Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Speciální kolekce dokumentů z Thajska, Laosu a Kambodže se vytváří ve Státní knihovně v Berlíně od roku 1951. Státní knihovna získává literaturu v původních jazycích těchto zemí a tematicky se zaměřuje na humanitní a společenské vědy. Sbírka je v rámci celého Německa unikátní, zahrnuje cca 14 000 svazků. Součástí kolekce jsou i orientální rukopisy, které se postupně digitalizují a zpřístupňují. Digitalizace vyžaduje vzhledem k použitému materiálu (palmové listy) mimořádnou péči. Rozsah thajské produkce je ve srovnání s Laosem a Kambodžou daleko větší, ale i v těchto zemích v posledních deseti letech rozsah knižní produkce narůstá. Společenský a politický vývoj ve jmenovaných zemích, které byly ve 20. století zmítány řadou válek, charakterizuje i tištěná kultura. V průběhu času se změnilo tematické zaměření literatury, po nastolení demokracie se knihy věnují otázkám lidských práv, sociální problematice, korupci nebo životnímu prostředí. Velmi důležitou součástí asijských sbírek v Berlíně jsou překladové slovníky a encyklopedie. Knižní trh má v těchto asijských zemích svá specifika, knihy vycházejí v nízkých nákladech a nemají většinou další vydání, národní bibliografie neexistuje. Státní knihovna v Berlíně tak hraje velmi důležitou roli v zachování tohoto kulturního dědictví.

(Bibliotheksmagazin – Jahrgang 11, 31. Ausgabe, Nr. 2/2016, s. 37–41)

Specializované knihovny jsou významnou součástí knihovnické sítě ve Finsku. V roce 2003 zde byla zřízena Rada pro odborné knihovny, která zahájila éru užší spolupráce s knihovnami jiných typů. Finské specializované knihovny mají specifické zaměření a nabízejí jiné služby než knihovny veřejné. Zřizují je primárně orgány veřejné správy, ale i komerční firmy, většina jejich služeb je otevřena široké veřejnosti. V současné době je ve Finsku evidováno asi 70 specializovaných knihoven a toto číslo významně stoupá. Během několika posledních let však docházelo i k rušení nebo sloučení specializovaných knihoven do jedné instituce – to v nepříznivém případě přináší ztrátu dostupných informačních zdrojů z určité oblasti. V mnoha ohledech bývají specializované knihovny průkopníky mezi knihovnami v daném regionu, jejich zaměstnanci bývají specialisty ve svém oboru. Finské knihovnické služby jsou založeny na vzájemné spolupráci institucí. V letech 2015–2016 došlo ve finských knihovnách ke značným redukcím, což je donutilo  spolupracovat ještě více. Akademické knihovny začaly více využívat knihoven a informačních institucí, které zřizuje veřejná správa. Mění se metody a nástroje práce, roste význam kvalitních metadat i tlak na zvyšování kompetencí knihovníků. Otevřená věda umožňuje všem zájemcům získat výsledky výzkumů a hodnota kvalifikovaných informačních specialistů se stále zvyšuje.

(Scandinavian Library Quarterly – Volume 49, No. 3/2016, s. 15–17)

Oddělení správy HKD a HKF¹ Slovenské národní knihovny se věnuje pasportizaci farních knihoven již od roku 2000. Tímto oddělením prošlo na 200 000 starých tisků z více než 600 farních úřadů a podařilo se zachránit desítky farních knihoven před jejich úplnou likvidací. Jednou ze zachráněných knihoven je i farní knihovna v Mojmírovicích, kterou bývalý správce farnosti vyhodil jako nepotřebnou. Část knih si rozebrali místní obyvatelé a část připadla pod patronát místního zámku. Na jaře 2016 se obci podařilo úspěšně rekonstruovat starý Aldobrandiniho letohrádek a historické knihovně v něm vyhradili celou jednu místnost. Podařilo se zde připravit stálou expozici farní knihovny, kterou v minulosti spravovali moudří a osvícení kněží – ti šířili vzdělání na venkově a učili právě ze zdejších knih. Základy farní knihovny byly položeny v 16. století, v 17. století zde působili kalvinisté, v 18. století již patřila mezi vzácné a bohaté farní knihovny. Ještě v roce 2006 obsahovala osm starých tisků z 16. století, mnoho dalších cenných tisků a bohatý farní archiv. Dnes z této knihovny zůstalo pouhé torzo – 305 tisků do roku 1918 a tři staré tisky z 16. století. Můžeme na ní ilustrovat nejen osudy, ale i složení dalších farních knihoven na Slovensku. Při slavnostním otevření mojmírovického zámku někteří obyvatelé slíbili, že když jsou nyní farní knihy součástí muzea a jsou uloženy na důstojném místě, donesou i další knihy, které mají z farní knihovny doma.

(Knižnica – Ročník 17, Číslo 2/2016, s. 38–41)

Připravil ROMAN GIEBISCH

1 HKD – historické knižní dokumenty; HKF – historické knižní fondy