Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Analýzám prezentace a vyhledávání hudebních partitur se věnuje Katedra informačních věd na státní univerzitě v brazilském Sao Paolu. S rozvojem informačních a komunikačních technologií musí informační věda držet krok s technologickým pokrokem a přizpůsobit se novým postupům zacházení s informacemi, jejich organizaci a vyhledávání v digitálním prostředí. Digitální prostředí vyžaduje kompatibilní technologické zdroje. Digitální úložiště umožňují přístup k informacím a interoperabilitě napříč informačními zdroji. Úložiště jsou digitální prostředí, která jsou obvykle vyvinuta pro ukládání dokumentů, jako jsou hudební partitury, zatímco institucionální uložiště mají vazby na instituce, jako jsou společnosti, nevládní organizace a univerzity. Informace obsažené v hudební partituře jsou prezentovány v detailech její struktury, mohou odhalit proces a okamžik jejího vzniku, noty, tóninu a texty. Tato sada prvků odhaluje, jak jsou důležité pro provedení hudebníkem, a také pro získání znalostí k provedení procesu indexování. Indexování se skládá z dílčích procesů, které identifikují obsah hudební partitury. Cílem je prezentovat dokumenty v analogové a digitální podobě tematicky. Specifické jsou tím, že obsahují symboly – noty, klíče, tonalitu a text (název, datum, jméno skladatele a textaře), čímž se z nich stává textový i vizuální dokument. Větší péči je potřeba věnovat indexování.

(IFLA Journal – Volume 50, Number 2, June, 2024, s. 408–415)

Absolvování stáže v neziskové organizaci jako součást studia informační vědy je i v Německu spíše neobvyklé. Studentka Lisa Sommerová z Hannoverské univerzity zaměřila svoji bakalářskou práci na udržitelnost v akademických knihovnách. Získala stáž u neziskové organizace NGB, která se věnuje udržitelnosti. Lisa vedle práce pro NGB chtěla také získat další zkušenosti od obdobných organizací a zkoumat, jaké jsou závazky knihoven k Agendě 2030, jaká konkrétní opatření knihovny dělají pro udržitelný rozvoj, jaké jsou charakteristiky zelených knihoven. NGB nabízí již od roku 2018 podporu knihovnám a vzdělávacím organizacím při realizaci cílů OSN v Agendě 2030. Podporuje zřizování stálých pracovních skupin pro udržitelnou činnost v knihovnách a poskytuje aktuální informace o zelených knihovnách, pořádá pro ně školení a workshopy na příslušná témata. Ukázalo se, že pro NGB byla Lisa šťastnou akvizicí; pracovala velmi strukturovaně a věnovala se řadě témat. Výsledky její práce byly pro NGB cenné. S Lisou připravili workshop, Lisa dále organizovala další stáže v berlínských knihovnách na téma udržitelnosti. Další část stáže ji zavedla do Městské knihovny Pankow a přímo do projektu veřejného zájmu v oblasti udržitelnosti v Pankowě. Stážistka dále ve spolupráci s NGM připravila pro knihovny putovní výstavu „Jak mohou knihovny fungovat udržitelně?“.  

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 76, Nr. 6, 2024, s. 293–295)

Slovenská Knihovna Spolku svatého Vojtěcha má dnes již 37 knihovních fondů. Některé fondy obsahují více než 9000 svazků, jiné mají jen několik desítek exemplářů. Jsou velmi různorodé. Nejrozsáhlejší fond představuje teologická literatura, nejmenším jsou vydání Spolku svatého Vojtěcha v Maďarsku. Primární knihovní fond tvoří vydání samotného Spolku svatého Vojtěcha. Mimořádnou hodnotu má fond historických tisků ze 16. a 17. století a Knihovna Antona Bernoláka. Pro paměť města Trnavy, ve které Spolek svatého Vojtěcha působí od založení (1870), mají významnou hodnotu „trnavika“ a Knihovna Hadriána Radvániho. Knihovní fond mapuje historii spolku od prvních vydaných publikací v roce 1872 až po současnost. Mezi nejvýznamnější vydání patří Svatovojtěšská bible, jednotný katolický zpěvník a dlouhoročně vydávaný kalendář Poutník svatovojtěšský. Spolek vydával poučné, zábavné, náboženské a modlitební knihy, zpěvníky, školní učebnice i periodika a vždy se snažil reflektovat aktuální potřeby své doby. Do poloviny 90. let 20. století vydal více než 33 miliónů knih. V současnosti produkuje spolek i e-knihy a audioknihy. K dnešnímu dni má tento knihovní fond už více než 8100 položek a neustále se rozšiřuje. Bibliografie spolkových vydání byla zpracovaná do roku 1994. Fond „Tisky 16. a 17. století“ vznikl jako samostatný fond koncem 80. let 20. století. Celkově má tento fond 192 knihovních signatur.    

(Knižnica – ročník 23, číslo 2, 2024, s. 104–106)

Připravil ROMAN GIEBISCH