Připravil ROMAN GIEBISCH

Zdravotní gramotnost je na národní i celosvětové úrovni stále důležitější a role knihoven průběžně narůstá. Zdravotní gramotnost je definována jako schopnost člověka získávat, interpretovat a porozumět základním zdravotním informacím potřebným k řádnému rozhodování. Informace o zdraví vytvářejí bohatství přístupného obsahu, ale také vyvolávají nejistotu ohledně jejich spolehlivosti, smysluplnosti a možností. Pro zmírnění krize zdravotních informací musí knihovny spolupracovat a reagovat na výzvy vyvolané složitostí těchto informací. Knihovníci mohou spolu s dalšími odborníky hrát důležitou roli při zlepšování zdravotní gramotnosti v komunitách. Na Světovém kongresu knihoven a informací WLIC se diskutuje o potřebě zvýšení zdravotní gramotnosti v USA i dalších zemích, vyzdvihuje se spolupráce s univerzitami. Knihovny hrají jako servisní instituce podstatnou roli při poskytování zdravotních informací. Podle zprávy WHO lidé, kteří nemají dovednosti v oblasti zdravotní gramotnosti, vykazují méně preventivní zdravotní chování, nejsou schopni porozumět zdravotním doporučením, prokazují nízkou schopnost péče o sebe a musí vynaložit vyšší náklady na svoji léčbu. Politici zabývající se zdravím a výchovou ke zdraví mohou veřejné knihovny využít, dosáhnout cílů stanovených ve svých programech a položit základy pro podporu zdraví ve společnosti.

(IFLA Journal – Volume 45, Number 3, October 2019, s. 207–216)

Národní biografický ústav Slovenské národní knihovny se stal již od svého vzniku střediskem pro dokumentaci a výzkum biografií i slovenské národní reprezentace s cílem shromažďovat, zkoumat a zpracovávat biografické prameny, budovat dokumentační databázi a poskytovat informace o slovenských osobnostech. Myšlenka zpracování a vydání univerzálního biografického slovníku byla zakotvena již v původních koncepcích biografického pracoviště, proto se od jeho založení věnovala soustavná pozornost budování biografické dokumentace jako zdrojové báze pro výzkumné a ediční plány. Ta tvoří jedinečný dokumentační a informační fond pro tvorbu biografických slovníků (generální heslář, Malý slovenský biografický slovník – obsahuje téměř 13 000 osobností s uzavřeným životem a dílem a představuje výchozí materiál při tvorbě vlastního slovníku; šest svazků základní abecední série Slovenského biografického slovníku – obsahuje více než 12 600 životopisných hesel slovenských osobností od období Velké Moravy až do roku 1990; Reprezentační biografický lexikon Slovenska z roku 1999). V roce 2001 byl realizován projekt Slovníku slovenských spisovatelů 20. století, který vyšel i v aktualizovaných verzích. Výsledky padesátileté odborné a tvořivé činnosti Biografického ústavu zanechávají nesmazatelnou stopu v historii Slovenské národní knihovny a knižní kultury na Slovensku.

(Knižnica – ročník 20, číslo 2, 2019, s. 99–101)

Již několik let se věnuje německá knihovnická scéna otázce, jak zacházet se „správnou literaturou“ ve veřejných knihovnách. Rozdílné názory na to, jakou literaturu mají knihovny nabízet, se odrážejí v debatách s uživateli i s kolegy v knihovnách. Z knihovnicko-etického hlediska je potřebné uchovat v našich fondech i problematické tituly. Svoboda projevu a informací představuje smysluplnou hodnotu, na kterou se vztahuje všeobecná deklarace lidských práv, německé zákony i různé dokumenty s etickými doporučeními pro oblast knihoven. Průzkum v německých knihovnách ukázal, že teorie a praxe se od sebe výrazně liší. Na základě předem stanovených kritérií bylo vybráno 29 knihoven v 16 spolkových zemích a osm problematických titulů knih. Tituly musely splňovat čtyři vlastnosti: popularita, aktuálnost, kontroverze a nové formy myšlení. Tematika byla od nelegální migrace, politické korektnosti, homosexuality, islámu až po vnitřní bezpečnost státu atd. Pokud vybrané knihovny neměly tyto tituly ve svém katalogu, byly dotazovány na důvody. Hlavními uváděnými důvody bylo distancování od nelidského, homofobního, rasistického, diskriminačního nebo antidemokratického obsahu. Základem knihovní praxe je ovšem svobodný přístup k informacím a záruka svobody projevu. V současné době neexistuje v Německu žádný standardizovaný postup pro všechny knihovny.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 71, Nr. 6, 2019, s. 348–349)