Hlavní obsah stránky

INSPIRACE

Text a foto PETR SCHINK vitkovice@kmo.cz

10 let s Vámi, 10 let pro Vás

Pod sloganem použitým v názvu se konalo setkání u příležitosti kulatého výročí vítkovické pobočky Knihovny města Ostravy, založené pod záštitou projektu Romaňi kereka/Romský kruh. Již 10 let plní knihovna svou komunitní funkci a kromě akcí pro běžné čtenáře se systematicky věnuje rovněž práci s romskými návštěvníky, mládeží ze sociálně znevýhodněných lokalit i dětmi s autismem.

Samotný záměr založit knihovnu s takto specifickým zaměřením má ovšem mnohem delší historii a za jejím vznikem najdeme celou řadu jmen a léta úsilí. Prvotním impulzem byla zkušenost z maďarského města Pécs, kde podobná knihovna již nějakou dobu funguje. S knihovníky a knihovnicemi z Ostravy ji sdílela nepřehlédnutelná osobnost českého knihovnictví paní Zlata Houšková. Dále se jí chopila naše ostravská kolegyně Irena Šťastná. Lokalita ve Vítkovicích patřila v té době mezi sociálně vyloučené. Odliv zaměstnavatelů z regionu vedl ke vzniku specifické městské části, kde se i poskytování knihovnických služeb muselo řídit osobitými nároky návštěvníků.

Obnova a otevření knihovny

Interiérový návrh studia Design-Brothers proměnil zchátralý objekt na ulici Kutuzovova k nepoznání – to by se ovšem nemohlo uskutečnit, kdyby Knihovnu města Ostravy (KMO) nekontaktoval pražský Goethe Institut. Díky němu se podařilo navázat kontakt s německou nadací Hermann-Niermann Stiftung a prakticky vybydlená budova bývalé školky se mohla rozrůst o hezkých pár metrů čtverečních. Přibyl moderní knihovnický nábytek a otevřený prostor spojeného dospělého a dětského oddělení se proměnil v tolik proklamovaný obývací pokoj města, kde mohou svůj čas trávit skupinky kamarádů, studenti, senioři i celé rodiny s dětmi.

 

K otevření knihovny došlo v říjnu 2006 a od té doby je nedílnou součástí kulturní scény Vítkovic. Ačkoliv se řady zaměstnanců mnohokrát obměnily, trvalou snahou všech bylo a je vytvářet knihovnu otevřenou všem bez rozdílu. Ve fondu knihovny tedy naleznete široký záběr romských a romistických publikací, sborníky odborných statí, česko-romské slovníky i výběr romských periodik, knihovna ale zároveň funguje jako běžná pobočka KMO, a poskytuje tak své služby všem ostravským čtenářům.

Práce s romskou mládeží

Důraz při práci s romskou mládeží spočívá právě v politice otevřeného a přátelského přístupu, srozumitelně nastavených pravidel, která platí pro všechny návštěvníky bez rozdílu, a jistě také ve spolupráci s místními organizacemi zabývajícími se prací s minoritami. Výstavy a vernisáže občansky prospěšné společnosti Jekhetane, besedy pro organizaci Centrom, Salesiány dona Boska či nízkoprahový klub Horizont a další a další aktivity pomáhají ukotvit u místní mládeže povědomí o existenci knihovny jako o vítané možnosti trávení volného času.

Pobočka se stává místem otevřeným tvořivé zábavě i klidným koutem pro psaní domácích úkolů, při jejichž vypracovávání sem tam pomůže i paní knihovnice. Místem, které skýtá příležitost k osobnímu rozvoji, vzdělávání a v neposlední řadě k setkávání. Zároveň si mladí návštěvníci mohou být jisti, že mimo širokou nabídku literatury a časopisů na ně v předem avizovaných časech čekají zajímavé i poučné aktivity. Výtvarné dílny různého druhu, organizované výlety, utkání ve stolních hrách či besedy s poutavými osobnostmi – to vše tvoří paletu zábavy, která pravidelným návštěvníkům nedovolí zažít pocit nudy.

Již tradiční jsou workshopy pořádané ve spolupráci s občansky prospěšnou společností Nová škola. Pražská organizace využívá prostory knihovny k výstavám prací romských dětí pod názvem Romano Suno. Výstavu doplňuje workshop, který místní romské mládeži přibližuje historii a fenomén romštiny, seznamuje je s kořeny jejich jazyka, který bohužel řada z nich ovládá jen velmi útržkovitě.

V roce 2012 se vítkovická knihovna zapojila do projektu O leperiben/Paměť romských dělníků. Sběr zážitků a vzpomínek místních romských dělníků měl pomoci navázat zpřetrhané kontakty mezi nejstarší a mladou generací. Nakonec vyústil v sérii interaktivních besed a výstavní turné Khatar san, které zájemcům přiblížilo často nelehké osudy Romů hned v sedmi českých a slovenských městech. Projekt se uskutečnil pod vedením paní Kateřiny Sidiropulu Janků, jejíž zkušenosti a odborná erudice stály u zrodu samotné vítkovické knihovny.

Knihovna ovšem nežije jen velkolepými projekty. Práce s romskou mládeží vyžaduje každodenní soustředění, systematickou přípravu a plánování, stejně jako zdravou dávku nadšení a dobrých nápadů. Jedním z takových nápadů bylo i založení klubu BOOKovka. Čtenářský klub se posléze rozrostl v mohutný kmen, zastřešující svými větvemi celou řadu dětských aktivit. Velmi se osvědčilo aktivní zapojení knihovnických asistentů z řad dětí. Ti se podílejí na přípravách akcí, dozoru i úklidu například po výtvarných dílnách. Odměnou je dětem nejen pocit vlastní důležitosti, ale třeba také drobné odměny za dobře vykonanou práci.

Činnost dětského oddělení knihovny podpořilo v poslední době hned několik grantů. Z prostředků získaných z grantových programů podniků Vítkovice STEEL nebo ČEZ se povedlo financovat výtvarný materiál, náklady na výlety, ale také nový kvalitní fotoaparát a mezi dětmi velmi oblíbené tablety iPad mini s předinstalovanou sbírkou vzdělávacích a hudebních aplikací.

Zázemí knihovny obohatil rovněž stolní fotbálek. Ten se stal lákadlem pro řadu chlapců, kteří předtím knihovnu obcházeli obloukem. Po počátečních bojích a vysvětlování pravidel knihovny se však i oni byli schopni a hlavně ochotni nastaveným pravidlům přizpůsobit. Z dětí, které by předtím o knihu nezavadily, se postupně stávají malí čtenáři.

Čtenářství dala v nedávné době impulz rovněž soutěž Lovci perel. Tato akce iniciovaná Knihovnou města Hradce Králové probudila v dětech doslova čtenářskou vášeň. Vždyť za každou přečtenou knihu, ke které vyplní připravené otázky, dostanou následně krásnou perlu a jednou za tři měsíce jsou pak ti nejpilnější odměněni v knihovnickém krámku.

Opomenout rozhodně nesmíme pravidelné finanční injekce, kterými knihovnu podporuje úřad městského obvodu Vítkovice. Setrvale dobrá spolupráce s touto městskou částí spočívá ovšem nejen ve finanční podpoře, ale rovněž v přátelském a vstřícném postoji, který město zaujímá k požadavkům knihovny. Samozřejmostí je tak péče o zeleň v okolí budovy nebo návštěvy členů rady města například při příležitosti Pasování prvňáčků na čtenáře.

Práce s autistickými dětmi

V poslední době se mezi čtenáři častěji objevují rodiče s autistickými dětmi. Prvotní impulz k tomu, abychom se chopili této výzvy a zahájili novou a atraktivní službu, vzešel ze spolupráce s paní Petrou Doleželovou, mj. matky dvou dětí s autismem. V prostorách knihovny se tak už konaly dva ročníky Dne autistů – série přednášek a workshopů s odborníky na toto téma. Knižní fond byl rovněž obohacen o řadu odborných psychologických publikací i her a hraček pro rozvoj mysli i jemné motoriky z grantu Vítkovice STEEL.

Vítaným zpestřením dětských aktivit se stala modulární molitanová stavebnice, hojně využívaná při akcích pro ty nejmenší i starší dětské čtenáře. Molitanová stavebnice se průběžně mění v dobývaný hrad, tichý čtenářský koutek, královský trůn či překážkovou dráhu. Při skládání stavebnice se zapojují běžní čtenáři stejně jako malí Romové či autistické děti. Pojícím prvkem je tak společná zábava a dodržování pravidel nastavených knihovnou.

Význam existence knihovny

Jak tedy shrnout deset let působení vítkovické knihovny? Rozhodně se etablovala jako významný kulturní i volnočasový prvek v životech místních obyvatel. Obstála však rovněž jako romská knihovna, tolik proklamovaná hned v začátcích své existence? Knihovna nabízela a nabízí celou řadu aktivit zaměřených na romské obyvatelstvo. Jak dalece je ovšem tato její snaha korunována úspěchem, závisí na mnoha faktorech a především pak na zájmu samotných Romů. Dá se říci, že plně její nabídku využívají především děti do cca 12–15 let věku, pak už ovšem zájem (ostatně jako i u většinové populace, kdy je puberta rovněž zlomovým bodem) opadá.

V jiných pobočkách nevídaná nabídka studijních míst s PC a přístupem k internetu je stále ještě silným lákadlem i pro dospělé Romy, ovšem v době internetu v mobilech a dalších přenosných zařízeních se i toto jeví jako redundantní. Role knihovny je tedy především iniciační. Ukazuje mladým lidem, že mimo světa tam venku na ulici existuje i svět jiný, skrytý za tichým šustěním stránek knih. Svět informací, vzdělání i zábavy, která dokáže člověka pozvednout a dát jeho životu smysluplnou náplň.

Práce vítkovické (a samozřejmě nejen vítkovické) knihovny je někdy náročná. Generace dětí odrůstají a často se ztrácejí z dohledu nás zaměstnanců knihovny. Přicházejí noví malí čtenáři a všechno snažení a vštěpování pravidel může začít nanovo. Semínko však zůstává zaseto. Knihovna je i pro bývalé čtenáře stále majákem klidu, do kterého se jednou za čas vracejí, chlubí se svými školními úspěchy, svěřují se s často nelehkými osudy. Tiché závětří knihovny jim zůstává otevřeno. Přejme si i do dalších deseti let, aby knihovna zůstala oním iniciátorem, pomyslnou sirkou, která zažehne nový oheň v myslích dalších generací.