ANNA KAŠPAROVÁ knihovna@muzeumlb.cz

Reichenberger Zeitung (Liberecké noviny) provázely život Liberečanů plných sedmdesát osm let. Za vznikem úspěšného periodika stál Heinrich Tugendhold Stiepel (1822–1886) původem z Vestfálska. Tento typický selfmademan založil v Liberci roku 1857 tiskárnu Heinrich T. Stiepel, ze které postupně vybudoval rodinné tiskařské impérium Gebrüder Stiepel. Nadějného podnikatele v začátcích podporoval nekorunovaný král textilního průmyslu Johann Liebieg starší. Právě on přesvědčil Heinricha Stiepela k riskantnímu kroku – k vydávání prvního libereckého deníku. První zkušební vydání spatřilo světlo světa 8. 9. 1860 a do konce roku vycházely noviny třikrát týdně. Od druhého ročníku (1861) měli čtenáři své noviny k dispozici každý den; rok 1885 přinesl jak ranní, tak večerní vydání. Postupně se titul stal nejrozšířenějším a nejčtenějším německým periodikem v Čechách. To dokládá také jeho stoupající náklad, který se postupně vyšplhal z počátečních 1000 kusů až na 73 000 výtisků denně v roce 1934.

Noviny se staly příkladem moderního komerčního deníku, který informoval o zahraniční i vnitřní politice, hospodářství, kultuře, později i sportu. V průběhu let deník obohacovaly také přílohy různého zaměření. Od roku 1929 strohý novinový formát doplnila společenská obrazová příloha Bilder vom Tage, která se stala pravidelnou součástí každého středečního vydání. V době svého založení list podporoval ústavu a parlamentní zřízení a vyjadřoval zejména stanoviska liberální elity města. K jeho radikalizaci došlo v letech 1881–1885, kdy v době zostřených česko-německých národnostních bojů docházelo k extremizaci společnosti na české i německé straně. Za této situace noviny deklarovaly podporu nacionálního proudu také novým podnázvem Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Ačkoliv v názvu figuruje označení německé národní strany, v této době se ještě politické proudy do politických stran neformovaly. I později list hájil zájmy Němců v českých zemích (jak dokládá pozdější podnázev Tagblatt für das deutsche Volk in Böhmen), ale už nikdy se neztotožnil s vypjatými nacionálními názory a až do roku 1938 si udržel nezávislost na politických stranách.

K nejvýznamnějším šéfredaktorům patřil Wilhelm Feistner, který stál v čele redakce neuvěřitelných 52 let (1886–1938). V červenci 1938 už dějinné okolnosti vyžadovaly jiný typ šéfredaktora. Po Mnichovské dohodě se noviny otevřeně přihlásily k dalšímu směřování v souladu s Henleinovou rétorikou novým podtitulem Tagblatt für sudetendeutsche Volk, ale ne na dlouho. Po připojení pohraničí k Říši bylo vydávání Reichenberger Zeitung ukončeno. Poslední číslo oblíbených novin vyšlo 5. 11. 1938. Jediným povoleným deníkem v Liberci tak zůstal Die Zeit, původně tiskový orgán Henleinovy SdP, který se následujícího dne stal ústředním listem NSDAP pro říšskou župu Sudety.                        

Příště periodika Těšínska

Prameny a literatura:

— Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 1860–1867. ISSN 1214-6587. Dostupné také z: https://kramerius.kvkli.cz/uuid/uuid:3c2b4140-82ed-11dc-a8f8-000d606f5dc6.

— 75 Jahre Reichenberger Zeitung: ihre Beziehern und Lesern gewidmet. [Reichenberg: Gebrüder Stiepel Ges., 1935]. KUBÍČEK, Jaromír, Sdružení knihoven České republiky a Moravská zemská knihovna (Brno, Česko). Česká retrospektivní bibliografie, Řada 1, Díl 2: Noviny. Noviny České republiky 1919–1945 (CERBI N2). Brno: Sdružení knihoven ČR, 2004. Sv. 1, s. 319. ISBN 80-86249-27-1

— MELANOVÁ, Miloslava, Rudolf ANDĚL, Robert KVAČEK, Markéta LHOTOVÁ, Kateřina PORTMANN et al. Liberec. Dějiny českých, moravských a slezských měst. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. ISBN 978-80-7422-484-3