MAGDALENA HLUŠTÍKOVÁ  knihovna@borovany-cb.cz

Čtyřtisícové městečko Borovany se nachází v podhůří Novohradských hor nedaleko Českých Budějovic. S tradicí knižní kultury je spojováno s přestávkami již více než 500 let. Souvisí to s existencí zdejších knihoven, konkrétně bývalou klášterní knihovnou řádu augustiniánů kanovníků a veřejnou knihovnou existující dodnes. Obě knihovny a provoz s nimi související se z pochopitelných důvodů diametrálně liší.

Knihovna augustiniánů sloužila poměrně úzké vrstvě duchovenstva a měla ráz spíše soukromý. Patřila však k významným knihovnám v Čechách a v Borovanech pomáhala rozvíjet vztah ke knihám a vzdělání. I když zdejší klášter, což je pozoruhodné, nepatřil mezi významnější duchovní ústavy Českého království, jeho knihovna se naopak považovala za jednu z nepřehlédnutelných knižních sbírek nejen v jihočeském, ale i v celostátním měřítku. Bohuslav Balbín, známý historiograf doby baroka, ji ve svém díle Bohemia Docta zmiňuje mezi pětadvaceti nejvýznamnějšími knihovnami u nás. Po zrušení kláštera v roce 1785 putovala většina knih do nově zřizované Veřejné univerzitní knihovny v Praze, dnes Národní knihovny ČR. V Borovanech zůstal jen soubor asi 165 knih, které přešly do nově zřizované farnosti a vytvořily základ tehdejší farní knihovny. V roce 2012 byly svazky z bývalé klášterní knihovny s ohledem na její význam se souhlasem farnosti částečně zrestaurovány a zařazeny do prohlídkové trasy kláštera, kde byla ve spolupráci s Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích vytvořena výstavní expozice, která odkazuje na tuto svým způsobem ojedinělou klášterní knihovnu. 

Zrušením kláštera za josefínských reforem však péče o knihy a podporu vzdělanosti v Borovanech nezanikla. Podle zápisů v obecní kronice v obci s určitostí existovaly malé knihovničky například při školách, místních spolcích nebo při faře. Tyto knihovny však vždy sloužily účelům různých menších skupin obyvatelstva a nikoli veřejnosti obecně. Při staré škole otevřené v roce 1887 zřejmě existovala menší školní knihovna. Kronika obecní školy totiž zmiňuje v roce 1914 učitelskou knihovnu, která „eviduje památky ze staré školy“. Změnu nastolil až knihovní zákon z roku 1919, který nařizoval obcím zřídit veřejné knihovny přístupné všem. V Borovanech se však veřejnou knihovnu nepodařilo zřídit hned v roce 1919. Teprve v roce 1921 najdeme v borovanské obecní kronice následující zápis: Na základě zákonu o obecních knihovnách zvolena knihovní komise, která měla za úkol zřídit obecní knihovnu z ročních příspěvků obce a požádati zdejší občany a rodáky, od kterých jest možno očekávati podporu a darování knih. Tohoto úkolu se ujal pan starosta. Do knihovní komise zvoleni: Karel Malík, rolník č. 46, starosta František Malík pokladníkem, Bohuslav Kudlička, revident st. dráhy knihovníkem, František Matuška, učitel, František Kautman, učitel, Rudolf Klečka, syn rolníka č. 15 a Karel Chalupský, zřízenec st.dráhy č. 155.

V roce 1922 kronika zaznamenává další zápis: Otevřena obecní knihovna, zřízená nákladem obce a některých dárců, zvláště pana B. Kudličky, úředníka státní dráhy (knihovník), p. Čeňka Chalupského, přednosty stanice státní dráhy, pana Jaroslava Petra, profesora a rodáka borovanského, p. Františka Hollera, podnikatele. Místní skupina republikánského dorostu čs. venkova darovala celou knihovnu. Obec přispívá každoročně 600,– Kč. Knihovna umístěna prozatím v místnosti kampeličky v sousedském domě „Burgu“ vedle radnice.

Další zápis v kronice věnovaný knihovně je až z roku z roku 1963, avšak potvrzuje, že se knihovna rozrůstala a bylo potřeba pro ni najít vhodnější prostory. Doslovně kronika uvádí toto: Poněvadž místnosti v dosavadní „kulturní jizbě“ pro potřeby knihovny nedostačovaly, byla knihovna po dlouhém jednání přestěhována do přízemí západního křídla kláštera. Zařízení knihovny bylo značně vylepšeno, knihovna byla vybavena novými regály, koberci. V předsíni zřízena čítárna.

V roce 1968 se knihovna stěhovala zpět do prostor radnice na protilehlou stranu náměstí, kde vydržela až do roku 2008. V tomto roce se vrátila zpět do objektu kláštera, kde pro ni byly vybudovány reprezentativní prostory v prvním patře s bezbariérovým přístupem. Je vybavena moderní technikou i zařízením a velmi citlivě zasazena do historických prostor objektu. V současnosti jejích služeb využívá téměř 700 registrovaných čtenářů, kteří si mohou vybrat z téměř 15 000 svazků. Počet výpůjček za rok překročil 26 000. V borůvkové zahradě pod knihovnou je v letních měsících zřízena působivá čítárna, kde si lidé mohou posedět pod 250 let starým starým dřínem, vypít kávu a přečíst si pěknou knihu nebo časopis z knihovny. Knihovna se také pyšní vlastním originálním knihoboxem, který je umístěn v přízemí kláštera a slouží k vracení knih z čítárny nebo v době, kdy je knihovna uzavřena. Dnes je pevně zakotvena v mateřských prostorách borovanského kláštera, slouží jako centrum kultury obce a místo setkávání borovanských občanů. V loňském roce byla Knihovna Augustina Dubenského nominována za Jihočeský kraj na ocenění Knihovna roku.

Foto: archiv Knihovny Augustina Bubenského