Podklady jsou čerpány z databáze Anopress.

HOLUBEC, Ondřej. Online výpůjčky frčí, zájem je o audioknihy. Online. Mladá fronta Dnes. 2024, s. 16. ISSN 1210-1168. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp. [cit. 2024-04-08]

Knihovny ve Zlínském kraji (ve městech Kroměříž, Holešov, Vsetín, Zlín) slovy ředitelů popisují zvyšující se trend půjčování elektronických knih a audioknih. Předkládají důvody tohoto trendu a jeho dopady na knihovny samotné, hlavně z finančního hlediska, ale i na práci knihovníků.

ŠAŠKOVÁ, Jaroslava. Poklady vázané v kůži. Online. Speciál DNES. 2024, č. 12, s. 8. [cit. 2024-04-08]

Popis Chotkovy zámecké knihovny na zámku Kačina, a to od jejího vybudování jako zvláštního křídla zámku Kačina až po odkoupení šlechtickým rodem Thun-Hohensteinů. Následně se dostala do majetku československého státu.  Autorka v článku zmiňuje velikost fondu, nejvzácnější výtisky a složení fondu. V jeho druhé části se věnuje nejstarší zámecké knihovně u nás – Lokšanské knihovně v zámku Březnice na Příbramsku.

WILKOVÁ, Scarlett. Vítejte v době knihomolů. Online. Magazín Mladé fronty DNES. 2024, č. 13, s. 20. ISSN 1210-1168. Dostupné z: http://www.idnes.cz. 

[cit. 2024-04-08]

Článek pojednává o moderních trendech (querr romance, young adult literatura, romantické fantasy) pro mladé čtenáře. Vyvrací trend klesajícího počtu čtenářů v této věkové kategorii. Dále na základě čtenářských výzkumů uvádí, kdo jsou největší čtenáři, velikost našich domácích knihoven. Popisuje klesající trend fyzických návštěv v knihovně, který je vyvažován vzrůstajícím trendem stahování e-knih a audioknih z knihoven.

Byl to renesanční člověk, kterému se v naší zemi podařilo vytvořit unikátní dílo pro nevidomé. Online. Katolický týdeník. 2024, č. 11, s. 14. [cit. 2024-04-08]

Vzpomínka Lenky Nebeské, manželky Davida Nebeského, spoluzakladatele nadace Lumen Christi. Tato nadace se zasloužila o zlepšení života lidí se zrakovým hendikepem. V článku jsou uvedeny také vzpomínky Nebeského spolupracovníků. Založili křesťanskou zvukovou knihovnu pro nevidomé a těžce zrakově postižené pod názvem Mise pro nevidomé (https://misepronevidome.cz/). Popisují začátky budování této knihovny ve formě akustických nahrávek v improvizovaném studiu. Článek představuje jedinečnost této specializované knihovny a její služby. Nadace a knihovna fungují do dnešních dnů i po předčasné smrti jejího spoluzakladatele v roce 2022.

JOHANESOVÁ, Daria, Lucie KŘIVOHLÁVKOVÁ a  Petr SLEZÁK. Vědecká knihovna Olomouc – stavební úpravy Červeného kostela. Online. Stavebnictví. 2024, č. 1, s. 14. ISSN 1802-2030. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/. [cit. 2024-04-09]

Článek přináší v první části pohled architektky Darii Johanesové na rekonstrukci Červeného kostela v Olomouci. Zmiňuje historii tohoto luteránského kostela, jeho odsvěcení, předání univerzitní knihovně a následné používání jako nevyhovujících skladových prostor. V roce 2018 bylo rozhodnuto o vybudování nových skladových prostor a Červený kostel byl uvolněn pro kulturní účely Státní vědecké knihovny v Olomouci. Architektka detailně popisuje budování přístavby, která spojuje ředitelství knihovny a kostel samotný. Proces stavby po technické stránce popisují v další části článku ze svého pohledu stavbaři Lucie Křivohlávková a Petr Slezák.

BERÁNEK, Matěj. Nezvyklá souhra. Online. Týdeník Echo. 2024, č. 6, s. 50. [cit. 2024-04-09]

Popis rekonstrukce objektu Löwitova mlýna od jeho objevení Pavlem Kocourkem a Bárou Růžičkovou. Chátrající objekt dokázali za pomoci svých finančních prostředků zvelebit a ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze zde umístit i její pobočku. Pavel Kocourek je místopředseda spolku Velký mlýn. Celá rekonstrukce proběhla ve spolupráci s ateliérem AMBIT. Jedinečné je propojení kavárny a knihovny.

Připravila RENÁTA KREJČÍ SALÁTOVÁ