Před 210 lety, 1. 4. 1809, se narodil Nikolaj Vasiljevič Gogol († 1852), ruský spisovatel ukrajinského původu. Věnoval se próze a dramatu, v jeho díle se pojí romantismus s prvky kritického realismu, smysl pro ironii, satiru, groteskno i fantastiku. Je autorem mistrovských Petrohradských povídek, novely Taras Bulba, románu Mrtvé duše, který je satirou na carskou byrokracii, komedií Ženitba a Hráči a především mistrovské satirické komedie Revizor, hrané dodnes po celém světě. Na motivy Tarase Bulby složil stejnojmennou symfonickou rapsódii Leoš Janáček, podle Ženitby napsal operu Bohuslav Martinů a Revizora zfilmoval mj. i režisér Martin Frič s Vlastou Burianem v hlavní roli (1933).

Před 90 lety, 1. 4. 1929, se narodil spisovatel Milan Kundera, světově nejznámější spisovatel českého původu druhé poloviny 20. století. Začínal jako básník (Člověk zahrada širá, Poslední máj, Monology) a dramatik (Majitelé klíčů a Ptákovina), v esejistickém Umění románu se věnoval tvorbě V. Vančury; tato raná díla však již nedovoluje znovu vydávat či uvádět (kromě Ptákoviny). Mezitím se obrátil k próze v povídkách z cyklu Směšné lásky (1963–1968), kde našel svůj pravý tón. První román Žert (1967), vyrovnávající se s obdobím 50. let, patří k nejvýznamnějším dílům moderní české literatury. Po roce 1969 mu bylo znemožněno doma publikovat; v roce 1975 odešel do Francie, kde žije dodnes. Od poloviny 80. let píše francouzsky. Je autorem divadelní variace na Diderotův román Jakub a jeho pán. V češtině napsal další romány Život je jinde (1973), Valčík na rozloučenou (1976), Kniha smíchu a zapomnění (1979), Nesnesitelná lehkost bytí (1984; zfilmováno 1988) a Nesmrtelnost (1990). Ve francouzštině vznikly esejistické knihy Umění románu (1986), Zrazené testamenty (1993), Opona (2005) a Setkání (2009) a romány Pomalost (1995), Totožnost (1997), Nevědění (2000) a Oslava bezvýznamnosti (2013). Pravidelně byl navrhován na Nobelovu cenu, doma získal mj. Cenu Jaroslava Seiferta a Státní cenu za literaturu, řadu dalších cen pak po celém světě.

Před 80 lety, 1. 4. 1939, se narodil český germanista a překladatel Jiří Stromšík, držitel Státní ceny za překladatelské dílo (2008); přeložil např. řadu děl Eliase Canettiho, Franze Kafky či Güntera Grasse.

Před 130 lety, 7. 4. 1889, se narodila chilská básnířka Gabriela Mistralová († 1957), nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1945); česky vyšel výbor z básní Vzkazy.

Před 20 lety, 7. 4. 1999, zemřel český básník a esejista Ivan Diviš (* 1924), autor sbírek Chrlení krve, Sursum, Thanatea, Průvan, Beránek na sněhu, Odchod z Čech, Žalmy či Moje oči musely vidět a rozsáhlého souboru deníkových záznamů, poznámek apod. Teorie spolehlivosti; v roce 1969 emigroval do Spolkové republiky Německo, po roce 1989 se vrátil do Čech.

Před 80 lety, 13. 4. 1939, se narodil irský básník a překladatel Seamus Heaney († 2013), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1995); česky vyšly výbor Přezimování pod širým nebem a sbírky Jasanová hůl a Lidský řetěz.

Před 20 lety, 17. 4. 1999, zemřel Vladimír Macura (* 1945), český literární vědec, kritik, spisovatel a překladatel z estonštiny; zabýval se českým národním obrozením (Znamení zrodu) či socialistickou kulturou (Šťastný věk), byl editorem a spoluautorem Slovníku světových literárních děl a Průvodce po světové literární teorii; napsal román Občan Monte Christo a románovou tetralogii z doby národního obrození Ten, který bude (Informátor, Komandant, Guvernantka, Medikus).

Před 120 lety, 22. 4. 1899, se narodil ruský a později americký spisovatel Vladimir Nabokov († 1977). K jeho rusky psaným románům patří Mášeňka, Král, dáma, kluk, Smích ve tmě, Lužinova obrana, Pozvání na popravu, Hrdinský čin, Zoufalství a Dar. V letech 1940–1960 žil v USA a anglicky napsal slavné romány Skutečný život Sebastiana Knighta, Ve znamení levobočka, skandální bestseller Lolita (zfilmoval Stanley Kubrick podle Nabokovova scénáře a později i Adrian Lyne), Pnin, Bledý oheň, Ada aneb Žár či Průzračné věci a autobiografii Promluv, paměti; v češtině vyšly i tři svazky povídek. Od roku 1960 žil ve švýcarském Montreux. Patří k nejuznávanějším světovým spisovatelům 20. století, mistrovství dosáhl jak v tvorbě psané rusky, tak i anglicky.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora