BĚLA SVOBODOVÁ svobodovab.kmo@gmail.com

Ústřední Knihovna města Ostravy (KMO) získala loni už podruhé certifikát Handicap Friendly v oblasti přístupnosti pro lidi se zrakovým postižením; poprvé se tak stalo v roce 2015. V roce 2021 dostala stejný certifikát i její pobočka ve Vítkovicích. Informace o tom, co to pro činnost knihovny znamená, a hlavně co s tím souvisí, vám formou jakéhosi sebezpytu poskytne Běla Svobodová, knihovnice Zvukové knihovny pro nevidomé a slabozraké KMO.

Co se mezi roky 2015 a 2021 změnilo?

Od roku 2015, kdy jsme obdrželi první certifikát, se událo několik změn. Tou nejzásadnější byly personální změny ve Zvukové knihovně. Čekala nás důsledná příprava a nastudování metodik a pravidel, která jsou určující pro bezbariérovost knihovny a pro udělení certifikátu Handicap Friendly. Zpočátku se to zdálo být obtížné a možná i nezáživné, ale ve výsledku to bylo potřebné a pro další práci nezbytné. KMO má kromě ústřední knihovny ještě 28 dalších poboček, proto jsme si dali za cíl kromě obhajoby usilovat i o certifikaci pobočky. A to je další změna, na kterou jsme se připravovali. Navštívili jsme všechny pobočky, pečlivě jsme je prohlédli, přeměřili a poté vyhodnotili technickou stránku prostor a infrastrukturu. Nakonec jsme vybrali pobočku v Ostravě-Vítkovicích, která splňovala technické požadavky, ale nadchly nás hlavně kolegyně, které jsou plné entuziasmu a zápalu pro věc.

Jaký to mělo dopad na vaši činnost?

Díky technologickému „pokroku“, kdy se povedlo transformovat knižní fond z magnetofonových kazet na formát mp3, nám výrazně přibylo čtenářů. I mimoostravských. Zvukové knihy si čtenáři mohou vyzvednout nejen ve Zvukové knihovně v ústředí, ale také na pobočkách, které mají blíž ke svému bydlišti. Díky službě Slepecká zásilka, kterou nabízí Česká pošta, distribuujeme výpůjčky imobilním a mimoostravským čtenářům Zvukové knihovny. Pozitivní zpětná vazba od našich čtenářů nás utvrzuje v tom, že jsme se vydali správným směrem.

Co pro vás toto ocenění znamená?

Znamená to pro nás hodně. V prvé řadě si ocenění velice vážíme a to, že se nám ho podařilo obhájit, je zavazující. Je to pro nás úkol do dalších let: udržovat a dále zvyšovat kvalitu služeb poskytovaných lidem s handicapem. Z pečlivé a poctivé práce se čtenáři máme obzvlášť dobrý pocit.

Jak na ocenění vaší knihovny reagovalo vaše okolí – čtenáři, partneři, spolupracující organizace, místní správa?

Všichni měli pochopitelně velkou radost. Některé pocity jsou nepřenosné. Nejvíce to samozřejmě prožívali ti, kteří se v celém procesu aktivně angažovali. A já bych jim na tomto místě ráda poděkovala za spolupráci, součinnost a podporu. Ať už je to Knihovna a tiskárna Eduarda Macana v Praze, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, konkrétně jejich ostravská odbočka, dále Tyflocentrum Ostrava nebo sdružení Kafira. Bez této dobře fungující spolupráce by se nám pracovalo obtížněji.

V jakých oblastech přístupnosti se plánuje vaše knihovna ještě dále rozvíjet?

Obhájení certifikátu pro zrakově postižené nás povzbudilo v našem úsilí odstraňovat z knihovny další bariéry. Další oblast, ve které zatím nemáme velké zkušenosti, ale velmi nás láká, je komunita neslyšících. Proto jsme se pustili do průzkumu života a potřeb této minority, navázali jsme spolupráci s ostravskými organizacemi pro neslyšící a nedoslýchavé. Tím se nám otevřel úplně nový svět. Natočili jsme krátká videa o tom, jak se přihlásit, jak si půjčit či vrátit knihy, a také o zajímavých místech v knihovně. Videa jsou opatřena titulky a jsou tlumočena do českého znakového jazyka. V ústřední knihovně a na několika dalších pobočkách máme techniku s aplikací Tichá linka pro online tlumočení do znakového jazyka. Společenské sály ústřední knihovny a pobočky Podroužkova jsou vybaveny indukční smyčkou. Máme nové webové stránky, které splňují podmínky přístupnosti v souladu s EN 301 549 V2 1.2 a standardem WCAG 2.1. K doplnění technického vybavení využíváme grantové programy SKIP a K21; pro rok 2022 to je například pořízení přepážkových indukčních smyček. Mezi naše rozvojové cíle patří také proškolení pracovníků knihovny tak, aby byli orientovaní ve standardech práce s uživateli s postižením v knihovnách. Naše snažení jsme v roce 2021 završili podáním žádosti o certifikaci Handicap Friendly pro osoby se sluchovým postižením. Certifikace je v současné době v běhu a my bychom si opravdu z celého srdce přáli, aby dopadla úspěšně.

Co byste doporučili dalším knihovnám, které uvažují o posouzení přístupnosti knihovny pro osoby se specifickými potřebami?

Podmínky certifikace mohou vypadat obtížně a komplikovaně, ale na prvním místě je zájem o změnu v knihovně samotné. Jedním z požadavků certifikace je navázání spolupráce s organizacemi, které se věnují lidem s konkrétním postižením. Navázáním na spolupráci může být poskytnutí prostor k setkávání, ať už na bázi vzdělávací, nebo kulturní. Například u nás probíhalo jednou měsíčně autorské čtení uživatelů centra pro osoby s mentálním a psychickým handicapem Mens Sana nebo jsme poskytovali základní kurzy v IT oblasti uživatelům podobně zaměřeného centra Čtyřlístek. KMO je dlouholetým spolupořadatelem festivalu Dny umění nevidomých na Moravě. Seznámili jsme se s mnoha výjimečnými lidmi a dozvěděli se mnoho zajímavých informací o životě s postižením. Získané informace jsme uplatnili v poskytování dalších služeb či v úpravách těch stávajících. Důležitým faktorem je také informovaný a proškolený personál knihovny.

A co byste naopak doporučili knihovnám, které v této oblasti teprve začínají? Jakou oblastí přístupnosti začít?

Nejsnazší je podle mého názoru upravit podmínky pro osoby se zrakovým postižením. Podmínky pro toto postižení kladou například důraz na orientaci v knihovně a okolí. Výhodou je, že v současné právní legislativě je již spousta věcí povinných – ať se jedná o vodicí linie, parkovací místa pro invalidy, či toalety pro osoby se sníženou schopností pohybu. Tím pádem jsou již některé věci „předpřipravené“. A ještě úplně na závěr bych dodala, že podle mého názoru je udělení certifikátu určitým signálem pro ostatní, že knihovna nestagnuje, ale snaží se velmi konkrétním způsobem rozvíjet a otevírat se čtenářům, kteří mají opravdu specifické potřeby.