MARKÉTA MERCOVÁ mercova@muzeum-km.cz

Dne 20. 3. 2022 jsme si připomněli nedožité 75. narozeniny PhDr. Anežky Fialové, dlouholeté knihovnice Muzea Kroměřížska, bibliografky, odbornice v oblasti knižní kultury, zvláště pak umělecké knižní vazby.

Narodila se 20. 3. 1947 v Šelešovicích, v malé obci nedaleko Kroměříže, dětství však prožila s rodiči v působivém prostředí Nízkého Jeseníku. Po studiu na Střední knihovnické škole v Brně absolvovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor knihovnictví a vědecké informace. Již během studia se zaměřila na problematiku české knižní vazby a na toto téma také v roce 1975 zpracovala diplomovou práci. V roce 1980 pak ve své disertační práci, nazvané Česká moderní knižní vazba, sepsala komplexní studii o českém knihařském uměleckém řemesle v 19. a 20. století.

Anežka Fialová pracovala v letech 1966–1971 v Okresní knihovně v Karviné. Poté, když se s rodinou přestěhovala do Kroměříže, nastoupila v roce 1972 na místo knihovnice v Muzeu Kroměřížska, kde své odborné znalosti ještě rozšířila postgraduálním studiem muzeologie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně.

Za více než třicet let působení v muzejní knihovně vykonala velký kus práce. Starala se o akvizice, katalogizaci, systematicky vytvářela fond regionální literatury, poskytovala bibliograficko-informační služby a konzultační činnost nejen běžným čtenářům, ale především odborným pracovníkům a studentům. Průběžně např. vedla semináře pro žáky státního a arcibiskupského gymnázia, v letech 1993–1999 externě spolupracovala se Slezskou univerzitou v Opavě, Ústavem bohemistiky a knihovnictví. Od roku 1998 do roku 2003 přednášela obor Knižní kultura studentům Fakulty multimediálních komunikací při Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Byla také recenzentkou řady diplomových prací.

Anežka Fialová se věnovala přednáškové a výstavní činnosti. Byla např. kurátorkou výstavy Česká a moravská bibliofilie 1900–1989, Pavel Josef Vejvanovský (s J. Sehnalem, 1992), Z historie kroměřížských tiskáren (1993); působila jako členka redakční rady Zpravodaje Muzea Kroměřížska (1978–1993) a Knihařského bulletinu (Arcus, Vítězslav Práger – Černošice, 1996–2001).

Rozsáhlá je i její publikační činnost. Kromě příspěvků do regionálního tisku, odborných periodik nebo sborníků zpracovávala především personální bibliografie (Jindřich Spáčil, Josef Svátek, Daniel Sloboda, František Skopalík), texty do katalogů výstav osobností knižní vazby (Miroslav Janota, Ladislav Nováček, Eliška Čabalová), byla editorkou katalogů výstavy Trienále umělecké knižní vazby. Spolu s Markétou Mercovou sestavila výběr textů z tvorby autorů spjatých svým životem a dílem s Kroměříží Moje město. Kroměřížská čítanka (Kroměříž/Zlín 2004 a 2006).

K zásadním počinům Anežky Fialové však bezesporu patří sestavení dvou rozsáhlých svazků Bibliografie okresu Kroměříž (Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín, Moravská zemská knihovna, Muzejní a vlastivědná společnost 1984, 2006), Bibliografie českého knihařství (spolu s M. Losenickou, Brno, Knihař 1998), Bibliografie českého amatérského divadla (Kroměříž a obce okresu Kroměříž, Praha 1999) nebo publikace Nemovité kulturní památky. Okres Kroměříž (Brno 2000). V roce 2006 se autorsky podílela více než čtyřiceti hesly z oblasti knižní vazby a medailony uměleckých knihařů v Dodatcích k Nové encyklopedii českého výtvarného umění.

Anežka Fialová patřila mezi naše přední odbornice na uměleckou knižní vazbu. Spolupracovala s řadou teoretiků knižní vazby, přátelila se s vynikajícími českými knihvazači, např. s manžely Jiroutovými, Jindřichem Svobodou nebo Ladislavem Hodným. V pozici tajemnice a organizátorky se podílela na úspěšném průběhu několika ročníků prestižní celostátní soutěžní výstavy Trienále umělecké knižní vazby, kde se setkávali mladí tvůrci i v oboru již známé osobnosti.

Za svou práci byla Anežka Fialová několikrát oceněna. V roce 2000 byla jmenována Čestnou členkou Společenstva českých knihařů, v roce 2002 obdržela Medaili Maxe Švabinského za přínos k rozvoji knižní kultury a za práci ve výboru Švabinského kruhu přátel výtvarného umění a v roce 2004 jí byla udělena Cena Ludvíka Bradáče za osobní přínos k rozvoji umělecké knižní vazby.

Plně aktivní zůstala i po odchodu do důchodu. Mimo jiné sestavila bibliografii Daniela Slobody pro monografii Rusava a Daniel Sloboda (Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2011) nebo spolu s Oldřichem Fialou bibliografie Hulín v literatuře a tisku (Hulín. Město na křižovatkách. Brno, Muzejní a vlastivědná společnost 2014) a Záhlinice, Chrášťany a František Skopalík v literatuře (Záhlinice a František Skopalík. Příběh malé vesnice a velké osobnosti. Muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2016).

PhDr. Anežka Fialová zemřela v Kroměříži dne 3. 1. 2019.