MICHAELA NĚMCOVÁ sekretariat@knihovnakv.cz

V prosinci 2015 oslavila Krajská knihovna Karlovy Vary 10. výročí své činnosti v nové budově ve Dvorech. Původní budova Krajské knihovny Karlovy Vary (a jejích předchůdkyň) v centru Karlových Varů v ulici I. P. Pavlova sloužila čtenářům již od roku 1935 – a do roku 2005. V současné době je zde sídlo Městské knihovny Karlovy Vary.

Protože je zvykem při takových jubileích bilancovat a ohlížet se zpět, rozhodlo se vedení Krajské knihovny Karlovy Vary pohlédnout opravdu hodně zpátky, až k samým počátkům karlovarského knihovnictví, a uspořádat výstavu s názvem 200 let knihovnictví v Karlových Varech. K takovému ohlédnutí však, jak se ukázalo, nestačily pouze vlastní zdroje, ale bylo nutné oslovit dvě významné karlovarské organizace, které jsou v historii jako doma – Státní okresní archiv Karlovy Vary a Městské muzeum Karlovy Vary se ukázaly být výtečnými spolupracovníky. Obě organizace pomohly s přípravou výstavy zapůjčením některých dobových dokumentů a historických artefaktů, ale také rozsáhlými znalostmi a odbornou pomocí.

  

 

Unikátní historické dokumenty, dopisy, katalogy a artefakty zapůjčil Státní okresní archiv – včetně nepřeberného množství zdigitalizovaných fotografií interiérů karlovarské knihovny, jejích zaměstnanců a uživatelů. Fotografie nabídly tvář karlovarské knihovny od konce druhé světové války do konce 80. let minulého století. Všechny je bylo nutné projít a vybrat ty nejzajímavější – ty však zároveň většinou neobsahovaly informaci, co je na nich zobrazeno. Proto bylo nutné obrátit se na starší kolegyně-pamětnice, aby pomohly. Při příjemném odpoledním posezení u kávy daly naše milé kolegyně dohromady popisky k většině z těchto fotografií. Na výstavě byly nakonec umístěny kopie těch, které nejlépe vystihly podobu a funkci karlovarské knihovny v průběhu času: od 50. let minulého století do současnosti. Uspořádány byly ve dvou tematických okruzích, nazvaných Budovy a Lidé. První okruh představil interiéry i exteriéry knihovny a druhý knihovníky a jejich práci.

Z depozitářů Státního okresního archivu Karlovy Vary vybral jeho ředitel Mgr. Milan Augustin pro výstavu také originály unikátních písemností z období 2. poloviny 19. století, které se vztahovaly k činnosti karlovarské městské knihovny. Návštěvníci tak mohli obdivovat například první knihovní řád, první instrukci k vykonávání funkce knihovníka nebo žádosti radě města o funkci knihovníka a mnoho dalšího. Dále byly zapůjčeny trojrozměrné objekty jako předmětový lístkový katalog z konce 19. století, návštěvní kniha nejstarší městské čítárny či soupisy periodik v ní registrovaných a také několik historických katalogů fondu městské knihovny.

Dr. Stanislav Burachovič z Městského muzea Karlovy Vary vybral pro výstavu první tištěný katalog veřejné knihovny karlovarských knihkupců a nakladatelů bratří Fraňků, která fungovala ve druhé polovině minulého století jako alternativa k oficiální městské knihovně. Městská knihovna měla ve svém fondu zejména odbornou balneologickou, vlastivědnou, lékařskou či historickou literaturu a byla určena spíše odborné veřejnosti, kdežto bratři Fraňkové ve své knihovně půjčovali zábavné kratochvilné čtení, kalendáře a romány pro nejširší veřejnost.

 

200 let knihovnictví
v Karlových Varech, centrální hala Dvory,
2. 12.–31. 12. 2015

Všechno bylo pěkně vybráno, poskládáno, historicky zařazeno do kontextu – a co dál? Čím to oživit a zpestřit? Tentokrát jsme hledali pomoc u kolegů a kolegyň knihovníků karlovarského regionu. A ti našli a zapůjčili opravdové skvosty. Například čestnou plaketu Vzorná lidová knihovna vážící snad pět kilo, obraz, kte-rý zdobil asi každou lidovou knihovnu v 50. letech, razítka a dobové pomůcky z knihařské dílny či oddělení zpracování fondu, nejrůznější typy rozřaďovačů a knihovnických nezbytností. Jejich zásluhou si mohli návštěvníci prohlédnout dokonalou repliku pracoviště knihov-nice v 70. letech minulého století, a to včetně nezbytného pláště knihovnice a předepsaných pracovních bot. K vidění byly také čtenářské průkazy z různých časových období, katalogizační lístky, čtenářské kapsy, denní datové rozřaďovače čtenářských kapes a mnoho dalších věcí, bez kterých jsme si knihovnu v době „před počítači“ vůbec nedovedli představit. Za zapůjčení úžasných připomínek historie naší profese patří dík zejména městským knihovnám v Ostrově, Novém Sedle, Kynšperku a Nejdku.

Co říci na závěr? Snad jen ještě vyjádřit milý podiv, jak moc čtenáře a návštěvníky Krajské knihovny Karlovy Vary tato retrospektivní výstava nadchla. Okouzleni stáli před krasopisně vyvedenými soupisy knih Dr. Mannla, obdivně nahlíželi do útrob lístkového katalogu či listovali „papírovou wikipedií“, hledali své známé na dobových fotografiích a ukazovali si navzájem, co vše si z knihoven svého dětství pamatují.

Snažili jsme se jim přiblížit naši knihovnu jako úžasné místo s působivou historií, neustále měnící svou tvář a podobu, ale zároveň jako pevný bod v bouřlivých vodách času, kde se mohou zastavit a odpočinout si. Jako místo, kde vždy objeví nové informace, ale také dokonalý řád a harmonii. Je to místo, které máme my knihovníci rádi. A doufáme, že jsme snad návštěvníky výstavy 200 let knihovnictví v Karlových Varech touto svou láskou také trochu nakazili.

STŘÍPKY Z HISTORIE

Dr. Karl Ludwig

Dr. Karl Ludwig, významný karlovarský historik a středoškolský učitel, na malbě Wilhelma Schneidera. Městským knihovníkem se stal v roce 1897. Knihovnu spravoval spolu s městským muzeem a archivem až do své smrti v roce 1931. Katalog knihovního fondu v jeho době obsahoval především díla o Karlových Varech, převážně v němčině, ale i ve francouzštině a angličtině. Jeden z lístků prozrazuje, že se zde nacházely i české knihy.

Dr. Rudolf Mannl

Dr. Rudolf Mannl, karlovarský lékař a radní. Významná osobnost začátků karlovarského knihovnictví. Po svém strýci, křížovnickém knězi A. L. Stöhrovi, převzal a významně rozšířil městskou knihovnu: z několika původních svazků na reprezentativní sbírku monografií. Vytvořil také první instrukci k práci knihovníka a pravidla fungování knihovny. Byl autorem prvního katalogu karlovarské městské knihovny.

Ex libris Karlovarské městské knihovny

První katalog karlovarské městské knihovny (1857)

Rudolf Mannl vytvořil první katalog karlovarské městské knihovnyv letech 1850–1857. Katalog je označen původním razítkem knihovny a vlastnoruční Mannlovou poznámkou: „Vlastnictví Karlovarské městské knihovny. Založeno, počato a zapsáno Dr. Mannlem.“

Ke katalogu napsal Rudolf Mannl i úvod, v němž popisuje nelehké začátky knihovny, na závěr však hrdě oznamuje: „Poté, kdy jsem pro-sadil získání elegantní skříně na knihy a navrhl Stanovy pro orga-nizovanou městskou knihovnu, dostalo se mi té cti, že jsem byl občanským výborem jmenován knihovníkem. Nechť listy tohoto katalogu samy ukáží, co jsem jako knihovník vykonal! Činil jsem tak s radostí a láskou a nepřeji si proto nic jiného než … NAPODOBENÍ!!! Karlovy Vary, listopad 1857. Dr. Rudolf Mannl, městský radní a knihovník.“

Nejstarší veřejná knihovna bratří Fraňků

Nejstarší tištěný katalog veřejné knihovny, kterou provozovali pro širokou karlovarskou veřejnost bratři Fraňkové – zdejší knihtiskaři, vydavatelé a knihkupci, vyšel 30. 5. 1845. Cena jednoho výtisku byla 16 krejcarů. Pro představu: okolo roku 1850 byl roční plat vyššího úředníka 500–700 zlatých, učitele 130 a roční mzda dělníka 100–200 zlatých. Jeden zlatý = 60 krejcarů.

Městská čítárna

Městská čítárna byla zřízena pro pohodlí a lepší informovanost lázeňských hostů již v roce 1830, původní sídlo měla v tzv. Mlýnských lázních, z nichž byla na konci 60. let 19. století přestěhována do Lázní III. V čítárně bývaly k dispozici desítky novinových titulů z Evropy i zámoří, především německých, francouzských, anglických, maďarských, ruských a dalších. Můžeme zde najít i list se zápisem Františka Palackého, nestora české historiografie, který čítárnu navštívil 14. června 1849 a za týdenní předplatné vydal 40 krejcarů.

Kniha přání a stížností městské čítárny z let 1868–1875

Návštěvníci do ní zapisovali především své názory a doporučení, které noviny a časopisy odebírat. Jejich doporučení se na konci lázeňské sezóny vyhodnotila a bylo rozhodnuto, zda budou konkrétní tituly objednány. Občas se v knize objevují stížnosti na zápach ze záchodů, nepohodlné sedačky nebo nedostatečné větrání.

Z archivních materiálů víme, že například v únoru 1872 si zde zájemci mohli vybrat kromě německých titulů též periodika polská a maďarská, češtinu zastupovaly Národní listy (dohromady 27 titulů). Další periodika byla z provenience Velké Británie, Francie, Ruska, USA, Rumunska nebo Holandska (celkem 87 titulů). Městská čítárna tudíž v roce 1872 nabízela celkem 114 domácích i zahraničních novin a časopisů.

 

Prestižní povolání knihovnické
Poděkování Antona L. Freye za jmenování městským knihovníkem (19. dubna 1876)

„Níže podepsaný byl… vyrozuměn o svém jmenování městským knihovníkem… a cítí se povinen vyslovit městské radě a městskému kolegiu nejvřelejší dík zároveň s prosbou, aby byl určen den, kdy bude moci knihovnu převzíti. Karlovy Vary, 19. dubna 1876, Anton L. Frey.“

První stanovy (knihovní řád) karlovarské městské knihovny, autor Rudolf Mannl (1857)

… Karlovarská městská knihovna, která vznikla převážně z darovaných knih a spisů, je nezcizitelným a neprodejným majetkem městské obce, kterým může disponovat pouze městská obec.

… Všechny knihy, spisy, obrazy, plány atd. atd. jsou zaneseny do inventáře obce, opatřeny razítkem města a zapsány do zvláštního katalogu.

… Knihovna podléhá přímému dohledu obecního představenstva. Jeho člen je pověřen zvláštním dohledem. Za tímto účelem uchovává klíč od knihovní skříně a jeden exemplář knižního katalogu.

… Knihovník ručí za udržování knihovny, která se každoročně podrobí revizi ze strany obecního představenstva.

…Druhý klíč od knihovní skříně uchovává úřadující starosta města za účelem kontroly.

… Knihovna musí být kvůli zajištění před požárem uložena v ohnivzdorné místnosti městského archivu a tam také zůstat.

… Nikomu není dovoleno, aby si knihy, spisy atd. bral z knihovny domů. Pouze ve výjimečných případech a s povolením obecního představenstva lze knihu na dobu omezenou zapůjčit dobře známé domácí osobě, avšak pouze proti potvrzení, které musí knihovník pečlivě uchovávat.

… Oproti tomu je každému povoleno osobně nahlédnout do knih atd. na radnici a využívat je, přičemž zápůjčka i navrácení knihy se pokaždé děje prostřednictvím knihovníka.

… Knihovník má si klásti čestný úkol, aby knihovnu podle možností a bez velkých nákladů dále rozmnožoval.

… Výtisk Seznamu lázeňských hostů, jenž je obci zasílán ze strany nakladatelů zdarma, nechť je na konci každé lázeňské sezóny dobře svázán a zařazen do sbírky.

… Jestliže je současná knihovna složena především z balneologických a lékařských děl a spisů, které jsou důležité především pro lékaře, tak by se o ni měl postupem času probouzet zájem všeobecný, a to díky darům a dalším přírůstkům. Tím by byl položen základ k vlastní městské knihovně, která by sloužila širokému vzdělanému publiku a byla by vybavena na způsob veřejných knihoven.

Zdroj: vybráno z dobových dokumentů zapůjčených Státním okresním archivem v Karlových Varech.
Autorem překladů z německého jazyka je Mgr. Milan Augustin.

Historické fotografie: archiv Krajské knihovny Karlovy Vary a Státního okresního archivu Karlovy Vary