MARIE ŠEDÁ  marie.seda@nkp.cz

K odborným činnostem knihoven patří i řízení. Knihovnický institut Národní knihovny ČR (NK ČR) zaplnil bílé místo v této oblasti a v roce 2021 vydal publikaci Jak řídit knihovnu¹, která shrnuje hlavní činnosti vedení knihoven z pohledu ředitele/vedoucího knihovny. Vydání tištěné verze příručky a její následné publikování na webu² bylo jen prvním základním krokem. Po roce od vydání publikace proběhly dva dvoudenní semináře, a to za podpory programu Knihovna 21. století.

Seminář s názvem Rozvoj manažerských kompetencí se uskutečnil v dubnu 2022. Pro snazší dostupnost se konal na dvou místech, a to v Knihovně J. Mahena v Brně a o týden později v NK ČR. Organizace seminářů se chopil SKIP – Zaměstnavatelská sekce ve spolupráci s Knihovnou J. Mahena a Knihovnickým institutem NK ČR. Oba běhy byly organizovány jako dvoudenní – na zhruba 70 účastníků čekalo 14 hodin odborných přednášek autorů jednotlivých témat. Šlo o první krok v komplexním a možná i pravidelném vzdělávání manažerů knihoven.

Během obou dnů se slova vedení, řízení, povinnost i odpovědnost skloňovala ve všech pádech. První přednáška Víta Richtera „ukotvila“ knihovnictví v legislativě. Faktem je, že mnohdy předpokládáme, že tyto informace všichni znají. Příspěvek s názvem Knihovnická legislativa shrnoval širší legislativu propojenou s knihovnami – především knihovní zákon a z něj vyplývající placené a neplacené služby. V. Richter upozornil na povinnosti spojené s legislativou i na nebezpečí přestupků dané nedodržením zákonů. Dále se věnoval i dopadu autorského zákona na činnost knihoven a na základní činnosti: půjčování dokumentů, zhotovení kopií, díla nedostupná na trhu, vystavování děl na internetu, veřejné čtení i otázky kolem půjčování e-knih. Ochrana osobních údajů v knihovnách a přístupnost webových stránek byly dalšími tématy, kterým se ve své přenášce věnoval.

„Knihovna není opuštěný ostrov“, tímto mottem V. Richter navázal a představil centrální služby knihoven. Na vývoji českého knihovnictví představil současný systém knihoven, stakeholdery, kteří zasahují do činnosti knihoven (zřizovatelé/provozovatelé knihoven, spolky a organizace, autoři, distributoři a mnozí další až po koncové uživatele knihoven). To vše dává odpověď na otázku, proč být součástí systému knihoven – jde o možnost využívat a sdílet centrální služby, využívat standardy a zapojovat se do dotačních řízení. Významné je postavení NK ČR při centrální úhradě licenčních poplatků či sjednávání licenčních smluv za knihovny. V posledních letech se objevila řada centrálních služeb – od Manuscriptoria přes Souborný katalog ČR, Českou digitální knihovnu až po Obálky knih, Knihovny.cz a nejnověji Díla nedostupná na trhu. V. Richter upozornil na výhody jejich využívání; zde jde především o rozšíření nabídky každé knihovny, propojení dat a díky tomu i významné zkvalitnění služeb v konkrétním místě. Na závěr přednášky se ředitelé/vedoucí mohli zamyslet nad tím, s kým spolupracují, jak využívají jednotlivé služby a zda je umí dobře nabídnout.

Veřejná knihovna a knihovnické služby bylo téma Marie Šedé. Jak může být knihovna zřízena a jaká práva a povinnosti pro vedení z toho vyplývají? Co na knihovny říká zákon o obcích? Připomněla, jaké kroky je nutné udělat při vzniku knihovny, co má obsahovat zřizovací listina a jak je důležité evidovat (a pravidelně aktualizovat) údaje v databázi knihoven. Shrnula nejdůležitější interní dokumenty a zdůraznila význam NK ČR a Knihovnického institutu, který je hlavním metodickým pracovištěm pro knihovny v České republice. Ve své přednášce se také dotkla témat, o kterých se příliš nehovoří: etiky na pracovišti, etických kodexů a charty služeb. V části věnované službám knihoven se zaměřila na otázku přístupu veřejnosti ke službám a komunitním a sociálním rolím knihovny. V závěru svého vystoupení se M. Šedá zabývala informacemi o celostátním programu Regionální funkce knihoven.

Statistika ve veřejných knihovnách je činnost propojená se zákonem o státní statistické službě a programem statistických zjišťování. Každá knihovna tvoří zpravodajskou jednotku, která sleduje a vykazuje svou činnost. V českém prostředí se data využívají při sledování a srovnávání výkonu knihoven prostřednictvím projektu Benchmarking knihoven³ a ROI⁴. M. Šedá upozornila na propojení vykazovaných dat se Statistikou kultury České republiky. Připomněla, že na knihovní mapě světa Library Map of the World⁵ zpřístupňuje IFLA portál o globálních knihovních datech, zahrnující zejména údaje o počtu knihoven a jejich pracovníků, o knihovnách nabízejících přístup k internetu, zapojení dobrovolníků, počtu výpůjček (fyzických i elektronických) a registrovaných uživatelů a fyzických návštěv.

Lenka Dostálová z Moravské zemské knihovny Brno se ve své práci zaměřuje na knihovny z pohledu jejich funkcí, vybavenosti, urbanistických zásad i designu. V příspěvku Budovy a vybavení knihoven hovořila o knihovně jako o místu, které spojuje, o funkčním uspořádání prostor, typologii i faktorech ovlivňujících prostorové požadavky. Představila webové stránky Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven⁶, na kterých lze najít nejen informace o financování z pohledu výstavby knihoven, ale také mnohé metodické materiály, kontakty na dodavatele, architekty a designery knihoven. Zájemce o tuto oblast upozornila i na možnost odebírání newsletteru a nabídla konzultace a poradenství. Na závěr ukázala příklady dobrých a kvalitních rekonstrukcí či nově postavených knihoven.

Otázky, kde najít vhodné finanční zdroje, jsou mnohdy limitujícím faktorem. Vít Richter ve svém dalším vystoupení Dotační příležitosti knihoven (zejména) pro výstavbu, rekonstrukci a modernizaci knihoven představil hlavní poskytovatele podpory financování pro oblast knihoven. Zaměřil se na připravované dotace, jako je IROP⁷, Operační program Zaměstnanost+, Národní plán obnovy a připomněl programy VISK a Knihovna 21. století⁸. Upozornil na monitoring dotačních programů prostřednictvím webu DotaceOnline 2.0⁹, pomocí něhož lze průběžně monitorovat i další dotační výzvy.

Druhý den semináře se nesl ve znamení ekonomického i personálního řízení. Příspěvek Daniely Divínové se zaměřil na odpovědnost ředitele/vedoucího knihovny v ekonomické oblasti, na sestavení rozpočtu knihovny, výsledky hospodaření a na rozpočtovou kázeň. Připomněla také peněžní fondy knihovny, jejich tvorbu i použití. D. Divínová hovořila o uveřejňování smluv a objednávek v Registru smluv, o vnitřním kontrolním systému i hospodaření s majetkem a nezapomněla ani na příspěvky zaměstnavatele na stravování.

Daniela Divínová prezentovala i téma veřejných zakázek (prezentaci připravila Šárka Pazderová). Jednotlivé fáze, zadávací podmínky a správné zpracování zadávací dokumentace není jednoduchý úkol. I s tím si musí ředitelé/vedoucí knihoven poradit. Částí fáze posuzování a hodnocení nabídek a činnost hodnoticí komise přednášku uzavřela.

O spisové službě v knihovnické praxi hovořila Jitka Kotisová. Připomněla základní legislativu k tématu, definice a způsoby vedení spisové služby. Upozornila na nesprávné postupy při příjmu dokumentů a posluchače provedla jednotlivými kroky správného vedení spisové služby, oběhu dokumentů i skartačního řízení. Zmínila se o elektronickém podpisu a jeho využívání v praxi a v závěru přednášky také o přestupcích.

Personální řízení je velmi široká problematika. Týká se takových okruhů, jako je výběrové řízení na ředitele knihovny, statutární orgán knihovny a jeho povinnosti, problematika střetu zájmů i vytváření zdravých pracovních vztahů. Richard Ščerba hovořil o významu dobré komunikace v organizaci, a to jak se zaměstnanci, tak i se zřizovatelem, případně s odbory. Dotkl se také otázek, jak vést poradu, pracovat s obsazováním pracovních míst a jak plánovat platy a ostatní osobní náklady. R. Ščerba se věnoval i stále se rozšiřujícímu pracovnímu benefitu – home office – a zdůraznil, že tuto činnost je vhodné regulovat interním právním předpisem. Probral rovněž odměňování zaměstnanců, platové poměry včetně odměn i příplatků. Na závěr se okrajově dotkl i vzdělávání pracovníků v knihovnách.

Poslední a neméně důležitou přednáškou bylo další vystoupení V. Richtera na téma Spolupráce knihoven, spolky, sdružení a e-konference. Přehledný souhrn organizací a spolků jak českých, tak i zahraničních, význam a působení Ústřední knihovnické rady a mezinárodních organizací ukončily dvoudenní seminář.

Témata daného semináře zdaleka nevyčerpala všechny okruhy řízení knihoven. Již v jeho průběhu se účastníci na mnohé ptali a o řadě témat diskutovali. Na základě komunikace i zpětné vazby vyvstala potřeba se v dalším běhu vzdělávání ředitelů/vedoucích knihoven podrobněji věnovat především spisové službě i personálnímu řízení.

A dobrá zpráva na závěr: další seminář Rozvoj manažerských dovedností II proběhne v říjnu 2022 opět v Brně i v Praze.

Pozn.: Na webu Knihovnického institutu NK ČR v sekci Odborné činnosti je vystavena nejen příručka Jak řídit knihovnu, ale také všechny prezentace ze semináře.¹⁰

1 DIVÍNOVÁ, Daniela, Lenka DOSTÁLOVÁ, Jitka KOTISOVÁ, Šárka PAZDEROVÁ, Vít RICHTER, Richard ŠČERBA a Marie ŠEDÁ. Jak řídit knihovnu: příručka pro začínající vedoucí – ředitele knihoven [online]. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2021 [cit. 2022-06-27]. ISBN 978-80-7050-748-3.

2 Dostupné z: https://prirucky.ipk.nkp.cz/rizeni/start  

3 Dostupné z: https://www.benchmarkingknihoven.cz/

4 ŘEHÁK, Tomáš. Neocenitelné služby knihovny a jak je ocenit. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7478-413-2

5 Dostupné z: https://librarymap.ifla.org/

6 Dostupné z: https://mcvrk.mzk.cz/

7 Dostupné z: https://irop.mmr.cz/cs/irop-2021-2027

8 Dostupné z: https://mkcr.cz/oblast-knihoven-532.html

9 Dostupné z: https://www.dotaceonline.cz/neziskovky.html

10 Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/rizeni-knihoven