MILAN VALDEN Milan.Valden@nkp.cz

Přinášíme vám závěrečnou část přehledu publikací o výtvarném umění a architektuře (první část viz Čtenář, 2024, č. 4, s. 152–153, druhá část č. 5, s. 195–197), které u nás vyšly v poslední době (zhruba za poslední dva roky). Přehled si neklade nárok na úplnost, přesto je dokladem šíře nabídky i v této oblasti, která může až překvapit.

Architektura

Kniha Fenomén Jože Plečnik Miroslava Zelinského (Grada, 2022) představuje jednoho z výjimečných evropských architektů, jehož vliv je nejvíce viditelný v Lublani, ve Vídni i v Praze (přestavba Pražského hradu, kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech); text bohatě doprovázejí fotografie a kresby architekta Davida Vávry.

Budování Dystopie – Podivný triumf architektonického barbarství je nepochybně nejvíce normativně laděná práce renomovaného britského historika architektury Jamese Stevense Curla (Books & Pipes, 2023, přel. Jan Obrtlík). Předkládá komplexní dějiny architektury 20. století a přináší neidealizovaný pohled na vývoj západní architektury od roku 1918 až do současnosti. Přibližuje modernistickou revoluci a některé její devastující dopady na stavební kulturu posledních desetiletí, životní prostředí a tvář mnoha dnešních měst.

Monografie Postaveny navzdory – Vznik nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v letech 1948–1989 Michala Sklenáře (Centrum pro studium demokracie a kultury, Ústav pro studium totalitních režimů, 2022) se věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství mezi lety 1948 a 1989. Kniha je prvním ucelenějším výzkumem problematiky v českém prostředí včetně návrhu typologie staveb.

První česko-anglická monografie Making Architecture (Galerie výtvarného umění v Ostravě, Kabinet architektury, 2022) mezinárodně uznávaného amerického architekta Stevena Holla vznikla jako doprovodná publikace k světovému turné jeho putovní výstavy. Jak „dělat architekturu“ se podle Stevena Holla dozvíme z řady textů různých autorů (Nina Stritzler-Levine, Kerry Dean Carso, Peter Olshavsky, Rostislav Švácha, Juhani Pallasmaa a další), ale také z rozhovoru, který zaznamenal Petr Šmídek u příležitosti posledních architektových návštěv Česka.

Architekt Jan Blažej Santini-Aichel je fenomén. V dějinách naší architektury není nikdo jiný, kdo by dokázal v prostředí vlády všeobecně respektovaného slohu uskutečnit tak velkolepým způsobem svou osobní vizi. Na druhé straně by však bylo nepochopením doby a díla interpretovat Santiniho jako osamělou individualitu vystupující z kontextu baroka a překračující všechny hranice. Nejpozoruhodnější na Santinim je právě to, že dokázal oba tyto zdánlivé protiklady spojit. Ani dnes ještě nemá tento mimořádný architekt v obecném kulturním povědomí místo odpovídající jeho významu. A to je i důvod, proč vznikla kniha Petra Dvořáčka Santini (Grada, 2022).

Kniha Moderní architektura – Kritické dějiny Kennetha Framptona (Academia, 2022, přel. Pavel Halík a Petr Kratochvíl) představuje jedinečný ucelený výklad o vývoji architektury od druhé poloviny 18. století do současnosti. Encyklopedické znalosti a mnohaletá zkušenost kritika Framptonovi umožňují s nadhledem hodnotit historii moderní architektury a sledovat souvislosti s politickými a hospodářskými dějinami i s vývojem společnosti.

Obálky: archiv autora