Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Státní knihovna v Berlíně letos restaurovala jednu z největších knih světa – Kurfiřtský atlas, jehož stáří je 350 let (rozměry atlasu jsou 220 cm x 170 cm, váha 125 kg). Na otevření atlasu je potřeba čtyř zdatných mužů. Nejedná se však o klasickou knihu, ale samostatné mapy, které byly integrovány do jednoho atlasu. Nástěnné mapy byly v minulosti velmi oblíbené například v Nizozemsku (dodnes je můžeme obdivovat na mnoha obrazech malíře Jana Vermeera). Celkem 38 nástěnných map bylo spojeno do atlasu kolem roku 1660. Nástěnné mapy evropských států objevil při svém působení v Nizozemsku princ Johann Moritz; protože zjistil, že neexistují mapy Pruska a Brandenburska, nechal je vytvořit. Pro zpevnění atlasu byla použita hovězí kůže, kovové spony a je uložen v dřevěném víku – i tyto části byly odborně restaurovány. Atlas byl restaurován již v minulosti (v letech 1930, 1970), záznamy o těchto opravách byly velmi cenné pro dnešní odborníky. Existuje také zmenšené faksimile atlasu, které bylo vydáno v Lipsku. Atlas byl výjimečně zapůjčen na výstavu do USA s názvem Maps – Finding our place in the World.

(Bibliotheks Magazin – Jahrgang 11, Ausgabe 32, Nr. 2/2016, s. 17–22)

Obyvatelé malé švédské vesnice Ramsberg v severním Västmalandu museli bojovat za záchranu své obecní knihovny. Politici ve městě Lindesberg se rozhodli, že obyvatelé vesnice vlastní knihovnu nepotřebují a že služby pojízdné knihovny dvakrát měsíčně budou dostatečné. Vesničané s tímto usnesením nesouhlasili a rozhodli se svoji knihovnu zachránit. „Povstání“ ramsbergských obyvatel je významné ze širšího hlediska – v posledních desetiletích byly ve Švédsku uzavřeny stovky veřejných knihoven a většina z nich zemřela „tichou smrtí“. Tento trend je patrný i v dalších zemích. Velkou část práce knihovníka může nahradit počítač a digitalizace a rozšíření elektronických knih slouží také jako argument pro další uzavírání knihoven. Představa, že mobilní knihovny a e-knihy nahradí fyzické knihovny, je ale velmi zjednodušující a nebere v úvahu skutečný význam knihoven. Demonstranti z Ramsbergu netruchlili jen pro ztrátu svých knih, ale pro ztrátu důležitého místa setkávání. Tato úloha knihoven je často přehlížena, a přitom knihovny hrají ústřední roli při integraci a formování identity – slouží jako mosty mezi kulturami a jsou důležité zejména v případě politických a náboženských menšin. Pro uprchlíky jsou knihovny nezbytnými místy setkávání a mají dvojí úlohu – částečně zachovávají jejich jedinečnou kulturu, ale také fungují jako katalyzátor pro integraci do nové společnosti. Přejme si, aby obyvatelé Ramsbergu svoji knihovnu zachránili.

(Scandinavian Library Quarterly – Volume 49, No. 1–2/2016, s. 12–14)

Studenti na tureckých univerzitách preferují elektronické informační zdroje na internetu, ale studenti, kteří prošli výukovými programy informační gramotnosti, začali více využívat služeb tureckých akademických knihoven. Slavná knihovna v Efezu má za sebou dlouhou historii a vloni se navíc stala první veřejnou knihovnou v Turecku, která má otevřeno nepřetržitě. Knihovna chce zvýšit počet svých uživatelů – vytvořila program, který má zlepšit informovanost studentů o možnostech využití knihovních zdrojů při výzkumných úkolech. Program byl připraven ve spolupráci s předním dodavatelem databází a ostatních informačních zdrojů knihovny. Studenti, kteří absolvovali online výuku v angličtině, obdrželi certifikát od tohoto dodavatele databází. Ačkoliv Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu eviduje v Turecku 94% gramotnost dospělých obyvatel, má Turecko velmi malý počet knihoven – na 75 milionů obyvatel má pouze 1434 veřejných knihoven (doporučený počet knih dle mezinárodních norem je 123 milionů, ve skutečnosti je jich pouze 13 milionů). Obecně existuje jen malé povědomí o tom, co mohou veřejné a akademické knihovny svým uživatelům nabídnout. Veřejné knihovny jsou v Turecku financovány federální vládou s určitou podporou samosprávy. Pouze deset procent škol má svoji školní knihovnu, a tak tuto roli suplují knihovny veřejné. Turečtí studenti nejsou tedy zvyklí využívat služeb školních a akademických knihoven; univerzity se tuto praxi snaží změnit zaváděním edukačních programů pro výuku informační gramotnosti. Podle ALA má jen informačně gramotný jedinec schopnost hodnotit, organizovat a využívat informace pro své celoživotní učení.

(IFLA Journal – Vol 42, Number 2, June 2016, s. 126–133)

Připravil ROMAN GIEBISCH