MILAN VALDEN Milan.Valden@nkp.cz

Přinášíme první část přehledu publikací o výtvarném umění a architektuře, které u nás vyšly v poslední době (zhruba za poslední dva roky). Přehled si neklade nárok na úplnost, přesto je dokladem šíře nabídky i v této oblasti, která může až překvapit.

Výtvarné umění

Velkou pozornost zaznamenala na sklonku loňského roku režisérka, scenáristka a spisovatelka Andrea Sedláčková se svojí výpravnou biografií Toyen – První dáma surrealismu (Prostor, 2023), která zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Biografie svobodomyslné malířky a výrazné osobnosti meziválečné umělecké avantgardy, která sama o sobě šířila mnoho mýtů, odkrývá dosud neznámá fakta a zachycuje historii mnoha obrazů. Autorka prošla desítky archivů, policejních záznamů a dosud nepublikovaných deníků, aby objevila skutečnou Toyen. Strhujícím způsobem líčí její milostný život a dění mezi českými a francouzskými surrealisty a levicovými intelektuály. Půvabně líčí pražské a pařížské galerie, kavárny, kabarety a nevěstince i atmosféru míst, kde malířka a její souputníci pobývali a tvořili. Současně nás seznamuje s historií mnoha Toyeniných obrazů. Text doprovází přes dvě stě reprodukcí a dokumentárních černobílých i barevných fotografií.

S. Elizabeth, autorka vizuálně bohaté knihy Umění z temnot – Pokladnice všeho morbidního, chmurného a děsivého (Volvox Globator, 2024, přel. Pavel Czeczotka), zkoumá umělecká díla prostřednictvím promyšleného, sugestivního textu. Nepřestává se ptát, jakým způsobem se k temným stránkám vztahovat, zkoumá spojitosti mezi vysokou citlivostí, kreativitou, úzkostmi, duševními chorobami, šílenstvím. Zabývá se tajemnými a zpustlými krajinami, které po staletí lákají k osamělému přemýšlení či snění. Dozvíme se, jakým způsobem se proměňoval způsob zobrazování duchů a jiných nadpřirozených bytostí. Můžeme sledovat vlivy evropského romantismu až do počátku 21. století, zamýšlet se nad estetikou ošklivého či zlého a nově výtvarná díla nazírat z úhlu pohledu, který nabídl Georges Braque, když prohlásil: „Umění je zranění proměněné ve světlo.“ Melancholie, děs a morbidnost. Od snů a nočních můr k otázkám smrtelnosti, zkaženosti i zkázy, k bohům a příšerám. Tato kniha znepokojuje, staví nás tváří v tvář obavám, strachu a přízračné skutečnosti.

Souborná monografie Rafani představuje průřez dvaceti lety tvorby umělecké skupiny (Akademie múzických umění, Untitled Project, Vysoké učení technické v Brně, 2024). Přináší jak bohatou obrazovou i textovou dokumentaci akcí a instalací skupiny, tak i texty kurátorů a teoretiků umění – Kateřiny Štroblové, Noemi Purkrábkové, Karla Veselého, Tomáše Dvořáka a Krzysztofa Siatky. Skupina vznikla v roce 2000 na jasně stanovených demokratických základech. Tvorba Rafanů se vyznačuje kolektivním přístupem a angažovaností ve smyslu zájmu o věci obecné. Rafani se dlouhodobě zabývají uměním ve veřejném prostoru a strukturální podobou výstav a zajímají se též o možnosti metafory, kterou chápou jako druh instrumentu, který může mít aktivizační účinky pro místní prostředí a konkrétní diskurz.

Galerie hlavního města Prahy pečuje o nejvýznamnější pomníky, sochy a sousoší v Praze. Většina historických soch či pomníků jsou kulturní nemovité památky a k jejich údržbě, konzervaci či restaurování se musí přistupovat citlivě s ohledem na jejich památkovou hodnotu. Pro různé materiály je třeba používat specifické techniky nebo technologie, s citem a rozmyslem využívat i ty nejmodernější postupy nebo prostředky. Kniha Život sochy v Praze editorky Marie Foltýnové (GHMP, 2023) má ambice ukázat šíři otázek a úkolů kolem péče o umělecká díla ve městě, potěšit každého milovníka Prahy a umění bez rozdílu věku, kterému se snažíme přiblížit složitou problematiku vyprávěním z hlediska lidí, kteří se v celém procesu musí propojit. Publikace je určena pro širokou veřejnost bez omezení věkem. Pro názornost je doplněna barevnými fotografiemi a ilustracemi Magdaleny Rutové.

Umění se dá najít na nečekaných místech, a proto se spisovatel a publicista Aleš Palán, navazující na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech, tentokrát vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž mezi životem a tvorbou není příliš velký rozdíl. Kniha Muž, který sází borovici blatku – Příběhy dobře utajených malířů (Host, 2023) nám představí umělce, kteří malují, protože musí. Tvoří art brut nebo konceptuální projekty, přestože mnozí ani netuší, že něco takového vůbec existuje. Jsou v tom sami, a proto je jejich dílo jedinečné a nezaměnitelné. A jejich příběhy? Ty jsou ještě silnější.

U příležitosti výstavy v České galerii moderního umění v Praze vydalo nakladatelství X2015 v roce 2023 obrazovou monografii akademického malíře Oldřicha Kulhánka, čítající více než sto čtyřicet barevných reprodukcí, které vznikly po roce 1993. Monografie Oldřich Kulhánek je rozdělena do pěti samostatných kapitol. Úvodní text napsal Jiří Machalický.

Dílo Evy Kmentové tvoří oblouk od realistických soch přes různé podoby figurativního modernismu až po polohu souznící se světovými projevy nového realismu. Sochy modelovala z hlíny a odlévala do sádry, pracovala s betonem, kamenem, cínem nebo hliníkem. Často zachycovala momenty života nazíraného ženskou perspektivou. Samostatnou linii tvoří její kresby, jež můžeme považovat za jakési deníkové záznamy. Autory monografie Eva Kmentová jsou Zuzana Jakalová a Tomáš Pospiszyl (Host, 2023).

Po monografiích Dobrodružný svět Zdeňka Buriana, Podivuhodný svět Zdeňka Buriana a Zapomenutý svět Zdeňka Buriana vyšly první dva díly trilogie Pravěký svět Zdeňka Buriana: Od vzniku Země po zánik dinosaurů Víta Haškovce, Martina Košťáka, Ondřeje Müllera a Rostislava Walicy (Albatros, 2022) a Monstra třetihor a čtvrtohor Ondřeje Müllera, Václava Vančaty, Rostislava Walicy a Bořivoje Záruby (Albatros, 2023). Nejproslulejší část díla Zdeňka Buriana si nyní můžete vychutnat v úplnosti a výjimečné reprodukční kvalitě. Monografie přináší velké nástěnné malby, perokresebné ilustrace i veřejnosti dosud neznámé skici.

Martin Patřičný představuje v knize Tajemství dřeva (Universum, 2023) věci ze dřeva i obrazy ve dřevě. Vypráví, jak vznikly, a dokládá, že – co se týče dřeva – prozrazením kouzla kouzlo nezevšední. Vyprávění je dřevěné a patřičné. Najdete tu i malé povídky. Obrazy, které jste ještě nikdy neviděli. Tajemství dřeva je zároveň tajemství nás, lidí.

Velkolepý Slovník svatých – Světci v historii, umění a lidové představivosti od předních znalců křesťanského umění a církevních dějin Fernanda Lanziho a Gioie Lanzi (Vyšehrad, 2023, přel. Magdaléna Žáčková) není jen slovníkem, ale též bohatě ilustrovanou publikací přinášející portréty více než sto padesáti postav, přičemž se vedle jejich života, kultu a zázraků věnuje také ikonografii. Fenomén svatých je zde pojat napříč časem: od novozákonních postav přes mučedníky starověké církve, velké postavy středověku a baroka až po moderní dobu.

„Obrazy jsou jména toho, co nedokážeme pojmenovat,“ říká Miroslav Petříček, filozof, pedagog a překladatel, který se zabývá reflexí vizuálního umění už několik desetiletí. Své postřehy shrnul mimo jiné v knize Myšlení obrazem – Průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé (2009), která se stala předobrazem výstavy v Galerii hlavního města Prahy „Myšlení obrazem – Vizuální události Miroslava Petříčka“. Hlavní ideou výstavy i její stejnojmenné doprovodné publikace Jitky Hlaváčkové, Mileny Bartlové, Václava Janoščíka, Miroslava Petříčka a Jiřího Přibáně se stal předpoklad, že setkání s obrazem je především vizuální událostí (GHMP, 2023).

Pokračování příště

Obálky: archiv autora