Hlavní obsah stránky

UDÁLOSTI: „Putující knihovna“ aneb Rýmařovská knihovna na nové adrese

ZDENKA PŘIKRYLOVÁ akvizice@knihovnarymarov.cz

V pondělí 2. prosince 2019 se po dvoutýdenní stěhovací pauze znovu otevřela rýmařovská knihovna. Od prosince má novou adresu – sídlí v ulici Julia Sedláka v budově, která byla rekonstruována pro potřeby knihovny a některých zájmových kroužků Střediska volného času. Knihovna, to ovšem není jen půjčování knih nebo veřejný internet. Představuje především přívětivý nekomerční prostor pro setkávání všech generací i klidné útočiště – zkrátka „obývák města“.

Knihovna v Rýmařově, nejzápadnějším městě Moravskoslezského kraje, letos oslaví pětasedmdesát let od svého založení. První sbírka českých knih určená k půjčování obyvatelům města vznikla už o Vánocích roku 1945, knihovna proto patří mezi první kulturní zařízení v poválečném Rýmařově.

Putování po městě

Za více než sedm desetiletí nepřerušené existence knihovna několikrát změnila sídlo. Rostl její fond a s ním i prostorové nároky, současně byla postupně odsouvána ze středu města. Zatímco v roce 1946 byla umístěna na radnici, na začátku 50. let ji přestěhovali do rohu náměstí Míru, do přízemí dnešního muzea, v roce 1961 získala prostory ve funkcionalistické budově banky na náměstí Svobody, z nichž část po sametové revoluci opět ztratila ve prospěch bankovního ústavu. A nakonec na podzim roku 2019 mění adresu znovu a přesouvá se do ulice Julia Sedláka. Jejím novým sídlem se stává rovněž funkcionalistická budova, vystavěná ve třicátých letech pro potřeby okresního soudu; od šedesátých let se využívala jako škola.

„Putování“ městské knihovny na mapě Rýmařova má ještě jednu, lehce bizarní linku: všechna její dosavadní sídla totiž sloužila mimo jiné k výkonu represivní moci. Na radnici se v minulých stoletích též vedly výslechy a ve sklepení se patrně i věznilo, v současném muzeu mělo za druhé světové války kancelář gestapo, v prvním patře bankovního domu zase bylo do sedmdesátých let oddělení Veřejné bezpečnosti a budova v ulici Julia Sedláka, jak je uvedeno výše, byla původně soudem a disponovala i celami. Pokud vnímáme genia loci v souvislosti s funkcí městských budov, působila knihovna pokaždé jako zušlechťující, projasňující nájemník domů s temnou minulostí, který do zdí dříve navštěvovaných s obavami a z donucení vnesl mnohem sympatičtější funkci relaxační, kulturní a vzdělávací. A takovou chce knihovna být i na své nové adrese. Institucí otevřenou všem – dětem, studentům, dospělým i seniorům, příjemným zázemím pro studium, četbu, vyhledávání informací, ale i pro odpočinek, hru a zážitky.

Prostorové dispozice

V renovované budově v ulici Julia Sedláka knihovna dostala k dispozici prostory v prvním nadzemním podlaží. Ve druhém podlaží a v suterénu má své učebny Středisko volného času, v suterénu bude umístěn i sklad knih, který by měl být vybaven v příštím roce. Situování do prvního podlaží, odkud vede schodiště do druhého patra, si vynutilo rozdělení knihovny na dvě části, mezi nimiž je průchozí chodba. Z čelního pohledu tvoří pravé křídlo podlaží půjčovna pro dospělé čtenáře, levé křídlo půjčovna pro děti a čítárna.

Vybudování samostatné čítárny je pozitivním posunem ve srovnání s dřívějšími prostory knihovny, kde byly koutky pro četbu a práci na počítači rozmístěny mezi regály půjčovny pro dospělé. Nová čítárna je účelně rozvržená tak, aby v ní našli pohodlné místo čtenáři denního tisku a časopisů, stejně jako studenti nebo uživatelé veřejného internetu. Místnost je světlá a vzdušná, kromě periodik nabízí i přehled audioknih, cizojazyčné a regionální literatury, poezie, komiksů nebo stolních her, které je rovněž možné si vypůjčit domů. Šest počítačů umožňuje přístup na internet, tisk dokumentů a nově i skenování.

Půjčovna pro děti a mládež, sousedící s čítárnou, poskytuje útulné, bezpečné prostředí, kde si mohou děti nejen číst, půjčovat knížky a časopisy, psát úkoly, kreslit nebo pracovat na počítači, ale i hrát stolní hry a pro nejmenší jsou nově připravené edukativní hračky, které je možné si rovněž půjčit domů. Kvalitní dřevěné hračky nejsou levnou záležitostí, a tak si je rodiče mohou tímto způsobem vyzkoušet dřív, než se rozhodnou některou zakoupit. Dětská půjčovna má samozřejmě i zázemí pro besedy, oblíbenou pyramidu k sezení (se skrýší uvnitř) a zařízení pro videoprojekci. Pěkným interiérovým prvkem je domeček, který v sobě ukrývá knížky pro nejmenší čtenáře i pro nečtenáře.

Půjčovna pro dospělé je spolu s kanceláří ředitelky knihovny v pravém křídle podlaží. Menší plocha půjčovny ve srovnání s předchozími prostory vyvolala nutnost zvýšit úložnou kapacitu knižních regálů, jsou tudíž o něco širší a především o polici vyšší. Do volného výběru se tak podařilo umístit většinu knižního fondu (více než tisíc svazků knih musely knihovnice vyřadit nebo převést do skladu). Díky bílé barvě regálů půjčovna navzdory maximálnímu využití kapacity místností nepůsobí stísněně. Dostatek místa získala naučná literatura i beletrie, samostatně jsou vystaveny detektivky, povinná četba k maturitě, knižní novinky i tipy, výměnný fond, stejně jako oblíbená „Čtenářská výzva“. A zbylo i místo pro čtecí koutky. Vyhledávání v katalogu čtenářům usnadní počítače umístěné přímo na regálech. S pomocí dobře viditelných orientačních tabulí se v půjčovně, čítárně i dětském oddělení snadno zorientují.

Zatím vše dobré…

Návrh interiéru, který i při menší využitelné ploše zajišťuje všechny funkce knihovny, na něž jsou čtenáři zvyklí, je dílem Ing. arch. Tomáše Adámka. Reakce návštěvníků jsou zatím velice pozitivní a lze podle nich soudit, že přes nevýhody, které přemístění knihovny přineslo (větší vzdálenost od centra, rozdělení knihovny na dvě poloviny), se nové prostory líbí. Těm, kteří to teď mají do knihovny příliš daleko, především seniorům a handicapovaným, knihovna nabízí zdarma donášku knih až domů.