LUKÁŠ BABKA lukas.babka@nkp.cz

Rok 2024 se v Národní knihovně České republiky (NK ČR) nese ve znamení stého výročí vzniku Slovanské knihovny. Tato veřejně přístupná odborná knihovna zaměřená na slavistiku zahájila činnost v listopadu 1924, kdy byl do jejího původního sídla v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce přivezen první transport ruských knih.

Vznik

Celých sto let se knihovna snaží podporovat a rozvíjet dlouholetou tradici české slavistické vědy. Slavistika, vědní disciplína zkoumající jazyk, literaturu a historii jednotlivých slovanských národů a jejich vzájemné vztahy, v českých zemích zakořenila již v době svého ustavení na sklonku 18. století. U jejího zrodu totiž stál kněz, historik a filolog Josef Dobrovský (1753–1829). Slovanská knihovna je svým způsobem pokračovatelkou Knihovny Národního muzea, která systematicky shromažďovala slovanskou a slavistickou literaturu od svého ustavení v roce 1818 až do roku 1918, kdy po vyhlášení československého státu pozměnila své priority.

Slovanská knihovna byla založena ministerstvem zahraničních věcí částečně z pragmatických a strategických důvodů daných tehdejší zahraničněpolitickou orientací nově vzniklého Československa. Obecně řečeno – stejně jako v případě několika dalších podobně zaměřených institucí, které tehdy vznikly –, bylo důležitým úkolem knihovny shromažďování informací o Rusku (Sovětském svazu) a dalších slovanských státech s cílem podporovat československou zahraniční politiku. Počítalo se s tím, že knihovna bude předána Slovanskému ústavu, multioborově pojatému vědeckému pracovišti pro poznání slovanských národů a pro jejich kulturní a hospodářské sbližování, který zahájil činnost v roce 1928. Kvůli finanční náročnosti provozu knihovny byl nicméně tento záměr opuštěn a ministerstvo spravovalo knihovnu až do roku 1939.

Bezprostřední podnět k založení knihovny dala skupina uprchlíků z bývalé Ruské říše, kteří (díky Ruské pomocné akci – velkorysému vládnímu programu k podpoře této vlny exilu) našli v Československu ochranu před bolševickým terorem a profesní uplatnění. Základem knihovní sbírky se tak stalo několik soukromých knihoven těchto emigrantů. Jeden z nich, Vladimir N. Tukalevskij (1881–1936), stál několik let v čele knihovny.

Období 2. světové války a 50. léta

V době druhé světové války byl přístup do Slovanské knihovny, která tehdy fungovala jako slovanské oddělení Zemské a univerzitní knihovny, prakticky nemožný. Veřejnosti se opětovně otevřela až po osvobození Československa, v letech 1948–1958 pak existovala samostatně. Šlo však rovněž o desetiletí nejostudnější, neboť v jeho průběhu knihovna sloužila plně komunistickému režimu. Namísto snah o rozvoj slavistiky byla jejím úkolem ideologická podpora československo-sovětských vztahů. Ještě dlouhá další desetiletí byly pak z fondu vyřazovány neprofilové tituly sovětské provenience propagující úspěchy socialistické vědy v oblastech zemědělství, chemie, lékařství a dalších oborech. Změna k lepšímu nastala postupně od roku 1956, kdy se ředitelem knihovny stal spisovatel, folklorista a knihovník Josef Strnadel (1912–1986).

Roku 1958 patřila Slovanská knihovna mezi instituce, jejichž spojením vznikla Státní knihovna Československé republiky (nynější NK ČR). Její součástí je dodnes, v odborně-knihovnických činnostech ale funguje autonomně. Příslušnost k NK ČR je logická již proto, že od roku 1929 sídlí Slovanská knihovna v Klementinu, hlavní budově Národní knihovny.

Jedno z center světové slavistiky

Během sta let své existence se Slovanská knihovna vypracovala v respektovanou a uznávanou instituci. Mezi jejími pracovníky působila řada osobností mezinárodního renomé, sama knihovna představuje jedno z center české, ale i světové slavistiky. Fond knihovny, jeden z největších ucelených souborů slavistické literatury na světě, obsahuje takřka 900 000 svazků především odborné literatury. Každoročně se rozrůstá průměrně o 8000 nových titulů.

Pozornost české i mezinárodní veřejnosti poutá několik obsáhlých unikátních sbírek. Jmenujme například knihovnu petrohradského knihkupce a nakladatele Alexandra F. Smirdina (1795–1857), obsahující ruskou literaturu 18. a první poloviny 19. století. Světově jedinečná je kolekce několika tisíc rukopisných a tištěných ragusian (dokumentů se vztahem k dalmatskému městu Dubrovník), vytvořená chorvatským slavistou Milanem Rešetarem (1860–1942). Během druhé světové války se součástí knihovní sbírky stal soubor 68 rukopisných knih ze 17.–19. století, který shromáždil ruský folklorista Alexandr D. Grigorjev (1874–1945), žijící od roku 1923 v československém exilu.

Unikátem je dále soubor knih, časopisů a novin shromážděný Ruským zahraničním historickým archivem, který fungoval v Praze v letech 1924–1945. Archivu se podařilo vytvořit mimo jiné ojedinělý soubor tiskovin spojených s činností mnohatisícové vlny emigrace, která po bolševickém převratu opustila hroutící se carské Rusko a rozptýlila se po všech kontinentech. Sbírku periodik vydávaných v letech 1918–1945 po celém světě uprchlíky z bývalého Ruského impéria, kterou ochraňuje Slovanská knihovna, ocenila dokonce organizace UNESCO, která ji v roce 2007 zapsala na svůj seznam světového písemného kulturního dědictví „Paměť světa“. Kromě knih a periodik rozšiřují nabídku studijních materiálů tzv. speciální sbírky – jedinečné dokumenty listinného, obrazového, výtvarného nebo kartografického charakteru.

Digitalizace a výzkum

Knihovna se podílí na řadě výzkumných a digitalizačních programů. Ze svého fondu dosud digitalizovala 83 historických rukopisů, více než 4000 historických tisků a několik desítek tisíc tisků 19. a 20. století. Postupně zpřístupňuje rovněž své zdigitalizované sbírky obrazových dokumentů, fotografií nebo plakátů. Od roku 2018 se podílí na výzkumných činnostech realizovaných v rámci programu „Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace“. Zapojuje se do mezinárodních aktivit v oblasti slavistického knihovnictví, byť ty jsou v současné době výrazně limitovány ruskou agresí na Ukrajině. Knihovna je oficiálním bibliografickým pracovištěm Mezinárodního komitétu slavistů. Tradičně vykonává vydavatelskou, výstavní a pořadatelskou činnost.

Sté výročí si Slovanská knihovna připomene vydáním několika publikací, organizací společensko-kulturních akcí a účastí na několika konferencích. Na počátek září připravuje mezinárodní sympozium věnované slavistickému knihovnictví, ve stejném termínu bude v Klementinu zpřístupněna výroční výstava.

Přístupnost služeb

Slovanská knihovna je přístupná každému registrovanému uživateli NK ČR. Informace o celém fondu je dostupná prostřednictvím samostatného elektronického katalogu (báze SLK), inventáře speciálních sbírek jsou k dispozici na webu Speciální sbírky Slovanské knihovny. Digitalizované kopie dokumentů ze svého fondu zpřístupňuje v digitálních knihovnách Manuscriptorium, Kramerius, Knihy Google a eSbírky. Služby poskytuje ve vlastní půjčovně a studovně v podkrovních prostorách Klementina. Ačkoli ty se kvůli rekonstrukci Klementina nacházejí již deset let v provizoriu, nabízejí komfortní a příjemné badatelské zázemí. O tom se ostatně můžete při některé z návštěv Klementina přesvědčit sami.