HELENA HUBATKOVÁ SELUCKÁ  hubatkova@kjm.cz

Před několika lety Knihovnu Jiřího Mahena v Brně oslovila pedagožka Střední školy, středního odborného učiliště a odborného učiliště Gellnerka Brno, které poskytují střední vzdělávání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Paní učitelka učila český jazyk a literaturu studenty třetího a čtvrtého ročníku a v té době měla třídu složenou ze studentů se sluchovým postižením. Chtěla se svými studenty v rámci příprav na maturitu pravidelně navštěvovat knihovnu, naučit je využívat její služby a podnítit u nich zájem o literaturu a četbu. Představovalo to pro nás velkou výzvu!

Pravidelná spolupráce se středoškoláky nebyla v knihovně obvyklá. Vydali jsme se tedy na poměrně neprobádané území, kdy jsme si nejdříve nastudovali školní vzdělávací program dané střední školy a dostupnou odbornou literaturu o problematice komunikace a vzdělávání neslyšících a mezitím si domluvili osobní schůzku s dotyčnou pedagožkou. Snažili jsme se od ní zjistit informace, které potřebujeme znát při přípravě vzdělávacích programů – jak bude velká skupina studentů, jakou škálu stupňů sluchového postižení studenti mají, jaké jsou jejich zájmy a jaká témata by chtěla (s ohledem na přípravu maturit) zpracovat.

Příprava a způsob práce

Pracovala jsem cca osm měsíců se skupinou osmi až deseti studentů a studentek, kteří měli různý stupeň sluchového postižení; někteří byli nedoslýchaví, dva studenti potřebovali tlumočení do znakového jazyka. Sama jsem nějaké zkušenosti s kurzy znakového jazyka měla, ale využila jsem spíše princip komunikace s neslyšícími než znakový jazyk samotný, např. princip, že nesmím přednášet proti oknu nebo mít bílé oblečení a stát u bílé zdi, komunikovat vždy se studenty, a ne s tlumočníkem, udržovat oční kontakt, mluvit pomalu, ověřovat si jasnost informací a instrukcí apod. Hodně mi pomohlo, že jsem se účastnila různých přednášek, které pořádala sekce SKIP Bezbariérové knihovny v rámci představení Standardu a metodik Handicap Friendly, které se problematice komunikace a čtení lidí se sluchovým postižením týkaly. Z osobního zájmu jsem si vyhledávala možnosti, jak se potkat s komunitou neslyšících (tlumočená divadelní představení, aktivity organizací zastřešujících neslyšící apod.).

Se třídou chodily dvě pedagožky, z nichž jedna stála vedle mě a tlumočila, druhá tlumočila, když bylo potřeba nebo když jsme pracovali ve skupinách. Škola nám nabídla, že zajistí úpravu textů, se kterými budou žáci samostatně pracovat, aby byly neslyšícím srozumitelné (např. vyvarování se některým slovním obratům, vysvětlení některých cizích slov, homonym apod.). Tlumočnice chtěla text připravovaného programu předem, aby se mohla na tlumočení připravit. To byla pro nás asi nejnáročnější část, protože jsme do té doby neměli před novými programy úplně přesnou strukturu, jak bude program probíhat.

Témata programů se odvíjela od výuky ve vzdělávací oblasti Český jazyk a literatura. Zpracovávala jsem témata: Renesance, Romantismus, Jan Neruda, Realismus, Franz Kafka, Národní obrození, Husitská literatura.

Celému cyklu předcházel první seznamovací program, který měl za cíl představit žákům knihovnu, zorientovat se v jejích prostorách a poukázat na knihy jako zajímavý zdroj informací. Po domluvě s pedagožkou jsme zvolily téma blízké všem studentům – sport. Vybrali jsme příběh Cassiuse Marcelluse Claye, který je znám spíše pod přezdívkou Muhammad Ali. V úvodu programu jsme vedli diskuzi o druzích sportů, sportovním náčiní a našich vlastních zkušenostech se sporty.

Základem pro další aktivity bylo komiksové zpracování boxerova života a sportovní kariéry v knize Muhammad Ali, král ringu.¹ Studenti pracovali ve skupinách, do kterých dostali vždy část komiksu, a snažili se zorientovat v textových a obrazových informacích a následně zodpovídali otázky, které pro ně byly připraveny. Ukazovali jsme si, kde v knihovně najdou komiksy, jak jsou řazeny, kde najdou např. knihy o boxu a dalších sportech, a současně jsme jim přiblížili organizaci naučné literatury v knihovně. Program jsme zakončili představením dalších komiksů z nakladatelství Grada, tentokrát adaptacemi významných literárních děl. Na závěr měli studenti možnost shrnout, jaké přínosy pro ně program měl, co je zaujalo a co spíše ne.

Literární programy

Literární programy většinou odrážely nějaký konkrétní literární směr. Snažili jsme se žákům přiblížit dané období a vztáhnout hlavní milníky daného směru k jejich skutečným současným životům, případně k Brnu. Zaměřili jsme se také na významné stavby, osobnosti a díla, které jsou pro danou dobu stěžejní. Navodit atmosféru a vybrat jeden-dva důležité momenty, které dobu či autora charakterizují, se stalo hlavní linií celého programu. Cílem bylo, aby žáci porozuměli autorovi nebo konkrétnímu dílu, navrhli nebo vytvořili na základě získaných informací nový obsah a zhodnotili svoji práci a dali ji do souvislostí se svým skutečným životem.

Pro nastínění struktury literárních programů bych jako příklad podrobněji uvedla ten věnovaný Franzi Kafkovi. Cílem bylo, aby žáci porozuměli osobnosti Franze Kafky v kontextu doby a znali jeho hlavní díla.

Na začátku programu, který navazoval na předcházející výuku ve škole, žáci pracovali metodou kritického myšlení „rybí kost“. Dostali portrét Franze Kafky a měli za úkol vymyslet k jeho osobě otázky, které začínají zájmeny: kdo, co, kdy, kde, co, jaký (např. „Kdy se narodil F. K.?“).

V další části jsme se žáků ptali, kolik si myslí, že poslali za předcházející den zpráv a s kolika lidmi si asi psali. Pomocí tohoto příkladu jsme se vrátili zpět do doby, kdy se posílaly pohlednice, korespondenční lístky, telegramy, dopisy. To bylo také důležité pro Franze Kafku.

Každá skupina dostala obálku, ve které byla pohlednice – z jedné strany byla židovská anekdota, z druhé několik obrázků. Ty tvořily schéma díla Franze Kafky (např. Proměna: brouk, rodina, postel apod.). V obálce byl také zkrácený a upravený dopis, který Franz Kafka posílal členům své rodiny a přátelům. Skupina si všechny věci v obálce prohlédla a postupně s jejich pomocí diskutovala nad životem a dílem spisovatele. Poté dostali účastníci programu pracovní list, kde byly doplňující informace k postavě Kafky. Tam si studenti doplnili jeho portrét, otázky a odpovědi z „rybí kosti“ a do časové osy zapsali stěžejní okamžiky života Franze Kafky. V poslední části věnované autorovým dílům hledali německé ekvivalenty názvů jeho děl. V poslední části pak shrnuli, co jim na Kafkovi připadalo zajímavé, v čem viděli jeho význam, jaký podle nich byl člověk.

Další literární témata stavěla na následujících pilířích:

— Jan Neruda – orientace v mapě Prahy, místa spjatá s dílem/životem Jana Nerudy;

— realismus – rozdíl mezi romantikou a realitou v literatuře, evropské země spjaté s výraznými literárními osobnostmi realismu a jejich současné problémy;

— romantismus – jak si představujeme svoji budoucnost, o čem sníme, výklad snů, velká díla světového a českého romantismu – jejich obsah a sny hlavních hrdinů;

— renesance – princip obnovy (ze starého nové), světové památky renesance, život a dílo W. Shakespeara;

— husitská literatura – církve spjaté s Brnem a jejich kostely a principy, principy husitství, husitské chorály a literatura.

Shrnutí

Za svou dosavadní profesní kariéru byl toto jeden z nejnáročnějších projektů, které jsem v knihovně realizovala, a také ten, u kterého jsem se nejvíc naučila. Nepotřebovala jsem se naučit znakový jazyk, abych mohla vést programy pro neslyšící studenty, učila jsem se spíše přemýšlet tak, abych dokázala spojit náročná literární díla s přesahem do současného světa. Hledali jsme texty, které by byly přístupné i neslyšícím, a stavěli spíše na jejich principech, tím jsme vhodně rozšiřovali téma, které pedagogové vyučovali, a posilovali roli knihovny v životě studentů jako místa, kde je možné získat informace, radu i prostor pro seberealizaci.

Cyklus skončil s personální výměnou pedagogů, ale i s odstupem doby ve mně zanechává pocit, že tohle je správná cesta, jak oslovit neslyšící žáky. Pokud se po ní vydáte, nebudete litovat. Toto dobrodružství rozhodně stojí za to. 

1 HELFAND, Lewis. Muhammad Ali, král ringu. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 90 s. KomiX. ISBN 978-80-247-4313-4