Hlavní obsah stránky
ZE ZAHRANIČÍ : Knihovna Muhammada bin Rašída v Dubaji
Text a foto LIBUŠE PAVLICOVÁ pavlicova@kfbz.cz
Na konferenci Knihovny současnosti v Olomouci byla v roce 2021 představena supermoderní knihovna House of Wisdom, otevřená v emirátu Šardžá v předchozím roce. A už o rok později, v červnu 2022, byla předstižena ještě větší a modernější knihovnou, postavenou v sousedním a pro Evropany známějším emirátu Dubaj, dost možná jednou z nejmodernějších na planetě.
Mohammed Bin Rashid Library nese jméno svého zakladatele, velmi progresivního dubajského emíra, premiéra a viceprezidenta Spojených arabských emirátů, s jehož výroky o významu poznání, umění a kreativity se zde setkáte na každém kroku. Absolutistický vládce Dubaje si je přínosu vzdělání pro rozvoj společnosti velmi dobře vědom, a tak neváhal investovat do stavby knihovny miliardu dirhamů, v přepočtu více než šest miliard českých korun. Cílem nové knihovny je především podnítit vášeň pro vědění u všech obyvatel země, zejména u mladých lidí, a také hrát zásadní roli při ochraně arabské literatury, kultury a dědictví.
Knihovna stojí v dubajské čtvrti Al Jaddaf, sice ve vnitrozemí, nicméně přesto na mořském břehu, na nábřeží rozsáhlé a uměle prodloužené zátoky Dubai Creek v krásně upraveném parkovém okolí, v pěší vzdálenosti od (prozatím) konečné stanice zelené linky metra. Dominantní sedmipatrová čistě bílá budova Evropanovi připomene otevřenou knihu. Skutečnou inspirací architektů byl ale předmět typický pro kulturu arabskou – rehl – tradiční dřevěný stojánek na rozevřený korán. Knihovna tak v příčném řezu nemá tvar písmene V, ale X. V nenápadně připojené externí části je navíc auditorium pro 550 osob. Knihovna se stavěla s šetrností k životnímu prostředí: deset procent energie čerpá ze solárních panelů na střeše a recykluje vodu z klimatizace k zavlažování.
Budova je prošpikována moderními technologiemi, působí velmi vzdušně, příjemně a pohodlně. Kromě robotů, hologramů, umělé inteligence, virtuální či rozšířené reality zde najdete i obvyklá útulná zákoutí knižních regálů s pohodlným posezením všeho druhu. V přízemí jsou všechna oddělení ozvláštněna širokým vodním kanálem podél celé vnější zdi (v dětském oddělení ovšem zabezpečeným průhlednou zástěnou).
Přízemí dominuje obrovský, shora přirozeně prosvětlený vstupní prostor s výškou přes všechna patra, který je rozdělený uprostřed na dvě části kaskádou eskalátorů a futuristickými skleněnými výtahy. Výzdobu vstupní haly tvoří desetitisíce knih skutečně fyzicky stojících na policích, avšak pouze s dekorační funkcí. Jednu část vstupní haly doplňují vodní prvky, v druhé části upoutá pozornost především obří obrazovka s rozšířenou realitou, která návštěvníky stojící na vyznačeném místě podlahy okamžitě přenáší do oceánu, do vesmíru či jiných exotických prostředí. Kdekoliv jinde by vyčníval, ale zde se v prostoru celkem ztrácí i velký automat na návrat knih se dvěma vstupy, který má nejen obvyklé třídicí koše, ale je přímo napojen i na monorail – kolejnici s automatickými pojízdnými boxy, která zajišťuje rychlou distribuci knih uživatelům po celé budově. Knihy z depozitáře na základě čtenářských požadavků zadaných v katalogu nebo knihovní aplikaci expedují do monorailu skladoví roboti a čtenář se jich dočká v řádu minut.
Children’s Library v přízemí představuje doslova dětský ráj. Jeho součástí je velké dětské hřiště se skluzavkami a prolézačkami, týpí, rozličný barevný nábytek na sezení a válení. Patří sem také velká interaktivní obrazovka s rozšířenou realitou a programy, které si děti ovládají pohybem po vyznačených bodech na podlaze. Popovídat si mohou s živým knihovníkem, ale i s humanoidním robotem, který jim zodpoví otázky o knihovně a umí i vyprávět pohádky. Pochopitelně je zde i bohatě zásobený a poutavě naaranžovaný knižní fond, převážně v arabštině a angličtině. Knihovna však není přístupná dětem do pěti let.
Všechna oddělení mají kromě samoobslužného vybavení také lidskou obsluhu, byť obvykle v malém počtu. Pracují zde muži i ženy, obě pohlaví ale vždy v tradičním oděvu: bílém (muži) nebo černém (ženy). Knihovnice pracují podle místní etikety zahalené, některé i se závojem na tváři, muži nosí na hlavě tradiční kefíju (bílý šátek přidržovaný stočeným černým provazem). Po návštěvnících se žádá jen oděv zakrývající ramena a kolena. Vstup do knihovny je zcela volný, pro návštěvu veřejných prostor není nutný jakýkoliv druh registrace. Knihovna je otevřena šest dní v týdnu s výjimkou neděle. V pátek otevírá pouze odpoledne, jinak je přístupná 12 hodin denně (9-21). Během ramadánu však každý den na tři hodiny v podvečer přerušuje provoz.
Knihovna svým uživatelům nabízí také mnoho studoven, různě uspořádaných a dokonale technicky vybavených sálů, vhodných pro individuální i kolektivní práci, konference i natáčení. V přízemí je k dispozici kavárna. Jak je v arabském světě obvyklé, součástí budovy jsou také modlitebny, zvlášť pro muže a ženy.
Údaje o velikosti knihovního fondu se různí, pravděpodobně vlivem toho, že nová knihovna se teprve postupně „zabydluje“. Robot na dotaz uvedl, že v budově jsou tři miliony knih. Knihovna se chlubí i rozsáhlým fondem periodik, hudebnin, audioknih, e-knih a databází a vytváří také fond knih v Braillově písmu. Své nejcennější exempláře vystavuje v trvalé expozici Treasures of the Library v sedmém patře, která rozhodně stojí za delší návštěvu. V prostředí zajišťujícím vzácným originálům nutné klimatické a bezpečnostní podmínky jsou ke shlédnutí unikáty arabských i světových literárních děl ohromující svým uměleckým provedením či historickou hodnotou, včetně rukopisů, svitků, starých tisků a cenných prvních vydání. Expozice se věnuje také kaligrafii a knižní vazbě.
Za procházku stojí i bezprostřední okolí knihovny, doplněné zajímavými zahradními a mobiliářovými prvky. Součástí je velký venkovní amfiteátr a Zahrada jazyků – prostor se 60 barevnými pylony nesoucími motivační citáty šejka Muhammada ve 170 světových jazycích. Nápis v češtině nabádal k vyhýbání se nečinnosti těla i mysli a vybízel k pěstování hobby či sportu. Návštěvníci knihovny mají k dispozici venkovní zastíněné parkoviště pro 300 aut i s nabíječkami pro elektroauta a také parkoviště pro kola. Ke knihovně lze přijet i vodním taxíkem abra po zátoce nebo se projít pět minut pěšky od stanice metra.
Chcete-li knihovnu navštívit, je možné dopředu domluvit organizovanou prohlídku s výkladem. I náhodný návštěvník však má příležitost dostatečně prozkoumat tento architektonický a knihovnický skvost individuálně. Ocitnete-li se v Dubaji třeba na dovolené, neváhejte a na pár hodin si sem určitě zajeďte. Zatím si lze alespoň online knihovnu projít pomocí virtuálních prohlídek na její webové stránce https://www.mbrl.ae.