Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Kolem 490 000 návštěvníků každoročně navštíví jednu z nejkrásnějších historických knihoven na světě – Rakouskou národní knihovnu a její Slavnostní sál. Tato barokní nádhera se plánovala již v roce 1681, když se císař Leopold I. rozhodl na místě stávající jízdárny postavit novou budovu – přízemí ponechat jako jízdárnu, v prvním patře vystavět císařskou dvorní knihovnu. Před dokončením byla stavba těžce poškozena během druhého tureckého obléhání Vídně. O 40 let později, po skončení válek, nechal císař Karel VI. postavit současnou knihovnu. Je zhruba 78 m dlouhá, 14 m široká a výška stropu je 19,5 m. Na financování stavby, nákup knih a vybavení použil císař speciální daně (z prodejů kalendářů a novin). Stanovil, že knihovna bude určena pouze pro učence a neznalí, povaleči, drbny se mají držet stranou. Roku 1860 se poprvé otevřela veřejnosti. Na freskách Daniela Grana se odrážejí témata vojny a míru. Ústřední postavou sálu je nadživotní socha císaře Karla VI., kterou vytvořil dvorní sochař Antonio Corradini. Sochu obklopují mramorové sochy dalších významných Habsburků. Sál zdobí velkolepé barokní glóby od Vincenza Coronelliho, které byly vyrobeny z ořechového dřeva.

(Magazin der Österreichischen Nationalbibliothek – Nr. 1, März 2022, s. 18–19)

Sbírkové instituce na celém světě řeší problematiku uložení svých dokumentů a ta vyžaduje pozornost na strategické úrovni. Historicky většina klasifikačních systémů seskupila související kategorie materiálů na polici, některé instituce soustředily sbírky v konkrétních budovách. Knihovny čelily otázce optimálního počtu kopií dokumentů, řešily také například přímý a okamžitý přístup ke každému svazku, umístění v úzké komunikaci s katalogem, důkladné osvětlení, stálý a rovnoměrný přísun čerstvého vzduchu, regulovanou teplotu a co nejméně prachu. Na přelomu 20. století byly ve střední Evropě zavedeny standardizované, flexibilní, samonosné systémy ocelových regálů, které zvýšily úložný prostor. Tyto systémy se instalovaly v mnoha budovách evropských knihoven v letech 1889 až 1920, některé se používají dodnes. Zlepšování parametrů pro uložiště sbírek probíhá až do současnosti (vystavení světlu, teplotě, vlhkosti a rizika požáru). Mezi další technologické pokroky patří např. skladování s nízkým obsahem kyslíku a automatizace skladovacích systémů, operační modely sdílející náklady na úložiště jako funkci uchování prostřednictvím sdílené archivace tisku, nebo distribuované digitální archivy, které zajistí, že bude existovat mnoho kopií dat, aby nedošlo k jejich ztrátě. Snahou do budoucna bude soustředění celonárodního dokumentárního dědictví na jedno vhodné místo. Ukládání knihovních sbírek s sebou nese vysoké náklady a nutnost investic. Projekty uložení velkých sbírek národních knihoven nelze aplikovat jako řešení pro každou knihovnu, ale je nutno brát na zřetel jejich specifika.                  

(IFLA Journal – Volume 48, Number 2, May 2022, s. 263–266)

Dne 14. 2. slavili v Německu 100. výročí narození Heinze Friedricha (1922–2004), zakladatele nakladatelství dtv-Paperback a prezidenta Akademie výtvarných umění v Mnichově (1983–1995). Se svojí manželkou Marií převedl svou cennou a rozsáhlou pozůstalost do Bavorské státní knihovny. Obsahuje zajímavou korespondenci se známými spisovateli, umělci a vědci (Henry Böll, Dietrich Fischer-Dieskau, Siegfried Lenz a Konrád Lorenz aj.). H. Friedrich byl propagátorem literatury pro široké publikum, rozhlasovým moderátorem a vydavatelem. Společně se spisovatelem Wolfem Dietrichem Schnurrem zorganizoval Setkání v Bannwaldsee v září 1947, kde byla založena umělecká Skupina 47. Její členové byli poznamenáni válečnými zkušenostmi a v krásné přírodě v Bannwaldsee zažívali klidné dny uprostřed idylické krajiny. Schůzky probíhaly formou workshopů, účastníci si četli vlastní texty a poté o nich diskutovali. Mezi členy časem nastaly názorové rozepře a dostala se do krize, která spustila vnitřní procesy zrání, změn a pro řadu jejích členů se ukázala umělecky plodnou. Friedrich z jejich činnosti vytěžil mnoho zajímavých talentů a vydal umělecky kvalitní knihy. Z jeho pozůstalosti je nejzajímavější korespondence s celoživotním přítelem W. D. Schnurrem.

(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 17, Ausgabe 50, Nr. 2, Mai 2022, s. 19–23)

Připravil ROMAN GIEBISCH