Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Bavorská státní knihovna a Státní knihovna v Berlíně zpřístupňují své digitalizované fondy přes aplikace určené pro Apple i Android. Obě významné německé knihovny chtějí zpřístupnit své unikátní fondy světového významu všem svým uživatelům. Knihovny nepočítají jen se zpřístupněním pouhých textů ve formě elektronických knih, jak je známe dnes, ale chtějí dokumenty co nejvíce přiblížit originálům. V rámci pilotního projektu zpřístupní 30 titulů prvních vydání německých klasiků. Vybrané texty sahají od doby osvícenství až do 20. století. Digitalizované verze prvních vydání s původním písmem lze ovšem číst jen stěží. Nově vytvářená aplikace umožňuje dnešnímu čtenáři konfrontovat historické písmo originálu se soudobým písmem. Aplikace pomáhá uživatelům sledovat autentický záznam, který může být opatřen poznámkami a komentáři. Studenti a badatelé mohou porovnávat stránkování, formáty písma atd., i když neumí původní pravopis. První kniha, která je uživatelům k dispozici, je Faust J. W. Goetha. Dalším zpřístupněným dílem je Lessingova Emilia Galotti, která měla velký vliv na celou generaci německých autorů Sturm und Drang. Aplikaci vytváří pro knihovny mnichovské Digitalizační centrum, které provádí přesnou elektronickou kopii včetně tiskových chyb. Nová aplikace umožňuje čtenáři optimalizovat zobrazení textu pro vlastní potřebu a měnit režimy zobrazení. Uživatel si může označit stránky a pasáže, kopírovat si je do záložek a dělat si poznámky. Všechny stránky lze zvětšovat, procházet jejich miniaturami v navigační liště; tvůrci také aktuálně reagují na zpětnou vazbu od uživatelů.

(BibliotheksMagazin – Jahrgang 11, Ausgabe 31, Nr. 1/2016, s. 12–17)

Univerzitní knihovna v Helsinkách připravila novou akviziční politiku, která bude využívat při nákupu fondu tzv. patrony. Účelem této nové strategie je maximální hospodárné využití zakoupeného fondu, o kterém budou rozhodovat vysokoškolští pedagogové, studenti, výzkumní pracovníci a další zaměstnanci univerzity, kteří potřebují knihovní fondy pro svoji práci. Z ekonomických důvodů není možné zakoupit veškeré potřebné dokumenty, a tak je výběr patrona pro řízenou akvizici velice důležitý. Knihovna předpokládá, že tuto novou strategii bude každým rokem revidovat a budou se měnit i patroni pro jednotlivé obory. Univerzitní knihovna v Helsinkách je pochopitelně otevřena pro všechny zájemce, ale musí reflektovat potřeby a zájmy univerzity. Svou akviziční politikou působí ve prospěch otevřené vědy. Chce maximálně zviditelnit své fondy, zajistit jejich dostupnost a propagovat výsledky univerzitních výzkumných prací. Knihovníci musí při nákupu rozlišit knihy, které se stanou jádrem fondu, a ty, které budou aktuální jen krátce. Průběžně sledují statistické ukazatele univerzity – ty jsou také důležitou součástí při budování fondu knihovny. Větší zapojení pracovníků a studentů univerzity se projevilo v pozitivním vnímání nezastupitelné role knihovny pro celou akademickou komunitu a zvýšilo zájem stát se patronem knihovny.

(Scandinavian Library Quarterly – Volume 48, No. 4/2015, s. 15–18)

Podduklianská knihovna ve slovenském Svidníku nezahálí ani o prázdninách – již dlouhá léta organizuje atraktivní prázdninové akce pro děti. Vše začalo v roce 1995, kdy knihovna zorganizovala v rámci Evropského roku ochrany přírody týdenní akci Přírodou za poznáním. Pro děti byl připraven pestrý program s návštěvou knihovny, ZOO, koupaliště ve Svidníku, ale i svidnické pekárny, kde děti sledovaly pečení chleba a mohly si na něm i pochutnat. V dalších ročnících byl o tuto formu letních aktivit velký zájem a knihovna přicházela s novými nápady. Zapojila partnery v místě – děti navštívily svidnickou tiskárnu, sportovní centrum, Státní okresní archiv ve Svidníku i řeckokatolický kostel, absolvovaly také výlet do Bardejova. Mimořádný úspěch měl literární karneval, kde se děti přestrojily za své oblíbené pohádkové postavy. Knihovna se snaží, aby její akce souvisely s knihami a četbou, a tak připravila pro děti literární soutěž Můj otec, kde měly děti volnou formou popsat své nejbližší. Děti nejvíce ocenily kreativní činnosti, kdy mohly vyrábět obrázky ze slaného těsta, soutěž ve zpěvu, vyrábění hraček z lýka atd. O prázdninové programy v knihovně mají stále větší zájem děti nejen ze Svidníku, ale i z dalších vesnic, a tak si knihovnice už teď lámou hlavu, co zajímavého pro děti letos připraví.

(Knižnica – Ročník 16, č. 4/2015, s. 71–72)

Připravil ROMAN GIEBISCH