Před 130 lety, 7. 12. 1889, se narodil Gabriel Marcel († 1973), francouzský spisovatel, dramatik a filozof (křesťanský existencialismus), autor knih Metafyzický deník, Být a mít, Lidé proti lidskosti, Tajemství bytí či Přítomnost a nesmrtelnost.

Před 160 lety, 8. 12. 1859, zemřel Thomas de Quincey (* 1785), anglický romantický filozof, prozaik, esejista a literární kritik, autor známé Zpovědi anglického poživače opia.

Před 130 lety, 12. 12. 1889, zemřel anglický básník Robert Browning (* 1812), přední autor viktoriánského období, manžel básnířky Elizabeth Barrett Browningové.

Před 90 lety, 12. 12. 1929, se narodil anglický dramatik John Osborne († 24. 12. 1994), představitel hnutí Rozhněvaných mladých mužů, autor her Ohlédni se v hněvu, Komik či Luther, držitel Oscara za scénář-adaptaci k filmu Tom Jones.

Před 95 lety, 19. 12. 1924, se narodil francouzský spisovatel Michel Tournier († 2016), nositel Goncourtovy ceny za román Král duchů, autor románů Pátek aneb lůno Pacifiku, Meteory, Kašpar, Melichar, Baltazar či Eleazar aneb Pramen a keř, povídek Tetřev hlušec a esejů Chvalořečení.

Před 100 lety, 21. 12. 1919, se narodil český básník a překladatel Ivan Blatný († 1990), člen Skupiny 42, od roku 1948 žil v Anglii, od roku 1954 až do smrti byl trvale umístěn v psychiatrických léčebnách; jeho tvorba byla znovuobjevena na konci 70. let, kdy Josef Škvorecký a Zdena Salivarová vydali v Torontu básnický výbor Stará bydliště a později sbírku Pomocná škola Bixley. Ještě před odchodem do exilu vydal Blatný sbírky Paní Jitřenka, Melancholické procházky, Tento večer a Hledání přítomného času.

Před 380 lety, 22. 12. 1639, se narodil Jean Racine († 1699), vedle Molièra a Pierra Corneille jeden ze tří největších francouzských dramatiků 17. století, autor tragédií Faidra, Britannicus či Ifigénie.

Před 30 lety, 22. 12. 1989, zemřel irský dramatik a prozaik Samuel Beckett (* 1906). Vystudoval práva a evropské jazyky. V roce 1928 odjel učit angličtinu do Francie, poté se vrátil do Irska a několik let cestoval po Evropě. V roce 1938 se usadil ve Francii, za druhé světové války se angažoval v protifašistickém odboji. Po válce se usadil natrvalo v Paříži. Psal francouzsky a anglicky a svá díla zpětně překládal (se značnými úpravami) z jedné jazykové verze do druhé. Psal básně i eseje (česky ve svazcích Básně a Eseje), ale nejslavnější jsou jeho dramata. Beckett je vedle Eugéna Ionesca hlavním představitelem absurdního divadla. Svou slavnou a po celém světě stále uváděnou hru Čekání na Godota napsal v roce 1949 a poprvé uvedl v roce 1953. Následovaly Konec hry, Akt beze slov, Poslední páska, Šťastné dny, Hra, Dech, Já ne, Tenkrát, Nyní a další mikrodramata, čím dál zhuštěnější a kratší dramatické texty, v nichž je děj omezen na minimum nebo vůbec žádný není a kdy je důraz kladen na slova a jejich význam a melodičnost, ale i na ticho. Beckett napsal i řadu prozaických textů a románů, podobně absurdních jako jsou jeho hry, jazykově vytříbených, s postavami bez příběhu, často až vyšinutých, neustále ohrožených něčím těžko postižitelným a vysvětlitelným: Murphy, Tso, Jak to je, Mercier a Camier, Novely a texty pro nic, První láska a volná trilogie Molloy, Malone umírá a Nepojmenovatelný. V roce 1969 se Beckett stal nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Před 20 lety, 23. 12. 1999, zemřel známý český autor literatury faktu Miroslav Ivanov (* 1929), autor knih Atentát na Reinharda Heydricha, Požár Národního divadla aneb Příliš mnoho náhod, Novosvětská, Tajemství RKZ, Justiční vražda aneb Smrt Milady Horákové, Zahrada života paní Betty (později Boženy N.), Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše a mnoha dalších.

Před 115 lety, 26. 12. 1904, se narodil kubánský spisovatel Alejo Carpentier († 1980), jeden z prvních tvůrců tzv. magického realismu, autor románů a novel Království z tohoto světa, Ztracené kroky, Válka s časem, Výbuch v katedrále, Náprava dle metody, Barokní koncert, Svěcení jara či Harfa a stín.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora