PETRA SCHULTZE petra.schultze@audiolibrix.cz

Od října do prosince loňského roku probíhal už osmý ročník Velkého audioknižního průzkumu, který pravidelně mapuje český audioknižní trh. Zjišťuje chování a preference audioknižních posluchačů i to, jakým způsobem poslech audia ovlivňuje jejich čtenářské návyky.

 Průzkum provádí společnost Audiolibrix, jeden z největších českých distributorů audioknih ke stažení, a probíhá v České republice a na Slovensku. Posledního ročníku se zúčastnilo 4910 respondentů, a jde tak o největší průzkum svého druhu u nás i v celé Evropě.

Audioknižní segment má posledních několik let vzestupnou tendenci, oproti knihám zaznamenává každým rokem meziroční nárůst v řádu desítek procent. Přestože popularita audioknih jako jednoho z dostupných formátů čtení stoupá, stále v České republice existuje velká část populace, která se s nimi ještě neseznámila. Z odpovědí v audioknižním průzkumu každým rokem vyplývá, že minimálně desetina respondentů se s audioknihami seznámila teprve v daném roce. Teprve v roce 2021 se s mluveným slovem seznámilo 13 % respondentů.

Většina posluchačů se ale s audioknihami seznámila už dříve a dělí se na dvě základní skupiny: ty, kteří si pamatují mluvené slovo ještě z dob gramofonových desek a audiokazet, a ty, kteří této formě čtení propadli s boomem digitálního downloadu (to znamená někdy okolo roku 2015).

Audioknihy mají i u nás dlouhou tradici

Audioknihy nejsou na našem území ničím novým, už v 30. letech minulého století vznikla česká značka Supraphon, která na gramofonových deskách vydávala první mluvené slovo, třeba legendárního Spejbla a Hurvínka Josefa Skupy.

V 90. letech 20. století se do vydávání mluveného slova pouštěli i další hráči a v roce 1991 např. vznikla vydavatelství Audiostory a Radioservis. V té době se ještě audioknihy distribuovaly primárně na deskách a kazetách, po přelomu tisíciletí ale začala převládat cédéčka. Ve chvíli, kdy výrobci aut přestali dávat do výbavy přehrávače na kazety a nahradili je cédéčky, konec popularity kazet byl zpečetěn. V roce 2002 poprvé prodej cédéček převážil nad prodejem audiokazet.

Podobný vývoj vidíme i v těchto letech. Míst, kde lze přehrát CD, neustále ubývá a digitální download z roku na rok nabírá na síle. K finálnímu překlopení velkou měrou přispěla i celosvětová pandemie, a tak se rok 2020 stal prvním, kdy stahování převládlo nad prodejem CD nosičů.

Kdy se nejvíce poslouchá

Audioknihy získaly svou popularitu hlavně díky tomu, že nahrazují čtení ve chvílích, kdy knihu ani čtečku v ruce držet nejde. V předchozích letech to také byly z drtivé většiny situace, kdy lidé nejvíce poslouchají – na cestách, při sportu, uklízení, vaření nebo třeba při venčení psa.

Lidé stále nejčastěji poslouchají při rozličných aktivitách. Největší část respondentů si poslechem zpříjemňuje domácí práce; u těch nejčastěji poslouchá 21 % fanoušků. Téměř 15 % pak poslouchá audioknihy při řízení auta.

V posledních letech ale stále stoupá i tendence využívat audioknihy ve chvílích, kdy lidé relaxují a nemají na práci nic jiného, ani žádné fyzické činnosti. Dvanáct procent respondentů poslouchá v klidu doma a dalších 14 % navazuje na tradici, kdy nám rodiče před spaním četli, a nechává se ukolébat třeba hlasem Jiřího Dvořáka, Jitky Ježkové nebo Vasila Fridricha.

Čtení vždy na dosah ruky

Velkou roli v popularitě audioknih hraje také jejich dostupnost. Pokud se člověk v pátek večer rozhodne poslouchat třeba Šikmý kostel Karin Lednické, po pár kliknutích a zaplacení kartou už stahuje a může se do toho pustit.

Mobilní telefony a tablety jsou pro většinu respondentů preferovaným způsobem poslechu audioknih – jejich popularita má s přibývajícími roky vzestupnou tendenci. Zatímco ještě v roce 2014 si ji jako svou hlavní metodu poslechu volilo 46 % fanoušků audioknih, v loňském roce poslouchá primárně na telefonu 77 % respondentů, z nichž 56 % uživatelů volí přímo audioknižní aplikace.

Z mobilu se v posledních letech stal hlavní prostředek pro zábavu, vzdělávání a jakoukoli jinou konzumaci obsahu. Bookujeme na něm výlety, posloucháme hudbu, jsme v kontaktu s rodinou a známými, zjišťujeme nové informace… Upřednostňujeme vše, co můžeme mít na dosah hned. Audioknihy se stávají úplnou samozřejmostí pro každého aktivního člověka a při snaze zmenšovat vlastní uhlíkovou stopu jsou také jasnou odpovědí, říká Ivan Sabo ze společnosti Audiolibrix.

Návrat záliby ve čtení

Podle výsledků průzkumu je téměř 50 % všech respondentů přesvědčeno, že díky audioknihám čte více. Mnohým audioknihy napomohly vrátit se k zálibě ve čtení, o kterou je postupně připravila uspěchaná doba, v níž čtení často ustupovalo ostatním aktivitám.

Mluvené slovo pomáhá lidem využít neproduktivní části dne. Skulinky mohou zaplnit poslechem audioknih a o to více číst. A dokonce díky tomu čtou nadprůměrné množství knih. Přes 20 % respondentů například uvedlo, že ročně poslechne 21 a více audioknih.

Audioknižní trendy

I přes vzestupnou tendenci segmentu je audioknižní trh stále zlomkem toho knižního, a tak tvůrci audioknih často při volbě vydávání sahají po mainstreamových bestsellerech, u nichž je téměř jistá alespoň částečná návratnost. V posledních letech se ale audioknižní trh postupně obměňuje. Na výsluní vystoupaly např. žánry osobního rozvoje nebo společenské prózy a romantiky, tedy žánry, které měly v začátcích audioknižního boomu u nás (po roce 2012) jen velmi malé zastoupení.

Vychází například také stále větší množství klasické literatury – české i zahraniční. A studenti středních škol, kteří si jinak nedovedli najít cestu ke čtení, využívají tohoto způsobu a dostávají se tak ke klasickým dílům v jejich nezkrácené podobě. Díky tomu jsou pro ně audioknihy neocenitelnými parťáky při přípravách na zkoušky, včetně té maturitní.

V předchozích letech s jistotou vévodily žebříčkům vydávaných titulů i popularity audioknihy detektivního žánru a thrillery. Ještě v roce 2019 vyšel tento žánr jako jasný vítěz s celými 41 % (následovaný žánrem fantasy s 11 %). Rozdíly se ale postupně stírají. V loňském roce uvedlo detektivky a thrillery jako svůj nejoblíbenější žánr 23 % respondentů, zatímco se více vyrovnalo rozložení na dalších pozicích: s 11 % si druhou pozici drží fantasy, na třetím místě je s 9 % humor a pomyslnou bramborovou medaili drží s 8 % žánr sci-fi.

Zatímco v minulosti vedly audioknižní produkci dramatizace a zkrácené verze audioknižních děl, což diktovala kapacita nosiče, na kterém byly audioknihy dostupné (desky ani kazety neumožňovaly nahrát délku celé knihy), dnes lidé používají poslech audioknih jako plnohodnotnou náhradu čtení. Vypovídají o tom i jejich odpovědi v dotaznících audioknižního průzkumu. Celých 41 % respondentů preferuje nezkrácené verze audioknih a dalších 38 % uvedlo, že poslouchá pouze ty nezkrácené.

Při odpovědi na otázku, podle čeho vybírají svůj další poslech, zvolila většina posluchačů jako hlavní faktor autora předlohy (19,1 %), audioknižní anotaci (17,7 %), recenze ostatních posluchačů (16,4 %) a žánr předlohy (16,1 %). Nezanedbatelná část publika (11,2 %) postupuje při výběru svého dalšího poslechu podle interpreta.

Na rozdíl od zahraniční produkce sází ta česká a slovenská primárně na zvučná jména herců. Ti jsou často pro vydavatele hned vedle obsahu knihy klíčovým prvkem rozhodujícím o tom, zda posluchač audioknihu zvolí, či ne. Skvělá interpretace totiž dokáže povznést průměrný obsah na vyšší úroveň. Stejně to samozřejmě platí i opačným směrem.

Žebříček nejprodávanějších audioknih roku 2021

1. Patrik Hartl: Prvok, Šampón, Tečka a Karel 

2. Karin Lednická: Šikmý kostel 

3. Satchin Panda: Cirkadiánní kód

4. Dominik Dán: Bremeno minulosti 

5. Alena Mornštajnová: Listopád 

6. Dominik Dán: Knieža smrť 

7. Dominik Dán: Nevinným sa neodpúšťa

8. Dominik Dán: Mačacia stopa

9. James Clear: Atomové návyky 

10. Ryan Holiday: Klíčem je klid 

Zdroj: Audiolibrix