Hlavní obsah stránky
SOUČASNÁ LITERATURA: Výběr z publikací o hudbě
MILAN VALDEN Milan.Valden@nkp.cz
Přinášíme přehled publikací o hudbě, které u nás vyšly v poslední době (zhruba za poslední tři roky). Přehled si neklade nárok na úplnost, přesto je dokladem šíře nabídky v této oblasti, která může až překvapit.
Klasická hudba
Dějiny možná píší vítězové, muziku však mají na svědomí rebelové. Proč se tedy z dějin hudby staly nudné zástupy úspěšných mužů? Hudební historik a kritik Ted Gioia ve své odvážné knize Hudba: podvratné dějiny (Host, 2021, přel. Marek Sečkař) tvrdí, že to je dáno obecně revolučními možnostmi hudby. Společnost musela nejdříve rebely potlačit a až následně jejich inovace zpracovala do krotkého hudebního kánonu. Vyprávět dějiny hudby proto pro Gioiu znamená vyprávět příběhy odpadlíků a podivínů, kteří hledali nové způsoby, jak, kde a pro koho vyluzovat zvuky či jen poslouchat.
Hudební publicista a skladatel Lukáš Hurník v knize Klasická hudba zvenčí i zevnitř (Grada, 2022) nabízí dvě cesty poznávání klasické hudby – „zvenčí“, tzn. je průvodcem hudební nabídkou současnosti, ale i „zevnitř“, tedy pohledem do skladatelovy pracovny, na jeho pracovní postupy, na logiku hudebního jazyka a mechanismy, které mění melodie, rytmy a hudební barvy na lidské emoce.
Spisovatelka Anna Novotná a ilustrátor Jiří Votruba vytvořili pomyslné dotazníky 55 nejslavnějších hudebních skladatelů a vznikl tak netradiční Skladatelník (Práh, 2021), kniha slovníkového typu pro dětského čtenáře přibližně od osmi let dále, která poslouží jako stručný a zábavný průvodce hudební historií.
Publikace Opera a literatura. Literatura a opera Ireny Rozsypalové (JAMU, 2022) nabízí základní informace o vzájemném vlivu opery a literatury a naopak literatury a opery. Nesupluje slovníky, jednotlivá témata nastiňuje, srovnává, nepracuje s nimi do hloubky, ale upozorňuje.
Česká a světová opereta: průvodce operetní tvorbou Dalibora Janoty (NS Svoboda, 2020) obsahuje 119 nejproslulejších skladatelů operet a rozbor více než 300 jejich děl, která se dodnes uvádějí na divadelních scénách.
Historii Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro od jeho počátku až po poslední dva „covidové ročníky“ 2020 a 2021 sleduje nová kniha nazvaná 75 let Pražského jara editorky Svatavy Barančicové a kol. (Pražské jaro, 2023). Autoři zkoumají Pražské jaro z různých úhlů: jaké novinky a světové premiéry festival přinesl, jak jej ovlivnily společenské změny i jak se revolučně proměňovala grafická podoba plakátů a publikací. A pak jsou zde významné osobnosti, živé vzpomínky, rozhovory a historky, svědectví pamětníků a množství fotografií.
U příležitosti uvedení životopisného filmu Il Boemo (2022) režiséra Petra Václava o českém skladateli Josefu Myslivečkovi (1737–1781), který se proslavil v Itálii, vyšly ve Vyšehradu dvě publikace amerického muzikologa Daniela E. Freemana, který se na Myslivečka specializuje. Kniha Il Boemo – Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka (2021) stručně seznamuje nejširší veřejnost s osudy a dílem skladatele. Naopak rozsáhlá publikace Josef Mysliveček – Život a dílo (2022) je první moderní vědeckou monografií o Myslivečkovi, která seznamuje čtenáře s fakty o skladatelově životě a podrobně se zabývá rozborem jeho hudby.
Obě knihy přeložila Petra Johana Poncarová.
Národní muzeum v Praze vydalo v roce 2022 první svazek Deníků Bedřicha Smetany, zahrnující léta 1840–1847; editory kritické edice jsou Olga Mojžíšová a Tomáš Bernhardt.
V roce 2021 jsme se dočkali druhého svazku nejpodrobnější a nejrozsáhlejší janáčkovské monografie od britského muzikologa a specialisty na českou hudbu a zvláště na Leoše Janáčka Johna Tyrrela Janáček II. Car lesů 1914–1928; první svazek Osiřelý kos 1854–1914 vyšel v roce 2018 (vydal Host, přel. Tomáš Suchomel).
Muzikolog Jiří Zahrádka v knize „Pravdu, první věcí pravdu, ne krásu.“ Příběh Janáčkovy Její pastorkyně (Moravské zemské muzeum, 2021) podrobně sleduje genezi proslulé Janáčkovy opery i pražskou premiéru a další významné inscenace za Janáčkova života. Obsahuje množství dokumentů a fotografií, často poprvé publikovaných. Podobně koncipovaná je i další Zahrádkova kniha Osud a Výlety páně Broučkovy. Opery Janáčkových nadějí a zklamání (Host, 2023) věnující se dalším dvěma skladatelovým operním dílům. Obě knihy jsou v česko-anglické verzi.
Studie, články a výklady jednoho z nevětších odborníků na Bohuslava Martinů Jana Kapusty v souboru Martinů a domov (Arbor vitae, 2020) s hlubokou erudicí a citlivostí dokládají, kým byl Martinů pro svůj domov a co znamenaly zapovězené Čechy pro něj.
Zdeňka Šestáka zná hudební svět zejména jako objevitele tzv. citolibské skladatelské školy. Šesták je však také autorem četných komorních, sborových, koncertantních a symfonických děl. Jako skladatel bezprostředně navazuje na hudební avantgardu první poloviny minulého století a je typem neoklasika, vědomě čerpajícího z tradic evropské hudby posledních pěti set let. Monografie Viktora Bezdíčka Hledání světla. Portrét skladatele Zdeňka Šestáka (AMU, 2023) líčí příběh Šestákova života i jeho úsilí o rozeznění citolibských objevů; její páteří je ovšem sama Šestákova hudba.
Ve druhém vydání vyšla v roce 2021 monumentální biografie Johann Sebastian Bach z pera profesora Harvardovy university a ředitele Bachova archivu v Lipsku Christopha Wolffa (Vyšehrad, přel. Helena Medková), která se dostala i do finále Pulitzerovy ceny. Pomocí četných vyobrazení a mnoha dobových citátů přenáší čtenáře do Bachovy doby a prostředí a stále odkazuje na jeho skladby.
Bachova životní i hudební pouť zaujala i jednoho z jeho nejslavnějších soudobých interpretů, britského dirigenta Johna Eliota Gardinera. Pozoruhodná kniha Hudba na nebeském hradě. Portrét Johana Sebastiana Bacha (Dauphin, 2020, přel. Tomáš Jajtner) vysvětluje podrobně myšlenky, z nichž Bach čerpal, jak pracoval, jak je jeho hudba konstruována, jak dosahuje svých účinků – a co nám může říct o Bachovi jako člověku.
Nového vydání se u nás dočkala klasická stručná knížka a dobový bestseler Život Beethovenův francouzského spisovatele Romaina Rollanda, nositele Nobelovy ceny za literaturu (Ikar, 2021, přel. Pavel Eisner). Beethovena zde spatříte jak v syrové podobě zlomeného a nemocného génia, tak v širším kontextu jeho doby díky mnoha kritickým poznámkám a obsáhlé korespondenci.
Jiný, modernější a odvážnější pohled na hudebního génia Ludwiga van Beethovena nabízí oxfordská muzikoložka Laura Tunbridge v publikaci Beethoven – Život v devíti kusech (Kalich, 2022, přel. Robert Novotný). Představuje skladatele prostřednictvím devíti různých skladeb, z nichž každá vrhá jiné světlo na rozmanité aspekty jeho života, osobnosti a hudby; důsledně líčí Beethovena v kontextu života naplněného usilovnou prací.
Studie Libora Martinka Fryderyk Chopin v Čechách. Ohlasy jeho pobytu v české a polské literatuře (První bruntálské nakladatelství, 2023) se soustřeďuje na osobnost polského romantického skladatele a koncentruje pozornost zčásti ke vztahu literatury a hudby v jeho díle, ale zejména reflektuje interdisciplinární problematiku hudba – literatura v dílech českých spisovatelů inspirovaných Chopinovým životem a dílem.
Kniha Jitky Fukačové Hana Janků – dobře utajená hvězda. Příběh světové slávy i zapomnění velké české pěvkyně (Šimon Ryšavý, 2023) vypráví o osudu brněnské pěvkyně, která započala svoji uměleckou kariéru ve sboru Janáčkovy opery a v pozdějších létech vystupovala a excelovala mj. jako Turandot na prknech milánske La Scaly.
V knize To je klasika! Nevážné rozmluvy o vážné hudbě (Ikar, 2021) najdete rozhovory Vojtěcha Babky s Adamem Plachetkou, slavným českým operním pěvcem, který je známý i širší veřejnosti. Ve svých pětatřiceti letech se dostal na nejslavnější světová pódia včetně Metropolitní opery.
Letos vyšly hned dvě knihy rozhovorů s brněnským skladatelem, muzikologem, vysokoškolským profesorem, literátem a divadelníkem Milošem Štědroněm. Ta první je nazvaná Mé celoživotní janáčkování: hovory nejen o hudbě (Masarykova univerzita) – na otázky Jiřího Hanuše o Leoši Janáčkovi, o české hudbě a o rodící se české identitě odpovídá Miloš Štědroň poutavě a stěží napodobitelným způsobem. Ta druhá se jmenuje Bandita pro brněnskou baladu (Mladá fronta) a se Štědroněm v ní rozmlouvá Jiří Kamen. Střípky vzpomínkové koláže se formují v originální obraz rodinné historie, hudby a divadla. Součástí jsou Štědroňovy svébytné literární texty, které překvapí svou originální komikou.
Populární hudba
Velkou pozornost vzbudila v roce 2021 kniha Pavla Klusáka Gott. Československý příběh (Host), která byla následně oceněna Magnesií Literou v kategoriích Kniha roku a Publicistika. Osud zpěváka Karla Gotta nelze oddělit od dějin zdejší společnosti a politiky. Nezávislý portrét vypráví Gottův příběh s důrazem na ověřená, nová a málo známá fakta. Kniha proniká za léta šířené mýty a zaplňuje bílá místa v událostech kolem Las Vegas, „cvičné emigrace“ či tzv. Anticharty.
Tomáš Padevět patřil k nejbližším přátelům šansoniérky Hany Hegerové, která svolila k napsání knihy o ní s tím, že má být vydána až po její smrti. Dokumentární román Carmen – Skutečný život Hany Hegerové (Ikar, 2021) otevřeně vypráví o jejím dětství za slovenského fašistického státu, které ji poznamenalo na celý život, stejně jako o pobytu v utečeneckém táboře, změnách identity, komunistickém kriminálu a jiných, dosud neznámých událostech jejího života. Také o soukromí, spojeném s neuvěřitelnými vzestupy a pády, odrážejícími dění posledních devadesáti let.
Obsáhlý soubor rozhovorů, které Karel Kryl poskytl v letech 1968–1994, tvoří nejen jedinečný autoportrét jedné z nejvýznamnějších osobností české kultury druhé poloviny 20. století, ale i neocenitelnou kroniku doby, zachycující postřehy o stovkách osobností české a slovenské kultury, politiky a společnosti za dobu téměř čtyřiceti let. Pod názvem Rozhovory vydal Torst (2022).
V letech 2021–2023 vydal Galén čtyři díly knihy Napřeskáčku hudebního publicisty Jiřího Černého, které zahrnují nejen hudební vzpomínky z Klubu osamělých srdcí seržanta Pepře, což byl v letech 2005 až 2019 pravidelný týdeník na vlnách Českého rozhlasu, v němž Jiří Černý formou krátkých vzpomínek prokládaných písničkami umožňoval nahlédnout do svého soukromí i zákulisí své práce.
Kniha Příběhy písní 1919–1960 (CPress, 2021) přináší průřez nejoblíbenějšími a nejvýraznějšími písněmi uvedeného období. Snaží se přiblížit tvůrce a příběhy vzniku stěžejních hudebních děl jednotlivých dekád. Autoři Josef Vlček a Jaromír Havlík se zabývají vývojem československé populární i klasické hudby od éry kabaretu a soudobého tradicionalismu až po nástup rock’n’rollu. Poznáme příběhy skladeb jako Copak je to za vojáka, Ta naše písnička česká, Teskně hučí Niagara, Vínečko bílé, Ten umí to a ten zas tohle a mnoha dalších.
Životopis legendárního „brouka“ Skutečný John Lennon z pera Francise Kennyho, člověka, který vyrostl ve stejném prostředí, jež formovalo Johna a ostatní členy Beatles, tedy v poválečném Liverpoolu, přináší zasvěcený pohled do Lennonova vnitřního světa a osobnosti (Vyšehrad, 2023, přel. Ladislav Šenkyřík). Kennyho kniha umožňuje vidět přístavní město plné napětí a tepající životem očima mladého člověka, který v sobě všechno prožité ukládá.
Unikátní velkoformátová dárková kniha fotografií a vzpomínek 1964: oči bouře dalšího člena Beatles, Paula McCartneyho, obsahuje 275 dosud nepublikovaných černobílých a barevných fotografií z přelomového období legendární kapely, které autor po téměř šedesáti letech nalezl ve svém archivu (Práh, 2023, přel. Jitka Jeníková). Fotografie, převážně dosud nepublikované, zachycují převratné období od konce roku 1963 do začátku roku následujícího, kdy se The Beatles stali mezinárodní senzací a změnili běh hudebních dějin.
Obr.: archiv autora