JAN HOLEČEK jan.holecek@fdv.mpsv.cz

V červnu loňského roku schválila vláda ČR Strategii digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020. Strategie digitální gramotnosti navazuje na dokument Digitální Česko 2.0, pojem digitální gramotnost a její rozvoj směřuje už ke konkrétním strategickým cílům a cílovým skupinám. Nositelem implementace byl vládou ČR ustanoven Fond dalšího vzdělávání jako respektovaná instituce v oblasti celoživotního vzdělávání.

Strategie digitální gramotnosti (dále jen SDG) je reakcí vedení státu na velmi rychlý, překotný a mnohdy živelný rozvoj digitálních technologií v posledních letech. Ať chceme nebo nechceme, jsme těmito technologiemi stále více obklopováni a dnes už vstupují i do osobního prostoru jednotlivců (chytrá zařízení, nositelná elektronika atd.). Pro jejich bezpečné a smysluplné používání je třeba stále vyšší úroveň digitální gramotnosti.

SDG chápe pojem „digitální gramotnost“ v kontextu definice pojmu „gramotnost“ schválené UNESCO jako soubor kompetencí nutných k identifikaci, pochopení, interpretaci, vytváření, komunikování a účelnému a bezpečnému užití digitálních technologií (jejich technických vlastností i obsahu) za účelem udržení či zlepšení své kvality života a kvality života svého okolí, tj. například za účelem pracovní i osobní seberealizace, rozvoje svého potenciálu a udržení či zvýšení participace na společnosti.

„Rozvoj digitální gramotnosti“ definuje SDG jako postupy, opatření a vzdělávací příležitosti, které programově propojují rozvoj logicky propojeného souboru dílčích kompetencí s otázkami jejich smyslu pro cílového jednotlivce nebo cílovou skupinu a se souběžným utvářením vazby na strategickou užitelnost těchto kompetencí při řešení problémů v každodenním osobním nebo profesním životě.

Digitální gramotnost se proto z hlediska SDG skládá ze tří dimenzí: motivační, kompetenční a strategické. V následujících odstavcích si je představíme blíže.

Motivační dimenze je klíčová v tom smyslu, že ani výborné zvládnutí digitálních technologií nemusí nutně přinést očekávaný efekt, pokud jednotlivec postrádá motivaci používat tyto technologie ve svém každodenním životě a svou digitální gramotnost dále rozvíjet. Zahrnuje postoje, které jedinec zaujímá k digitálním technologiím a jejich užívání – tedy motivaci k užívání, osobní ambice či naopak obavy z jejich zvládnutí. Patří sem i vnímání bezpečnostních a právních rizik a osobní zodpovědnost. Tyto postoje pak určují jak jednotlivcovo vnímání možného přínosu digitální technologie v konkrétní situaci, tak centralitu digitálních technologií v jeho životě, tedy využívání technologií pro řešení běžných pracovních a životních situací. Sem patří i využití digitálních technologií pro zlepšení work-life balance, tedy rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem jednotlivce.

Kompetenční dimenze je schopnost používat znalosti a dovednosti v oblasti digitálních technologií zodpovědně, samostatně a vhodným způsobem v kontextu práce, zábavy či vzdělávání. Zahrnuje dovednosti v ovládání nástroje (obsluha hardware, orientace v digitálním rozhraní, navigace v digitální struktuře hypertextu) i informační dovednosti (vyhledávání a vyhodnocování digitálně zprostředkovaných informací), komunikační dovednosti (interakce a zodpovědné sdílení dat prostřednictvím digitálních technologií) a schopnost vytváření obsahu (tvorba multimediálního obsahu dostupného online). K tomu je zapotřebí poznamenat, že z hlediska využitelnosti v různých situacích dělíme digitální kompetence na specifické a nepřenositelné (schopnost využívat specializované digitální technologie při úkonech vázaných na určitou profesi či zaměstnavatele) a přenositelné (umožňují jednotlivci využívat digitální technologie v běžném životě a flexibilně reagovat na změny, nové funkce, změny vizuálního rozhraní aplikací atd.).

Strategická dimenze přímo souvisí s vyhodnocováním účelného využívání digitálních technologií a má klíčový význam pro rozvoj digitální gramotnosti. Umožňuje jednotlivci orientovat se v oblasti digitálních technologií, propojovat aplikace do osobního efektivního workflow, kdy digitální technologie slouží ke zvyšování kvality života jednotlivce.

Cíle SDG jsou rozděleny do šesti oblastí, tzv. strategických cílů (SC):

• SC 1 – zaměstnanost. Tento cíl je zaměřený na zvyšování digitální gramotnosti osob ohrožených nezaměstnaností a nezaměstnaných.
• SC 2 – konkurenceschopnost. Pozornost je věnována zaměstnancům a pracovníkům malých a středních podniků a OSVČ, jimž chybí potřebná úroveň digitální gramotnosti vzhledem k nastupujícímu trendu Průmyslu 4.0.
• SC 3 – sociální začleňování. Podpora je věnována jednotlivcům a skupinám osob sociálně i digitálně vyloučených.
• SC 4 – podpora rodiny. Zde jde jednak o podporu využívání příležitostí, které rodinám poskytují digitální technologie, a jednak o eliminaci rizik, která práce s digitálními technologiemi přináší.
• SC 5 – elektronické služby veřejného sektoru. Cíl směřuje k naplňování standardu e-governmentu.
• SC 6 – podpora systému vzdělávání a učení prostřednictvím digitálních technologií. Naplňování tohoto cíle směřuje k masivní podpoře vzdělávání prostřednictvím digitálních technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů.

Naplňování těchto strategických cílů prostřednictvím 38 dílčích opatření budou zajišťovat gestoři těchto opatření, což jsou jednotlivá ministerstva či Úřad vlády ČR a jimi přímo řízené organizace. Koordinaci implementace SDG bude zajišťovat Fond dalšího vzdělávání jako její nositel.

Na podzim loňského roku byl připraven Akční plán implementace Strategie digitální gramotnosti, který v současnosti předkládá MPSV do meziresortního připomínkového řízení. Předpokládá se jeho schválení vládou ČR v červnu tohoto roku.

Jedním z klíčových nástrojů implementace SDG je komunitní vzdělávání, s jehož využitím počítají SC 3, SC 4 a SC 6. Komunitní vzdělávání by mělo probíhat v komunitních centrech dostupných v běžném životním prostoru jednotlivce. Důraz je kladen na neformální učení se a sdílení zkušeností jednotlivců, hlavně příkladů dobré praxe. Pro stávající komunitní centra, tedy i knihovny, tak SDG otevírá mnoho příležitostí v oblasti zvyšování digitální gramotnosti jednotlivců i neformálních komunit.

Je na každém čtenáři, jak tuto nabízenou příležitost uchopí. Jisté je, že digitální technologie budou pronikat stále víc i do osobní zóny jednotlivce a že pro jejich zvládnutí a účelné využívání bude třeba svou digitální gramotnost rozvíjet po celý život.