Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Ve Švýcarsku se snaží maximálně otevřít knihovny veřejnosti; od roku 2019 bylo zprovozněno 40 „otevřených knihoven“, kterým se zde říká také 365denní knihovny s denní otevírací dobou 6.00–22.00 hodin. Ve veřejné knihovně v Usteru pracuje nyní 12 zaměstnanců, dále 7 asistentů-studentů a 21 dobrovolníků. Knihovna zabírá plochu 1 000 m2, má 6000 registrovaných uživatelů a každý den provede 800 výpůjček a přivítá 450 návštěvníků. „Otevřené knihovny“ nevyžadují obsluhu, ale i tak přinášejí nějakou práci navíc: odhad v Usteru je půl hodiny na pracovní den, dále úklid, přepínání technologií do normálního/bezobslužného provozu, večer uzamčení cenných zařízení, případné zapnutí alarmu. V počátcích takového typu knihovny je nutné zvýšené úsilí (implementace nových procesů, zvýšení zákaznické pomoci, reakce na nevhodné chování zákazníků, zprovoznění videokamery, motivace personálu). Knihovna v Usteru ani po spuštění bezobslužného provozu neredukovala svůj běžný provoz. Doporučuje se tyto služby zavést alespoň s ročním předstihem, aby si lidé na ně zvykli a měli v normálním provozu možnost asistované pomoci. „Otevřená knihovna“ přináší vyšší investice a náklady. Odměnou je spokojenost uživatelů knihovny a také její zaměstnanci mají čas věnovat se novým projektům.        

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 75, Nr. 2–3, 2024, s. 68–70)

Akademické knihovny v Nigérii zkoumaly roli knihoven při vytváření přátelství mezi studenty. Sociální izolace mezi studenty se stává i v Nigérii palčivým problémem. Vzdělávací instituce by měly podporovat sociální interakci, vytváření inkluzivního prostředí a poskytovat emocionální pohodu. Přátelství zvyšuje sebevědomí studentů, to jim umožňuje zvládat akademické výzvy s větší odolností. Podporuje také spolupráci, komunikaci a týmové dovednosti, které jsou v dnešním světě nezbytné. Výsledky studie ukázaly, že knihovna nemusí být primárním místem, kde si studenti najdou své nejbližší přátele, ale je to stále místo, kde se mohou rozvíjet známosti a blízká přátelství – nabízí příznivé prostředí a prostor pro snadnou komunikaci. Její ticho je však významnou překážkou navazování přátelství a také řada uživatelů preferuje klid pro čtení před společenským stykem. Knihovny by měly organizovat společenské akce, knižní kluby, diskusní skupiny a další aktivity, které podporují interakci. Přátelství studentů ovlivňují společenský život celé univerzity. Knihovny mají pro navazování sociálních kontaktů obrovský potenciál, nabízejí jedinečný prostor pro spolupráci na akademických projektech i pro účast na mimoškolních aktivitách.    

(IFLA Journal – Volume 49, October 4, 2023, s. 694–703)

Evropský cloud pro otevřenou vědu European Open Science Cloud (EOSC) je celoevropská iniciativa na podporu otevřené vědy a otevřených inovací. Představuje síť organizací a infrastruktur různých zemí a komunit. Cílem je vytvořit prostředí využívající pokročilé nástroje a služby na zveřejňování, vyhledávání a opětovné používání vědeckých dat včetně jejich zpřístupnění veřejnosti. EOSC je v současnosti jedna ze dvaceti politických priorit Evropské komise v rámci rozvoje Evropského výzkumného prostoru na léta 2022–2024. Klíčové oblasti pro budoucí činnosti v souvislosti s rozvojem a implementací EOSC v rámci programu Horizon Europe popisuje Strategic Research and Innovation Agenda (SRIA). EOSC má v rámci federativního přístupu shromáždit a propojit existující datové repozitáře členských zemí Evropské unie, a tak ulehčit přístup k vědeckým datům, zvýšit produktivitu výzkumu, rozvoj inovací, zlepšit reprodukovatelnost výzkumu a posílit důvěru občanů ve vědu a výzkum. Zároveň se propojí i s jinými datovými prostory, které vymezuje Evropská strategie pro data. Vědecká data přitom musí plnit principy Findable Accessible Interoperable Reuseable (FAIR), které zabezpečují jejich lehké vyhledávání, přístupnost, interoperabilitu a opakované použití v budoucnosti. Vedle bezproblémového přístupu k obsahu a vědeckým datům z jednoho místa je velmi důležitý vývoj nadstavbových služeb, které budou poskytovat nástroje na další zpracování dat a jejich dlouhodobé uchovávání.    

(Bibliotheca Universitatis – ročník 19, č. 1, 2023–2024, s. 4–6)