VOJTĚCH DOSTÁL vojtech.dostal@wikimedia.cz

Wikipedie, největší encyklopedie všech dob, nedávno oslavila 15 let své existence a stává se nedílnou součástí internetu, kulturním dědictvím z počátku našeho milénia. Není však památkou či skanzenem; podléhá neustálým úpravám a vylepšování ze strany jejích dobrovolných editorů, tzv. wikipedistů. Se svými 18 miliardami přístupy za měsíc¹ představuje obrovský automat na vědění, do jehož útrob však vidí jen málokdo. Wikipedie se v posledních letech čím dál více zaměřuje na kvalitu „na úkor“ (již dostatečné) kvantity, vylepšuje prameny informací, zpřesňuje je a k tomu všemu hledá partnery mezi podobně smýšlejícími institucemi.

V loňském příspěvku do letního dvojčísla Čtenáře jsem napsal, že Wikipedie má mnoho společných znaků s knihovnami. V centru zájmu je shromažďování znalostí a poskytování informací. Dnešní svět samozřejmě disponuje obrovským množstvím informací a množství dat shromážděné v prehistorických dobách během několika desítek tisíc let dnes vytváříme i přijímáme na dennodenní bázi. Průměrný jedinec denně podle dr. Hilberta z University of Southern California vyprodukuje informace odpovídající množstvím 174 novinovým vydáním². Od tohoto výzkumu už ovšem uplynulo pět let, během nichž se jistě číslo ještě zvýšilo. Jak zajistit, aby se z toho lidstvo nezbláznilo?

Snaha zaznamenat informace se v minulých dobách řešila jejich předáváním v ústním podání, což je ovšem značně komplikované, pomalé a při současném počtu obyvatel Země nereálné. Se vznikem písma došlo k informační revoluci, díky psaným záznamům se data mohla skladovat a šířit mnohem efektivněji. Aby byly knihy dostupné všem, vznikl nový druh veřejných institucí – knihovny, které soustřeďovaly veškeré znalosti, jež byly shromážděny.

Na konci 20. století ovšem knihy přestaly stačit. Vědomostí bylo najednou příliš mnoho a nebylo možné je všechny vydat knižně a distribuovat do knihoven. Revoluci způsobil zejména vznik internetu, který umožnil skladovat a vyměňovat do té doby nevídané množství dat. Tento jev vyvolal další vlnu informační inflace a demokratizaci přístupu k nim. Příznakem této revoluce je „souboj“ tradičního vydavatele Encyclopedia Britannica a Wikipedie, který se odehrál v prvních letech tohoto tisíciletí. Jeho vyvrcholením byl rok 2012, kdy Encyclopedia Britannica oznámila, že už z ekonomických důvodů nebude vydávat svou encyklopedii v tištěné podobě. Ač tato zpráva nás nostalgické čtenáře encyklopedií nepotěšila, je zřejmé, že internet pomalu ale jistě přebírá i tuto roli.

Nové funkce knihoven

Základ slova „knihovna“ (i třeba anglického „library“) je samozřejmě ve slově kniha, ale role knihoven se nyní posouvá za hranici knižního světa. Moderní knihovna není jen skladištěm knih, ale přizpůsobuje se nové realitě a je vybavena počítačovými učebnami s přístupem do vědeckých databází či místy pro setkávání i pro pořádání konferencí. Regionální knihovny v malých městech jsou navíc důležitými kulturními centry, kolem nichž se mnohdy vytváří semknuté komunity sečtělých a intelektuálně orientovaných občanů, například seniorů. Tito čtenáři – i knihovníci – se aktivně zajímají o Wikipedii, oslovují nás a setkávají se s námi. V Národní knihovně ročně školíme desítky knihovníků z celého Česka, ale vyjíždíme přednášet také do malých knihoven na českém venkově. Důkazem, že naši práci děláme dobře, je pro nás uzavření dohody o spolupráci s Národní technickou knihovnou.

Jsme rádi, že jednou z nových aktivit mnoha českých knihoven je organizování kurzů Wikipedie, a to typicky pro starší publikum, často právě seniory. Zjistili jsme, že mezi staršími lidmi je mnoho skvělých odborníků, často s výbornými jazykovými znalostmi a schopností se vyjádřit v psané formě. V rámci projektu Senioři píší Wikipedii se z nich stávají wikipedisté; do dnešního dne jsme jich proškolili už téměř 200 – z velké části právě v českých knihovnách. Pro mnohé z účastníků našich kurzů se Wikipedie stala velkou zálibou a smysluplným způsobem trávení volného času.

Knihovníci, pojďte editovat!

I samotných knihovníků je mezi wikipedisty poměrně mnoho – řečeno manažerskou mluvou: knihovníci jsou jednou z našich cílových skupin. Povolání knihovníka spočívá především v poskytování informací. Proto bychom chtěli, aby knihovny své zaměstnance daleko více podporovaly v přispívání do Wikipedie. Kdo jiný je ve své profesi obklopen tolika informacemi na dosah ruky a navíc zahlcen dotazy zvídavých čtenářů, kteří se po nich pídí?

Když už nebudou mít knihovníci čas přímo psát články na Wikipedii, mohou nám pomoci i jinak. Nedávno proběhla mezinárodní akce 1Lib1Ref, v rámci níž byl každý knihovník vyzván, aby přidal alespoň jednu citaci (referenci) dokládající libovolné tvrzení na Wikipedii. Sešly se jich stovky a můžete je najít na Wikipedii pod štítkem #1lib1ref (štítky lze prohledávat zde: tools.wmflabs.org/hashtags/search/1lib1ref). V České republice se nám bohužel nepodařilo o akci vytvořit mezi knihovníky dostatečné povědomí. Vzhledem k tomu, že v zahraničí se výzva setkala s velkým ohlasem, rádi bychom ji v příštích letech zopakovali.

O přidání reference se ovšem můžete pokusit sami – stačí najít libovolné tvrzení bez uvedeného zdroje, prohledat příslušnou poličku ve vaší knihovně, přepnout na lištu „Editovat“ a přidat zdroj pomocí tlačítka „Citace“. Celá záležitost trvá několik minut a citace z Wikipedie už pravděpodobně nikdy nezmizí, poslouží tedy desítkám, stovkám či dokonce tisícům čtenářů.

Wikipedistům by také pomohlo, kdyby měli horkou linku do knihoven a mohli se na ně obracet s prosbou o pomoc při dohledávání pramenů. Z vlastní zkušenosti – nic wikipedistu nefrustruje tak jako hodiny strávené hledáním polokvalitních internetových zdrojů k určitému tématu, když přitom v nejbližším krajském městě je dobře vybavená knihovna s množstvím knih na dané téma. Wikipedisté jsou dobrovolníci, kteří mají málo času a často žijí mimo dosah velkých knihoven. Kdyby mohli jednoduše přes internet poprosit českou knihovnickou komunitu o pomoc s dohledáním informací ke konkrétnímu tématu, jistě by to pomohlo a zvýšilo kvalitu vznikajících článků. A opět, knihovníci by nepomohli jen jednotlivým wikipedistům, ale celé veřejnosti, která na Wikipedii hledá informace.

Mnohé knihovny koneckonců zpracování dotazů nabízejí už nyní, i když obvykle nikoliv elektronicky (např. naskenováním), nýbrž zpravidla přefocováním – a rešerše typicky za poplatek. Ale výjimky už existují. V tomto ohledu se obracím i na takové platformy, jako je projekt Ptejte se knihovny (www.ptejteseknihovny.cz), které se na rešerše poskytované pod svobodnou licencí už teď specializují; jejich navázání na potřeby Wikipedie se přímo nabízí.

Wikipedie jistě není odpovědí na všechny světové problémy, jelikož nabízí jen určitý typ obsahu – strohý, citově nezabarvený encyklopedický text. Díky své popularitě však představuje jeden z nejdůležitějších pramenů informací současnosti a nějakou dobu jím ještě pravděpodobně zůstane. Stává se pomalu ale jistě největší studnicí vědění ve všech oborech zároveň a v mnoha oblastech lidského poznání již dnes nemá v češtině konkurenci. Wikipedie však není projekt žádné kulturní instituce, nýbrž mezinárodní iniciativa dobrovolníků – o to více ovšem potřebuje navázat spolupráci s knihovnami, muzei či galeriemi, aby se mohla dále rozvíjet a zvyšovat svou kvalitu. Přeji si, aby se jí to v Česku do budoucna dařilo více a více.

Autor je předsedou spolku Wikimedia Česká republika. Za kritické přečtení textu děkuje Gabriele Bokové

1  https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia

2  HILBERT, M. and P. LÓPEZ. The World’s Technological Capacity to Store, Communicate, and Compute Information. Science, 2011, 332(6025), p. 60–65.