Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

V severovýchodní Indii existuje více než 50 000 vzácných rukopisů uložených v různých památkových centrech, které ohrožuje klima tropické savany. Severovýchodní část Indie má největší rozmanitost kultur v zemi (přes 40 původních kmenů). Je zde uchováno mnoho rukopisů napsaných původními obyvateli v různých jazycích a dobách. Obrovské množství rukopisů je v Indii uloženo ve výzkumných ústavech, archivech, muzeích, soukromých sbírkách, náboženských institucích a knihovnách. Většina je velmi unikátní a vzácná. Vzhledem k tomu, že jsou rozprostřeny po celé zemi, nelze dát všem náležitou pozornost, tisíce z nich jsou zanedbané. V roce 2003 vznikla Národní komise pro rukopisy, která měla vybudovat nezbytnou infrastrukturu pro řádnou péči o rukopisné sbírky. Komise přijala mnoho iniciativ, jak rukopisy uchovat a digitalizovat, přesto většina rukopisů kvůli nesprávné péči degraduje. Jejich degradaci lze minimalizovat opatřeními preventivními a intervenčními. Od roku 2011 dochází k postupné digitalizaci rukopisů. Důraz se doposud kladl na digitalizaci rukopisů ve střední a severní Indii. Odhadem je v celé Indii uloženo asi pět milionů rukopisů, napsaných na různých materiálech (palmové listy, stromová kůra, banánové listy, dřevo). Představují základní národní hodnoty a historii indické kultury.

(IFLA Journal – Volume 48, Number 2, May 2022, s. 282–288)

Výroční výstava Bavorské státní knihovny s názvem Facing the Balkans obsahuje sto fotografií známého novináře Haralda Schmitta z jeho cest jihovýchodní Evropou. Výstava ukazuje lidi v každodenních i mimořádných situacích, od zážitků z dovolené po svatby a úmrtí. Fotografie konfrontují diváka s vlastními předsudky o Balkánu, dávají řadu otázek a ukazují heterogenitu Balkánu. Již před 50 lety popsal dějiny jihovýchodní Evropy Mathias Bernath. Další autoři odkazovali k formativním dědictvím jako je byzantská a osmanská kultura, která odlišovala Balkán od zbytku Evropy. Jiní považovali Balkán za přechodovou zónu mezi Evropou a Orientem, jako průsečík různých kultur. Od 19. století měli západoevropští autoři s Balkánem spojenou řadu záporných stereotypů, v nejlepším případě tam žili „ušlechtilí divoši“, nedotčení moderní civilizací. Harald Schmitt ve svých fotografiích zachycuje rozmanitost každé země jihovýchodní Evropy. Jihovýchodní Evropa je region, kde skončil poválečný evropský mír, kde bylo více než 120 000 mrtvých, miliony vysídlených obyvatel, nespočet uprchlíků a „balkánská válka“ přinesla tomuto regionu trvalá traumata, která se odrážejí ve všech oblastech umění. 

(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 17, Ausgabe 50, Nr. 2, Mai 2022, s. 60–66)

Slovenská národní knihovna si uvědomuje potřebu knihovníka specializujícího se na práci s dětmi a mládeží, vidí tuto specializaci jako nevyhnutelnou pro další směřování knihoven. Připravuje akreditovaný kurz určený nejen dětským knihovníkům, ale i všem zájemcům pracujícím v odděleních pro děti a mládež nebo ve školních knihovnách. Orientace na dětského uživatele je smysluplná a úsek literatury pro děti a mládež je živý organismus. Vzdělaný dětský knihovník, disponující znalostmi z oblasti knihovnické vědy, by měl být především knihovníkem, který knihovnu službami doslova oživuje. Být dobrým a kvalifikovaným člověkem ještě automaticky neznamená poskytovat i dobré služby dětským uživatelům. Tito kolegové jsou součástí knihovny – podílejí se na formě a obsahu knihovního fondu, participují na vizích, plánech a úkolech celé knihovny, vykonávají administrativní činnost. Navíc se specializují na práci s dětmi a mládeží, která si vyžaduje celou jejich osobnost. Poskytovat dobré služby znamená i usilovat o oživení, rozvíjení knihovny, resp. aspoň její části. Dětský knihovník je v neustálém procesu profesního i osobnostního růstu. Svým působením se podílí i na rozvoji dětského uživatele, když sleduje nejen jeho fyzický vývoj, ale i jeho emocionální rozvoj. Při přípravě akcí i prostřednictvím každodenních knihovnicko-informačních služeb poznává charakteristické rysy určité věkové kategorie uživatelů a na základě získaných poznatků se snaží připravit speciální program. Knihovník děti v průběhu praxe postupně poznává, ale pokud přicházejí i individuálně, nemívá dostatek času na poskytnutí specifické služby. Pak vychází ze svých zkušeností a praxe.

(Knižnica – ročník 23, číslo 2, 2022, s. 23–39)

Připravil ROMAN GIEBISCH