Hlavní obsah stránky
ZE ZAHRANIČÍ: Knihovny v Japonsku
MICHAELA MRÁZOVÁ mrazova@svkos.cz
Toshokan je japonské slovo pro knihovnu. A knihovny na tom v Japonsku nejsou vůbec špatně. Každé město nad 50 000 obyvatel nějakou musí mít. Japonci mají navíc bohatou síť univerzitních a školních knihoven, které jsou zřizovány ze zákona. A pak tu jsou ještě prefekturní (krajské) knihovny.
V roce 1872 byla zřízena – po vzoru západních kultur – první japonská veřejná knihovna. O deset let později byla založena profesní organizace The Japan Library Association, která zaštiťuje knihovnictví v Japonsku. Knihovní zákon z roku 1950 stanoví, že knihovny jsou placeny z veřejných rozpočtů a mají poskytovat adekvátní informace místním komunitám. V současné době je v Japonsku asi 3500 veřejných knihoven a pracuje v nich 6500 knihovníků.1
Národní parlamentní knihovna

Tato knihovna vytváří japonskou národní bibliografii a spravuje i národní konzervační fond. Celkový fond knihovny čítá na 43,5 milionu knihovních jednotek, z toho je více než 11 milionů knih (roční přírůstek asi 200 000 knih), 250 000 titulů seriálů; dále má ve svém fondu mapy, vzácné a staré tisky. Významná je sbírka dokumentů z období šógunátu Tokugawa či lékařské rukopisy z období Edo. Denně obslouží asi 3000 návštěvníků, pracuje zde téměř 900 zaměstnanců a její roční rozpočet činí asi 18,64 bilionu yenů (3,7 miliardy korun).2
Ogijimská knihovna

Během našeho třítýdenního putování po Japonsku na podzim loňského roku jsme navštívili tuto netypickou knihovnu. Nachází se na ostrově Ogijima v oblasti takzvaného vnitřního moře Seto, mezi ostrovy Honshu a Shikoku. V době, kdy jsme toto místo navštívili, zde probíhala výstava moderního umění – Setouchi Triennale. Hlavní myšlenkou uměleckého festivalu je znovu přivést život do rybářských vesniček v této části Japonska. Důvod je jednoduchý – mladí se stěhují do velkých měst, tyto vesničky se postupně vylidňují a chátrají.
A další možností, jak do této oblasti přinést trochu života, je knihovna. Tu ogijimskou opravili z vlastních zdrojů v roce 2016 místní obyvatelé pod vedením Junko Nukaga-Fukui. Je financována z darů a prodejem drobných předmětů. Ogijima toshokan je krásným příkladem místní komunitní knihovny – provoz zajišťují místní, její využívání je zdarma pro širokou veřejnost.
Všichni si mohou prohlížet knihy, využít internet, posedět v příjemných vnitřních i venkovních zákoutích, případně si dát něco dobrého v knihovním bistru. Obyvatelé Ogijimy a blízkých ostrovů si mohou půjčit jak knihy v pevné vazbě, tak i v měkké, ostatní pouze paperbacky. Členský poplatek v knihovně stojí 100 yenů, což je v přepočtu asi 20 korun.3
Celý příběh o obnově knihovny si můžete přečíst na stránkách Setouchi Artfest.4
Muzeum obrázkových knih

Druhým místem spojeným s knihami, které jsme v Japonsku navštívili, bylo Muzeum obrázkových knih (Ehon-no Mori Bijutsukan) v Karuizawě v prefektuře Nagano. Součástí muzea je i knihovna a studovna dětské literatury.
Areál muzea tvoří několik menších budov, rozesetých v parku. Tři jsou určeny k výstavám, jedna slouží knihovně a další k pořádání různých událostí (oslavy, vernisáže, svatby). Celé muzeum vybudoval v roce 1990 Shinichi Yoshida, jazykovědec zabývající se pohádkami a obrázkovými knihami zejména z Ameriky a Británie. Kolekce obrázkových knih aktuálně čítá 6000 položek v různých jazycích. Naleznete zde originály z celého světa i japonské překlady.
Aktuální výstava se věnuje západním pohádkám a dětským knihám. Je zde možné zhlédnout evropské pohádky (zejména bratří Grimmů) v různém pojetí – ilustrace, knihy, různé varianty a původ příběhů. Pro nás pohádky velice známé, ale pro Japonce to jsou příběhy působící až exoticky.
Na výstavě jsme tak objevili třeba Šípkovou Růženku v češtině a ve studovně obrázkové literatury jsme zase narazili na Komenského v japonštině.5
Knihovna obrázkových knih

V souvislosti s předchozím muzeem nemůžu nezmínit i soukromou knihovnu obrázkových knih (Picture Books Library) v Iwaki v prefektuře Fukušima. Knihovnu využívají tři školky pro výuku a veřejnosti je přístupná ve velmi omezeném režimu. Interiér je přizpůsoben malým čtenářům.
Samotná stavba je pouze z betonu, dřeva a skla. Stojí na pobřeží, takže některé stěny jsou prosklené s úžasnými výhledy na Tichý oceán. Stěny jsou pokryty regály s dětskými knihami z celého světa, kterých je zde více než 1300.6
Yusuharská komunitní knihovna
Jako poslední zmíním krásnou knihovnu v Yusuhaře na ostrově Šikoku v prefektuře Kochi. Byla postavena v roce 2018 podle návrhu architekta Kumo Kenga (tento architekt navrhl třeba hlavní olympijský stadion v Tokiu pro nadcházející – odložené – olympijské hry).
Knihovně se přezdívá Kumonoue no gyararīshōkai – „knihovna nad mraky“ i kvůli tomu, jak je vzdušná a prostorná. Má interiér z přírodních materiálů se zvláštní dřevěnou dekorací stropu, která zvláště při západu slunce vrhá v knihovně zajímavé stíny. Podlahy v patře jsou místy tvořeny sítěmi sloužícími jako odpočinková místa, stejně tak najdeme v knihovně spoustu čtenářských zákoutí i malou kavárnu.
Slovo komunitní nemá knihovna v názvu jenom tak. Stala se totiž důležitým středobodem celého města a opravdu slouží jako místo setkávání.7



1 BriefInformation on Libraries in Japan. Japan Library Association [online]. 2014 [cit. 2020-03-17]. Dostupné z: https://www.jla.or.jp/portals/0/html/libraries-e.html.
2 National Diet Library, Japan [online]. 2012 [cit. 2020-03-17]. Dostupné z: https://www.ndl.go.jp/en/aboutus/index.html.
3 English Information. Ogijima Library [online].[cit. 2020-03-18]. Dostupné z: https://ogijima-library.or.jp/en/english-information/.
4 Ogijima: Taking Charge of its Own Development. Art Setouchi [online]. 14. 9. 2018 [cit. 2020-03-18]. Dostupné z: https://setouchi-artfest.jp/en/blog/detail134.html.
5 Karuizawa Picturebook Museum. Fores of Muse, Karuizawa. [online].[cit. 2020-03-18]. Dostupné z: http://museen.org/eng/ehon/.
6 Iwaky Library. Iwaky City [online]. [cit. 2020-03-18]. Dostupné z: https://kankou-iwaki.or.jp/spot/10061.
7 Yusuhara Community Library [online]. 2018 [cit. 2020-03-17]. Dostupné z: http://kumonoue-lib.jp/.