HANA FRIEDLAENDEROVÁ hana.friedlaenderova@nielsen.com

V éře rychlého rozvoje dnešní společnosti, kde nová média a technologie formují každodenní realitu, se rychle mění také způsoby, jakými lidé získávají informace a tráví svůj volný čas. I v tomto prostředí si však čtenářství stále drží významné postavení klíčového ukazatele intelektuálního kapitálu. Výzkumná studie Češi jako čtenáři 2023, prováděná Národní knihovnou ČR ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, přináší nové informace o změnách čtenářského chování a mapuje vzorce čtenářského chování v kontextu současných technologických a kulturních trendů. Obsahově navazuje na předcházející studie z let 2007, 2013 a 2018.

Češi jako čtenáři: Vývoj v posledních letech

Příčiny poklesu čtení knih lze vysvětlit řadou výzev, se kterými se čtenářství v dnešní době potýká a které odrážejí proměny v životním stylu a zábavních preferencích lidí. Zdaleka nejde jen o to, že lidé dnes mají v dnešní hektické době na čtení knih méně času než dříve. Lidé čtou méně také proto, že dávají ve svém volném času přednost jiným druhům zábavy. Potenciální čtenáře dnes od četby knih neodlákává pouze televize. Filmy, seriály a videa sledují také ve značné míře na různých placených i neplacených platformách jako YouTube, Netflix a mnoha dalších. Jak ukazují výsledky výzkumu, více času lidé tráví také na sociálních sítích. Tradiční média jako rádia nebo časopisy naopak oslabují a lidé s nimi tráví méně času než před pěti lety. Postupný přesun zábavy do online prostředí dynamicky mění způsob, jakým lidé vyhledávají, konzumují a sdílejí obsah v digitálním věku, což má významný dopad na tradiční média, včetně čtenářství knih. Je třeba však zdůraznit, že pozitivní vztah ke čtení knih zatím přetrvává u většiny české populace a pouze malá část považuje čtení knih za nudu. Pozitivní vztah ke knihám a čtení se odráží i v tradičně pozitivním vnímání knihoven. Čtení si lidé stále asociují nejčastěji s knihou, domovem a získáváním informací.

Digitální vs tištěné: konzervatizmus českých čtenářů

Aktuálně je v české populaci (15+) 72 % čtenářů tištěných knih, 31 % čtenářů elektronických knih a 37 % posluchačů zvukových (audio) knih. Při výběru formátu knih však zůstávají Češi konzervativní a jednoznačně preferují knihy v tištěné podobě. I když v posledních pěti letech vzrostl počet čtenářů elektronických knih, většina čtenářů si vůbec nedokáže představit, že by četli knihy pouze v elektronické podobě. Významným trendem je i nárůst posluchačů audioknih a obliba podcastů. Pravidelně však čte elektronické knihy pouze 7 % (a 42 % nikdy), audioknihy pravidelně poslouchá také pouze 7 % (a 63 % nikdy). Elektronické knihy a zvukové (audio) knihy jsou tak pro čtenáře stále spíše doplňkem a rozšířením možností přístupu k literárnímu obsahu než alternativou k tištěným knihám. Ačkoliv se ještě před lety mohlo zdát, že tím pravým zařízením pro četbu elektronických knih bude elektronická čtečka knih, není tomu tak. Vývoj v posledních letech ukazuje, že lidé čtou dnes knihy na více zařízeních, nejčastěji však na mobilních telefonech, které jsou vždy po ruce.

Čtení knih v digitálním věku

Zábava, komunikace, vyhledávání informací i různé další aktivity včetně těch, které jsou spojené s četbou knih a čtením, se čím dál více přesouvají na internet. Ve srovnání s obdobím před pěti lety Češi využívají internet častěji nejen k nakupování knih, ale i k získávání informací o knihách nebo četbě článků a recenzí. Těmto aktivitám se alespoň někdy věnuje více než polovina české populace. Zhruba třetina české populace 15+ navštěvuje internetové stránky, které doporučují, podporují nebo rozvíjejí čtenářství. Tyto stránky se staly důležitým prostředkem pro sdílení knižních recenzí a doporučení, zejména pro mladší čtenáře. Díky nim mohou čtenáři najít nové knihy odpovídající jejich zájmům, objevit autory, kteří by je jinak mohli minout, a zapojit se do online komunit diskutujících o literatuře. Využívání těchto stránek dokládá, že internet se stává důležitou součástí vytváření a udržování literární komunity a zvyšování čtenářské kultury.

Mezi další specifické online aktivity, které se odehrávají na digitálních zařízeních a jsou spojeny se čtením, patří také sledování influencerů, kteří hodnotí knihy. Této aktivitě se věnuje alespoň občas 23 % české populace 15+, ale až 50 % mladých z generace 15–24 let. Tito „moderní knižní recenzenti“ oslovují mladé lidi prostřednictvím platforem a sociálních sítí, které jsou jim blízké, a vytvářejí neformální a autentické recenze knih, se kterými se mladí lidé snáze identifikují, a to díky podobným zájmům i vkusu. Mladí lidé mají větší tendenci jim důvěřovat i díky tomu, že se často jedná o jejich vrstevníky.

Mezi beletrií a fantasy

Mezi nejoblíbenější žánr českých čtenářů patří stejně jako v roce 2018 současná oddechová beletrie, tedy detektivky, špionážní romány, romance, tzv. literatura pro ženy. Ve srovnání s rokem 2018 však výrazně vzrostl zájem čtenářů o žánr sci-fi, fantasy a horory. Jedná se o žánr, který více oslovuje mladší generace čtenářů. Rostoucí obliba tohoto žánru může souviset také s rostoucí sledovaností placených VOD (video on demand) služeb jako Netflix, HBO Max nebo Disney+ a dalších.¹ Tyto platformy nabízejí širokou škálu seriálů a filmů včetně adaptací populárních knižních sérií vycházejících právě ze sci-fi, fantasy a hororových příběhů, zvyšují tak povědomí o těchto titulech a takto mohou oslovit i nové čtenáře. O oblibě tohoto žánru svědčí také značná obliba titulů jako Harry Potter nebo Zaklínač a autorů jako J. K. Rowlingová nebo J. R. R. Tolkien mezi českými čtenáři.

Role veřejných knihoven: výzvy a příležitosti

Česká veřejnost má ke knihovnám dlouhodobě pozitivní vztah, vnímá je jako důležitá vzdělávací zařízení i vhodná místa pro učení a studium. I přes omezení způsobená pandemií zůstává veřejnost kladně nakloněná knihovnám, alespoň jednou navštívilo v uplynulém roce knihovnu 28 % české populace 15+, což zhruba odpovídá počtu návštěvníků v roce 2018. Využívání některých služeb však postupně klesá. Nejvíce poklesl zájem o půjčování časopisů, mírně klesl i počet těch, kteří si půjčili v uplynulém roce nějakou knihu, přestože právě půjčování knih lidé stále v knihovnách využívají nejvíce. Naopak roste zájem o některé digitální služby, například o vyhledávání v databázích elektronických informačních zdrojů (EIZ). Spokojenost návštěvníků knihoven s kvalitou poskytovaných služeb je stabilně vysoká. Z nově nabízených (možných) služeb knihoven mají lidé největší zájem o informace o nových knihách, přístup ke službám knihovny prostřednictvím webových stránek a besedy o knihách, naopak mírně poklesla poptávka po kavárnách.

A proč někteří lidé do veřejných knihoven nechodí? Většinou proto, že nemají důvod, protože knihy nečtou vůbec nebo velice málo. Čtenáři, kteří nechodí do knihoven, uvádějí nejčastěji jako důvod nedostatek času nebo dostatečný přísun knih z jiných zdrojů. Je třeba si uvědomit, že s nástupem internetu a digitálních technologií mají lidé snadný přístup k elektronickým knihám, online zprávám, videím a dalším zdrojům. Role knihovny jakožto zdroje informací a obsahu tak poklesla. A lze tyto lidi nějak k návštěvě knihoven motivovat? Ano, ale je to obtížné. Výsledky výzkumu ukazují, že motivovat ty, kteří knihovnu nikdy nevyužívali, je ještě obtížnější než motivovat bývalé návštěvníky k návratu. Mezi motivátory patří nabídka atraktivních knih a nových titulů, dostatečně dlouhá výpůjční doba nebo rozšiřování digitálních služeb. Pro mladou generaci však může být motivací i nabídka nových specifických služeb, například různé kreativní dílny nebo programování robotů atd.

Budoucí vývoj – na křižovatce mezi tradicí a digitální zábavou

Čtenářské chování se vlivem digitalizace postupně mění. Četba elektronických knih, rostoucí popularita poslechu audioknih a podcastů a využívání online informačních zdrojů naznačují, že lidé hledají nové a pohodlnější způsoby, jak získat informace, včetně těch z literárního světa. Zároveň není možné opomenout výzvy, kterým čtenářství čelí, ať již se jedná o nedostatek času v důsledku dnešního hektického způsobu života, nebo preferenci jiných forem zábavy, zejména online médií, která dnes představují značnou konkurenci tradičním knihám.

Digitální doba přináší nová témata a otázky, na které je třeba hledat odpovědi. Přestože čtení knih dnes čelí mnoha výzvám, lze spatřovat i příležitosti pro inovace a propojení tradičního literárního světa s moderními technologiemi. Proto je důležité hledat nové cesty, jak podpořit čtení knih zejména u nejmladší generace a udržet tak lásku ke knihám a literatuře i v digitální éře.

1 Studie Video na internetu 2022, Nielsen Admosphere