíme, že není tak důležité stihnout vše, že je podstatnější vidět opravdový svět kolem sebe.

Citlivá jazyková úprava zachovává původní ráz textu. Pro mladou generaci bude možná tento styl zastaralý a poněkud vyumělkovaný, ale ponechává si svou dobovou autentičnost. Do tisku knihu připravil Vladimír Pistorius. Na obálku byla použita fotografie Jana Drdy z jeho mladých let. Doufáme, že kniha potěší i náročnější čtenáře.