KATEŘINA SPURNÁ katerina.spurna@nm.cz

Po několika příspěvcích věnovaných dennímu tisku se v naší rubrice vracíme k časopisům. Jedním z významných titulů meziválečného období byla kulturní revue Rozpravy Aventina, která patřila vedle časopisů ReD, Kmen a jeho ročenky Alamach Kmene do okruhu nakladatelských časopisů.

Původním záměrem nového listu byla především propagace titulů vydávaných nakladatelstvím Aventinum, vlastněným publicistou a nakladatelem Otakarem Štorch-Marienem (1897–1974). První číslo vyšlo v září 1925 a na jeho titulní straně najdeme text Štorch-Mariena Křestní peníz novému listu, v němž blíže vysvětluje poslání nově vzniknuvšího listu, a také příspěvek Karel Čapek o sobě s vlastními karikaturami autora, který inicioval pravidelnou rubriku …o sobě. Časopis si postupně vybudoval široký okruh přispěvatelů, kteří se rekrutovali především z kmenových autorů nakladatelství. Najdeme tedy mezi nimi kromě samotného majitele Aventina i takové osobnosti jako výše zmíněného Karla Čapka (1890 až 1938), dále Josefa Čapka (1887–1945), básníka Jiřího Karáska ze Lvovic (1871–1951), překladatele a literárního vědce Pavla Eisnera (1889–1958), malíře, kreslíře a zakládajícího člena Devětsilu Adolfa Hoffmeistera (1902–1973), typografa a ilustrátora Vratislava Huga Brunnera (1886–1928) nebo herečku a spisovatelku Olgu Scheinpflugovou (1902–1968).

Časopis sice v převážné míře pojednával o publikacích nakladatelství, které měl prezentovat, nicméně dělo se tak skrze zveřejňování podrobných informací o autorech, ilustrátorech a překladatelích. Součástí jednotlivých čísel byly rovněž různé reportáže a především rozhovory s autory, které vedli A. Hoffmeister nebo spisovatel a překladatel Vilém Závada (1905–1982). Rozpravy přinášely kromě informací o knihách (rubrika Nové knihy) také zprávy o divadelních premiérách, filmech a soudobém výtvarném umění. Texty byly doprovázeny četnými karikaturami a dalším obrazovým doprovodem, např. obálkami recenzovaných knih. Za celkový vzhled časopisu byl v letech 1925–1928 odpovědný grafik a typograf Svatopluk Klír (1896–1959), který byl i autorem záhlaví, a poté od čtvrtého ročníku malíř a ilustrátor František Muzika (1900–1974), který byl rovněž uměleckým ředitelem celého nakladatelství. V roce 1931 začalo mít ovšem Aventinum ekonomické potíže, které se nejprve projevily zmenšením rozsahu jednotlivých čísel časopisu, následně i omezením počtu čísel v ročníku. V témže roce opustili po neshodách nakladatelství bratři Čapkové. Finanční těžkosti Aventina pak vyvrcholily v roce 1934 zastavením jeho činnosti a tím i ukončením vydávání časopisu Rozpravy Aventina, jehož poslední číslo vyšlo 5. 6. 1934.¹

 Příště Zlatá Praha

1 Při zpracování textu byly použity následující zdroje: BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Praha: Grada, 2019. ISBN 978-80-271-1145-9 (ePub); OSVALDOVÁ, Barbora a Jana ČEŇKOVÁ. Česká publicistika mezi dvěma světovými válkami. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2754-2;  KOLAŘÍK, Karel. Rozpravy Aventina. Skica historie nakladatelského časopisu Otakara Štorcha-Mariena. Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze, 2008, č. 2, s. 71–87.