KRISTINA ZÁBRODSKÁ kristina@retrovareni.cz

V pražské čtvrti Petřiny fungovala pobočka městské knihovny od 60. let, kdy zde vzniklo jedno z prvních panelových sídlišť v Praze. Jeho výstavba trvala od roku 1959 do roku 1969 a mělo sloužit 13–15 tisícům obyvatel. Kvůli poválečnému populačnímu boomu se nejprve stavěly mateřské školy. To byly typizované jednopodlažní budovy se dvěma třídami, toaletami, kotelnou a kabinetem učitelů a umisťovaly se zejména do parků a zahrad. Jednalo se o tzv. Gillarovy školky, které navrhl architekt Lubor Marek. Od začátku se počítalo s tím, že jsou to stavby dočasné a časem se postaví nové bytelnější budovy na vhodnějších místech. Školka v Mahulenině ulici s plastikou veverky nad vchodem však sloužila dále, jen děti vystřídaly knihy. Pobočka městské knihovny fungovala v provizorní budově téměř šedesát let!

Příslib nové knihovny

V 90. letech prošla budova nutnou rekonstrukcí, obměnila se elektroinstalace i rozvody, kamna na uhlí nahradilo dálkové vytápění. Se 155 m2 patřila k nejmenším knihovnám ve městě, předpokládalo se, že bude sloužit do roku 2000. Každých pět let bylo třeba tuto provizorní stavbu rekolaudovat. Čtenáři si však mohli knihy jen půjčovat a vracet, na jednom stole stál počítač s internetem, u druhého si kreslily děti, víc místa mezi regály nebylo. Ředitel Městské knihovny v Praze (MKP) Tomáš Řehák proto navrhl radním Prahy 6 postavit místo této nevyhovující pobočky zcela novou, moderní knihovnu. Ti projekt v roce 2015 schválili a po celou dobu výstavbu podporovali napříč politickým spektrem. Velkou výhodou byla skutečnost, že pozemek patřil hlavnímu městu, které projekt financovalo. Radní pro kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková navrhla přihlásit novou knihovnu do soutěže Národního plánu obnovy na rozvoj kreativních center od Ministerstva kultury ČR. V konkurenci ostatních projektů knihovna se stavbou nové pobočky uspěla a získala dotaci 90 milionů korun, která byla použita na lepší vybavení pobočky. Celkové náklady dosáhly 230 milionů korun, z toho vícepráce stály osm milionů.

Od veverky ke kostce

Ihned po schválení nápadu na stavbu nové knihovny ustanovil Tomáš Řehák tým Petřiny, složený z odborníků všech oddělení knihovny, aby nová budova splňovala představy o moderním fungování knihovny v souladu se strategií MKP. Podobu knihovny navrhl architekt Jiří Zavadil, který provedl oceňovanou rekonstrukci Ústřední knihovny na Mariánském náměstí, měl zkušenosti s jejím provozem a každodenním fungováním. Ve svém pojetí vycházel z tvarosloví veverky, která byla symbolem této školičky i knihovny přes šedesát let. Oblé linie doplňovala kulatá okna a červená fasáda. Radní Prahy 6 si však představovali modernější stavbu, a tak městské knihovně doporučili architektonické studio monom, s kterým již dříve spolupracovali. Společně s panem Zavadilem, který měl již potřebné zkušenosti s provozem knihovny, jsme se pustili do práce. On navrhl funkční provoz pobočky a knihovnického zázemí a my jsme vytvořili podobu domu a jeho duši. Chtěli jsme postavit něco, co lidi pozitivně ovlivní a zároveň aby každý budově ihned porozuměl, popisuje Igor Hobza, spoluzakladatel architektonického studia monom.

Nakonec se s kolegy rozhodl pro kompaktní, racionální dům ve tvaru kostky. Každá strana půdorysu má 21 metrů a je rozdělená do tří polí po sedmi metrech. Uprostřed vedou čtyři nosné sloupy, které původně tvořily atrium. Atrium přinášelo světlo a zároveň mentálně propojovalo celou budovu, dvě patra pobočky pro veřejnost s dvěma patry zázemí knihovny. Velkou výzvu představoval sál v podzemí, zejména kvůli splnění všech požárních předpisů, vysvětluje Igor Hobza. Dalším důvodem pro volbu kompaktní kostky byl pohled na urbanistickou mapu sídliště Petřiny, která ukázala, že obytné domy jsou stavěny podélně v řadách a místa sloužící občanské vybavenosti tvoří body mezi nimi. Moderní knihovna tak zcela koncepčně zapadá do původní zástavby. Architekti se také maximálně snažili nechat volnou zahradu pro návštěvníky, a proto navrhli čtyřpatrovou budovu s výškou římsy 14 metrů, což odpovídá odstupové vzdálenosti od protilehlého domu podle tehdejších stavebních předpisů. Konstrukce je racionální tak, že interiér i fasáda jsou variabilní, knihovnictví se velmi rychle mění, knihovna je živý organismus a dům by tomu měl odpovídat. V budoucnu lze snadno posunout příčky tak, aby budova sloužila novým požadavkům, dodává Igor Hobza. Po půl roce knihovna projekt schválila a studio monom podalo dokumentaci k územnímu řízení.

Průběh výstavby

Dotazování dotčených orgánů trvalo necelé tři roky a během té doby se projekt upravoval i kvůli průběžným změnám vyhlášek a zákonů. Ačkoli návštěvníci využijí k dopravě spíše metro, tramvaj nebo dojdou pěšky, je třeba zajistit dostatek parkovacích míst na vlastním pozemku. Námitky vznesli také občané. Komunikaci mezi všemi stranami neúnavně zajišťoval Robert Navrátil, který prováděl stavebně technický i rozpočtový dozor a dbal na dodržování všech termínů a nařízení. Knihovna jakožto veřejná příspěvková organizace musí ze zákona vypisovat na dílčí úkony výběrová řízení. Přípravu prováděcí dokumentace a podkladů pro stavební povolení vyhrála projekční kancelář Siebert + Talaš, která architektonický návrh převedla do stavební dokumentace a podílela se i na stavbě. V průběhu dlouhého schvalování se změnily i požadavky knihovny, která potřebovala více prostoru. Oproti původnímu návrhu byla změněna krytá dvorana, která měla procházet celou budovou přes všechna nadzemní podlaží. Atrium ve 3. a 4. podlaží se zrušilo, popisuje Kitti Országhová, vedoucí projektu knihovny ve společnosti Siebert + Talaš.

V březnu 2022 strhly stavební firmy Subterra a Chládek & Tintěra původní školičku a pustily se do výkopových prací. Ty byly plné překvapení. Například teplovod Pražské teplárny vedl jinudy, než ukazovaly plány, a tak jej bylo nutné přemístit, aby neležel přímo pod novou budovou. Jediným možným termínem byla červencová odstávka teplé vody. Dne 28. června 2022 poklepali zástupci Prahy 6, magistrátu a knihovny na základní kámen a výstavba nové budovy byla slavnostně zahájena. Vyhloubené základy záhy zatopil přívalový déšť a zpozdil tak práci o měsíc.

Hrubá stavba byla dokončena začátkem roku 2023 a postupně se začaly rýsovat vnitřní dispozice. Interiér navrhlo opět studio monom, které po neúspěchu ve výběrovém řízení na prováděcí dokumentaci napnulo veškeré síly k realizaci interiéru. Slavnostní otevření knihovny proběhlo 1. 11. 2023 za účasti ředitele MKP Tomáše Řeháka, starosty Prahy 6 Jakuba Stárka, náměstka primátora hl. m. Prahy Jiřího Pospíšila, ministra kultury ČR Martina Baxy, bývalé radní Prahy 6 Hany Třeštíkové a zástupců knihovny a městské části. Ohromné díky patří celému týmu a všem dodavatelům. Všichni ochotně spolupracovali a společnými silami se snažili projekt co nejlépe a v termínu dokončit. Velmi nám pomohlo i to, že jsme po celou dobu měli politickou podporu jak zřizovatele, tak Prahy 6, ačkoliv se radní měnili a reprezentovali různé strany. Potěšila nás i dotace z Národního plánu obnovy na rozvoj kreativních center od Ministerstva kultury ČR, děkoval Tomáš Řehák.

Na návštěvě

Knihovna láká ke vstupu velkými prosklenými okny v přízemí. Hned u vstupu si můžete odložit věci do skříněk nebo vrátit knihy. Přivítá vás recepční pultík, pohovky a točité schodiště do patra, které záměrně narušuje racionalitu konstrukce. Knihovna působí jako příjemný obývák. Skrytým tunelem v knižním regálu prolezou děti do ulity plné knih, ale nebojte, přístupná je i okolo a rodičům nabízí příjemné posezení v křesílkách u stolků. Rodiče ocení i kuchyňku s možností uvařit si kávu, čaj nebo si ohřát jídlo.

Bílé šatní skříňky diskrétně oddělují toalety a kanceláře. Knihovnice najdete uprostřed u stolku s dvěma monitory. Hlavní recepční pult je otevřený, aby zval návštěvníky k interakci. Regály s knihami jsou maximálně 140 cm vysoké, abyste mohli prostor přehlédnout, sezení naopak nízké, abyste měli pocit soukromí. V přízemí jsou knihy hojně prezentovány jako v knihkupectví, lidé si je často vybírají podle obálek. V boxech na kolečkách se pak tematicky obměňují, popisuje Igor Hobza. Doplňují je i vitríny na prezentaci knih z oddělení vzácných tisků nebo uměleckých děl z místní ZUŠ. Velkou radost máme z živých rostlin ve vysokých truhlících a elegantního posezení, dodává Hana Livorová, vedoucí pobočky Petřiny. Přízemí je průchozí a prosklené dveře na opačné straně vedou na zahradu, kde zůstal zachován původní ořešák a pod něj přibyla zrestaurovaná plastika původní veverky.

Veřejná část knihovny pokračuje v patře, v druhém nadzemním podlaží se nachází většina z 9000 knih, křesílka a taburety, dlouhý stůl pro studium i hraní deskových her, oddělená studovna a kuchyňka. Posedět si můžete i na širokých parapetech u oken s pohodlnými polštáři. Do třetího podlaží jsou situovány klubovny, které si lze dopředu rezervovat. Dvě jsou rozděleny mobilní příčkou, takže je lze spojit v jednu velkou. Stoly jsou modulové a lze je skládat k sobě. Technický ráz a šedý nábytek zjemňuje barevná akustická stěna, v jedné klubovně je světle zelená, v druhé tmavě zelená. Časem přibydou magnetické nástěnky, říká Hana Livorová. Útulnost umocňuje malý salonek (lounge) před vstupem s pohovkou a stolkem a kuchyňka. Třetí klubovna je laděná do modra a má u sebe i zázemí se skříňkami a umyvadlem. Místnosti lze využít ke studiu, k doučování, k výuce jazyků, workshopům nebo k setkávání místních spolků a klubů, nastiňuje Hana Livorová.

Ostatní prostory zaujímají kanceláře – nákup knih a jejich evidence, příjem povinných výtisků, oddělení časopisů. Čtvrté patro je rozděleno na dvě části: v jedné se třídí knihy ze všech poboček a akvizic na třídicí lince, v druhé funguje knihařská dílna. Zde se nové knihy opatřují polepy a poničené se opravují. Do všech místností proniká denní světlo, výhled do zahrady uklidňuje při práci.

V suterénu se nachází multifunkční sál se špičkovou promítací technikou a posuvným hledištěm, prostor lze tak využít k různým účelům. Velmi efektní je barevné tónování interiéru, kdy pozadí a strop kolem plátna je nejtmavší a směrem k tribuně se šedá na stěnách a lamelovém podhledu zesvětluje. To působí velmi příjemně při sledování filmu a prostor získává na velikosti. Černé zábradlí ladí se zábradlím na schodišti, světlá dřevěná podlaha sál rozjasňuje. Foyer ohraničuje šatna, pokladna, toalety, kuchyňka pro zaměstnance a vstup do zázemí pro účinkující a chodba ústící na venkovní schodiště.

S novým tisíciletím se knihovna stala místem setkávání, snažíme se v ní vytvořit váš druhý obývák, příjemné prostředí, kde se cítíte dobře a můžete si číst, povídat si s přáteli, učit se, hrát deskové hry, něco nového vyzkoušet, dozvědět se, podívat se na film, být chvíli o samotě, v klidu a tichu, třeba bez sourozenců… Snažíme se co nejvíc zapojovat i místní komunity, aby knihovna skutečně žila, uzavírá ředitel Tomáš Řehák.