DANA SMETANOVÁ Dana.Smetanova@nkp.cz

VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

Rádi bychom vám představili novou rubriku zaměřenou na statistiku činností a výkonů především veřejných knihoven, se kterou se budete setkávat ve Čtenáři pravidelně jednou za dva měsíce. Jednotlivé příspěvky budou tematicky zacílené vždy na konkrétní údaj zjišťovaný ve statistickém výkaze. Cílem je přiblížit knihovnám jeho správné vykazování a vyjasnit případné problémy, které mohou při evidenci nastat. Neméně důležitým cílem je ukázat, jak si stojí knihovny na celorepublikové úrovni, v jakých objemech se celková čísla pohybují a zda mají v časovém horizontu klesající či stoupající tendenci. V tomto úvodním příspěvku se podíváme podrobněji na statistické výkaznictví veřejných knihoven a budeme se věnovat tématu Kulturní a vzdělávací akce v knihovnách.

Veřejné knihovny v ČR jako předmět statistického zjišťování

Síť veřejných knihoven v České republice je stále velmi rozsáhlá. V roce 2014 dosáhl celkový počet veřejných knihoven čísla 5360. Veřejné knihovny jsou povinny vykazovat statistiky na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě a navazující vyhlášky Program statistických zjišťování na rok …, kterou každoročně vydává Český statistický úřad. Orgánem provádějícím sta-tistické zjišťování je pro oblast kultury, tedy i veřejných knihoven, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (dále jen NIPOS), které tak činí z pověření Ministerstva kultury ČR. Z uvedených právních předpisů vyplývá pro veřejné knihovny povinnost vyplnit a v předepsaném termínu odevzdat do NIPOS statistický roční výkaz o knihovně „Kult (MK) 12-01“. Pokyny pro vyplňování jednotlivých ukazatelů deníku a ročního výkazu „Kult (MK) 12-01“ a závazné definice, které vycházejí z normy Mezinárodní knihovnická statistika ISO 2789, jsou zveřejněny v tzv. Deníku knihovny. Ten slouží k průběžnému vedení evidence o činnosti knihovny. Všechny formuláře, deník i statistické ročenky jsou k dispozici na webu NIPOS (http://www.nipos-mk.cz/).

Každoroční sběr statistických dat za veřejné knihovny ČR probíhá v rámci výkonu regionálních funkcí knihoven. Krajské a pověřené knihovny poskytují metodickou pomoc při vyplňování výkazu svým obsluhovaným knihovnám a následně všechny roční statistické výkazy zasílají elektronickou cestou do NIPOS. Informace o problematice statistického vykazování jsou také k dispozici na webových stránkách Knihovnického institutu Národní knihovny ČR v sekci statistika.¹

Uplatňováním jednotné metodiky by měla být zaručena kvalita a porovnatelnost dat za různá časová období nebo i mezi jednotlivými knihovnami. Přes všechnu metodickou péči a snahu o jednotné vykazování je však potřeba konstatovat, že tomu vždy tak není. Obzvláště v případě menších knihoven, ale nejen jich, se často můžeme setkat s nepřesně vyplněnými statistickými výkazy, ve kterých se každoročně opakují stejné chyby.

Kromě ukazatelů uvedených v Deníku nebo ročním výkazu sledují knihovny i další údaje, které vyplývají z jiných předpisů (např. počty zhotovených tištěných kopií za úhradu), nebo údaje, které si stanoví knihovna na základě svých specifických potřeb.

Význam a využití statistických dat

Statistická data mají v životě knihoven velký význam. Jsou využitelná jak pro vnitřní řízení knihoven, tak i v širších souvislostech. Poskytují knihovnám i jejich zřizovatelům důležitou zpětnou vazbu a informace, například:

• o činnosti knihovny a jejích službách,
• o využití vkládaných finančních prostředků,
• o pořádání vzdělávacích a kulturních akcí,
• dále jsou podkladem pro další finanční a strategické plánování,
• slouží při rozhodování o dalším rozvoji knihovny, jejích služeb, nákupu informačních zdrojů,
• jsou podkladem pro různé analýzy, východiskem pro koncepční a projektové práce,
• jsou důležité pro tvorbu legislativních a metodických materiálů,
• v projektu benchmarking knihoven
• a jsou zdrojem pro národní a mezinárodní statistiky.

Aby bylo možné statistická data využít, musíme se naučit je dobře interpretovat. Jedním z možných přístupů je jejich využití v projektu Benchmarking knihoven². Ze statistických údajů jednotlivých knihoven se kalkulují hodnoty tzv. indikátorů, na jejichž základě knihovna může porovnat své výsledky s ostatními knihovnami. V případě benchmarkingu je klíčové, aby statistické údaje byly přesné a odpovídaly skutečnosti. V opačném případě mohou porovnávání významně zkreslovat.

KULTURNÍ A VZDĚLÁVACÍ AKCE PRO VEŘEJNOST

Kromě půjčování knih a dalších dokumentů jsou akce knihovny pro veřejnost další možností, jak přilákat místní obyvatele k návštěvě knihovny. Mohou pomoci knihovnám budovat jejich komunitní ráz a vymezit knihovnu jako jednu z kulturních institucí v městě či obci. Není pochyb o tom, že knihovny pořádají velké množství nejrůznějších akcí (viz závěrečné grafy).

Jak tedy správně vykazovat uskutečněné akce a pořady knihovny a také jejich návštěvníky?

Od tohoto roku (2016) budou uplatněny některé změny v jejich vykazování, na kterých se dohodli krajští metodici při jednání sekce SDRUK pro regionální funkce v loňském roce. Nadále zůstane vykazování kulturních a vzdělávacích akcí oddělené. Jejich rozlišení bývá někdy velmi obtížné a je potřeba každou konkrétní akci zodpovědně klasifikovat. Přičemž platí, že kulturní akce nemá nižší hodnotu než vzdělávací akce nebo naopak. Většina příkladů akcí je uvedena v definicích.

→ Definice kulturní akce:

Knihovnou pořádané akce pro uživatele a veřejnost, jejichž přínosem je kultivace osobnosti, poskytují zábavu a estetický zážitek. Od účastníků se zpravidla nevyžaduje aktivní spoluúčast, např. besedy, výstavy, literární pásma, pořady, hudební pořady, koncerty, kvízy, exkurze, divadlo jednoho herce, literární čtení, besedy s převažující kulturní složkou, Muzejní noc, besedy s dětmi (pohádky, říkadla…), autorská čtení, pasování prvňáčků, Knížka pro prvňáčka, Noc s Andersenem, Lovci perel, soutěže, hraní stolních her, výtvarné, tvůrčí dílny, vyhodnocení soutěží, filmové projekce, divadelní představení, křty knih, recitační pásma, vernisáž výstavy. Nezahrnují se nástěnky a drobné výstavky (např. novinek).

→ Definice vzdělávací akce:

Knihovnou pořádané akce pro uživatele a veřejnost, jejichž přínosem je rozvoj vědomostí a znalostí, poskytují nové informace a poznatky. Od účastníků se vyžaduje aktivní spoluúčast.

Například školení, kurzy, konference, přednášky, výstavy s informacemi (o autorovi, místě, historii…), exkurze, knihovnické, informační lekce, speciální akce (např. k výročí knihovny / kombinované prohlídky…), diskuze, workshopy, univerzity volného času, akce konané ve spolupráci se školou jako součást výuky (čtenářská, informační a digitální gramotnost), komentované hudební a filmové pořady.

Největší změnou tak bude evidence tzv. cyklických akcí, jako je např. rekvalifikační kurz, školení počítačové/informační gramotnosti, jazykových kurzů apod. Dříve se cyklický kurz považoval za jednu akci bez ohledu na to, kolik měl lekcí. Vzhledem k tomu, že zajištění jednotlivých lekcí cyklu klade na knihovnu stejné nároky jako na zajištění jednotlivých akcí (blokace učebny, energie, příprava výpočetní a prezentační techniky, využití zaměstnanců apod.), byl k diskusi předložen návrh změny v jejich evidenci. Podle nové metodiky se tedy budou počítat všechny dílčí akce a stejná logika zůstane zachována také v případě vykazování návštěvníků těchto cyklů. Akce vykázané novým způsobem se poprvé projeví ve statistickém výkaze knihovny za rok 2016.

→ Evidence počtu vzdělávacích akcí

Pořádá-li knihovna stejnou akci opakovaně v daném dni, pak uvede počet těchto opakování. Opakuje-li knihovna jednorázovou akci v jiný den, pak ji eviduje znovu. Pořádá-li knihovna vzdělávací cyklus, nevykazuje ho jako celek, ale vykazuje všechny lekce daného cyklu (např. pokud má cyklus 15 lekcí, vykáže knihovna 15 akcí).

→ Evidence počtu návštěvníků

Počet návštěvníků vykazované akce (akcí) v daný den. V případě opakování akce v daném dni se počty návštěvníků sčítají. Počet účastníků cyklické vzdělávací akce se vykazuje u každé dílčí akce a počty se sčítají.

Kulturní a vzdělávací akce knihoven v číslech

Veřejné knihovny po celé České republice pořádají ročně neuvěřitelné množství nejrůznějších pořadů, besed, seminářů, kurzů a dalších akcí pro veřejnost. Pozitivním trendem je, že od roku 2009 vykazují veřejné knihovny ČR každoročně se zvyšující počty jak kulturních, tak vzdělávacích akcí.

Od roku 2009 se statisticky vykazují také počty návštěvníků kulturních a vzdělávacích akcí. Je potěšující sledovat také v tomto případě rostoucí trend. Od roku 2009 do roku 2014 stoupl počet návštěvníků kulturních akcí o téměř 0,5 milionu a v případě vzdělávacích akcí se počet zvýšil o téměř 200 000 návštěvníků, viz graf č. 2.

V rámci vzdělávacích akcí se také samostatně vykazují vzdělávací kurzy v oblasti ICT (informačních a komunikačních technologií). Počty kurzů ICT, které se uskutečnily ve veřejných knihovnách v ČR, mají klesající tendenci. V roce 2009 bylo evidováno 3189 akcí, v roce 2014 jejich počet poklesl na 2653, přičemž počty klesají každoročně.

Dlouhodobou prioritou českých veřejných knihoven je jejich proměna na informační, kulturní, vzdělávací a komunitní centra obcí. Výrazem tohoto trendu může být právě počet kulturních a vzdělávacích akcí pořádaných knihovnou. V roce 2009 vykázalo 692 knihoven, že v průběhu roku uskutečnily 12 a více akcí, tj. minimálně jednu měsíčně. Dalších 1133 knihoven vykázalo za rok 1 až 11 pořádaných akcí. Vedle toho ale bylo celkem 3675 knihoven (66 % z celkového množství), které za celý rok neuspořádaly ani jedinou akci. Pokud srovnáme tato data s údaji za rok 2014, můžeme zaregistrovat určitý pokrok. V roce 2014 uspořádalo 12 a více akcí již 883 knihoven, počet knihoven s 1 až 11 akcemi se zvýšil na 1600 a naopak poklesl počet knihoven, které neuspořádaly ani jednu akci na 2979 (55 % z celkového množství). Můžeme tedy i v této oblasti zaznamenat pozitivní trend, ale na druhé straně platí, že proměna knihoven je hodně pomalá, protože se jedná o velmi složitý proces.

Na závěr jen doufáme, že knihovny budou nadále přinejmenším stejně úspěšné při pořádání kulturních a vzdělávacích akcí pro své uživatele jako dosud. A také, že budou zohledňovat nová pravidla pro jejich vykazování ve statistickém výkaze. Pokud chceme sledovat trendy v oblasti knihoven a mít připravené podklady pro případné diskuse o využívanosti knihoven, je potřeba argumentovat se správnými údaji.

1  Dostupné na http://ipk.nkp.cz/statistika-pruzkumy-dokumenty/statistiky/stat_faq.htm

2  Informace o projektu na stránkách KI NK ČR: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/mereni-vykonu-a-kvality-v-knihovnach-1/Benchmarking.htm