Hlavní obsah stránky

PŘÍLOHA – VIZUÁLNÍ IDENTITA KNIHOVEN: Nová koncepce NK ČR

TOMÁŠ FOLTÝN Tomas.Foltyn@nkp.cz

Pojďme se společně zamyslet a položit si zdánlivě snadnou otázku: Co pro nás znamená Národní knihovna České republiky (NK)? Je to knihovna, která je po staletí unikátním kulturním a vzdělávacím centrem, správcem a ochráncem našeho kulturního dědictví? Zde jistě odpovíte, že ano. Je to instituce sídlící v dechberoucím barokním areálu Klementina, který patří mezi turisticky vyhledávané lokace v centru Prahy? I zde se asi všichni shodneme na kladné odpovědi. Dále už to nebude tak jednoznačné. Je vám známo, že NK je již třicet let vysoce hodnoceným pracovištěm soustavně se zabývajícím digitalizací svých fondů, které zpřístupňuje prostřednictvím veřejně dostupných digitálních knihoven? Víte, že také uchovává obsah českého webu? Uvědomujete si, že v rámci svých výzkumných pracovišť zaměřených na ochranu knihovních fondů patří mezi špičku v celosvětovém srovnání? Že její nedílnou součástí je Slovanská knihovna, vystavěná na demokratických myšlenkách T. G. Masaryka? Že vede systém českých knihoven, který tvoří jednu z nejhustších sítí v celé Evropě? Že garantuje provoz páteřních knihovnických systémů důležitých pro jejich každodenní provoz? A takovýchto, možná až překvapivých informací by bylo možné nalézt celou řadu.

Nic z výše uvedeného není samo sebou. Je to odkaz každodenních aktivit generací pracovníků Národní knihovny, působících na nejrůznějších pozicích. Je to zároveň doklad stability instituce, která sice zejména v posledních dvou dekádách prošla mnohými organizačními zvraty, postupným snižováním své profesní a společenské prestiže a také celou řadou dalších otřesů, ale i tak byla schopna realizovat unikátní počiny, které ji posunuly dále. Nicméně nynější svět staví před celou společnost další výzvy, zreálňuje teorii černých labutí, jež mění naše dosavadní jistoty a zvyklosti. Pandemické vlny, kybernetické hrozby, prohlubování vnitřních sporů o definici naší národní identity, aktuální válečný konflikt na Ukrajině, spojený s jeho ekonomickými dopady, i stav státního rozpočtu ovlivňují každodenní chod kulturních institucí, NK nevyjímaje. Ale i s těmito vlivy, včetně těch dosud neznámých, je možné se úspěšně potýkat, zejména pokud má organizace k dispozici silnou vizi jasně definující její směřování – a právě důkazem, že NK je sebevědomou, cílevědomou kulturní a vzdělávací institucí, je její nová strategie.

Předkládaná Strategie rozvoje Národní knihovny České republiky na léta 2024–2027 nevznikla na vnější objednávku, z vůle našeho zřizovatele Ministerstva kultury ČR či komunity knihoven, jak tomu bývalo v minulosti. Právě naopak. Potřeba disponovat nosným dokumentem jednoznačně vymezujícím plány instituce vzešla zevnitř, a to nejen od nejvyššího managementu, ale i od celé řady jejích pracovníků. Tento iniciační moment považuji za největší vklad úspěšné realizace předkládané strategie i v ní obsažených vizí, neboť bez vnitřního pnutí se nelze posouvat, není možné dosáhnout žádného, byť sebemenšího cíle. Přední český teolog a filozof Tomáš Halík vložil do názvu jedné ze svých prací myšlenku: Co je bez chvění, není pevné. A právě toto vnitřní „chvění“ v době přípravy strategie považuji možná za její největší přidanou hodnotu. Obsah strategie je odrazem mnoha vnitřních diskuzí a práce řady samostatných týmů, přičemž debaty v pracovních skupinách i širším plénu pochopitelně nebyly jednoduché a jednoznačné. Je také důkazem, že se NK ve svém plánování nezahleděla jen do svých odborných plánů, ale s jistým chvěním vnímala různé pozitivní i negativní vnější vlivy, které ji ovlivňují, a také vnitřní faktory překračující rámec jednotlivých pracovišť. Co je však nejdůležitější – její finální znění je dokladem toho, že i nad strategickými dokumenty lze najít širší shodu a dosáhnout mnohdy sice těžce vybojovaného, ale potřebného kompromisu. Tento způsob práce, jež je vystavěný na vzájemném respektu, konstruktivní komunikaci, vstřícnosti a postupném hledání společných cest k dosažení cíle, není v našem prostředí běžný. Velkých, nosných strategií na národní i institucionální úrovni tak není mnoho, a pokud jsou, mnohdy nepřežijí ani několik let od svého vzniku. Možná právě proto, že ambicí jejich tvůrců není hledat shodu, ale naopak do nich vkládat pouze své myšlenky a potřeby, bez ohledu na názor oponentů. Pevně věřím, že díky týmové práci bude strategie NK silná a úspěšná. Seznámit se s ní můžete i vy naskenováním QR kódu nebo ji naleznete na webu nkp.cz.