Hlavní obsah stránky
PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET: Knihovnictví na Frýdecko-Místecku
MARIE ŠEDÁ seda@svkos.cz
Ve druhé polovině 19. století vznikaly i na Frýdecko-Místecku čtenářské spolky; na jejich působení a fondy navazovaly později zakládané veřejné knihovny. Do vydání prvního knihovního zákona bylo ale lidové knihovnictví velice různorodé. Knihovny byly zakládány nejrůznějšími spolky – Sokol, občanské besedy, spolky baráčníků, hasičů aj. Ne všechny takto vznikající knihovny byly přístupné i nečlenům těchto organizací.
Vydání knihovního zákona z roku 1919 výrazně ovlivnilo existenci a fungování knihoven i v tomto regionu. Dějiny Frýdku-Místku jsou až do roku 1943 dějinami dvou zcela samostatných měst – Frýdku a Místku – ležících na soutoku řek Ostravice a Morávky. Místek na levém břehu Ostravice patřil k zemi Moravské, zatímco Frýdek na pravém břehu byl součástí Těšínského Slezska. K jejich sloučení došlo až dne 1. ledna 1943.
Po stránce národnostní byl na tom Místek lépe než slezský Frýdek. Město přálo zakládání kulturních a osvětových českých spolků. Jejich rozmach začal v polovině osmdesátých let 19. století. Nejdůležitějším národním spolkem v Místku byla Občanská beseda, založená v roce 1865. Nejaktivněji se do historie města zapsala Matice místecká (1895), jež sdružovala občany usilující o rozvoj českého školství. Matice dala i podnět k založení veřejné knihovny v Místku a rovněž knihoven na venkově.
Nejstarší čtenářská místa
Lidová tradice za nejstarší čtenářská místa 18. století označila chalupy na samotách, na okrajích dědin i ve mlýnech ve Frýdku. V té době se především četly knihy obrozenecké (probuzenecké) doby a Frýdek nabyl pověsti, že je městem české knihy.
Významnými kulturními centry 19. století byly i farnosti; v Těšínském Slezsku přetrvávala tradice neformálních, utajovaných selských knihoven. Na různých místech frýdeckého panství se scházeli „sousedi“ a četli a půjčovali si české evangelické knihy. Tkadlec a písmák Jiří Pohludka je až do své smrti v roce 1865 uchovával ve svém domě na Vršavci. Knihy tohoto období pak tvořily součást knihovny frýdeckých národovců.
V roce 1863 byl založen Český čtenářský spolek, ale jeho činnost neměla dlouhého trvání. Spolek narážel na diskriminaci ze strany úřadů a nakonec byl po jednoročním trvání pro „pěstování ruských tendencí“ rozpuštěn. Přesto se jeho členové dále tajně scházeli a skupina členů tohoto spolku založila v roce 1870 Občanskou besedu, jejímž předsedou a později čestným členem se stal Augustin Petr. Knihovna Občanské besedy obsahovala spisy Jana Nerudy, Aloise Jiráska, Svatopluka Čecha, Elišky Krásnohorské a dalších. Jejím knihovníkem byl místecký učitel Hladný. Ještě v roce 1919 tato knihovna působila a získávala příspěvky na svou činnost. Po vzniku Československa však aktivita čtenářského spolku upadala a vedla k jeho postupnému zániku.1
Další známé čtenářské středisko se ve Frýdku vytvořilo kolem písmáka a kostelníka Františka Gavlase. Roku 1856 založil Jednotu frýdeckých poutníků a při ní „slovanskou čítárnu a knihárnu“, která obsahovala české knihy nakupované v Praze, Brně i v Uhrách. Kromě toho docházely do Frýdku polské knihy a noviny, které se rozesílaly na všechny fary na Frýdecku.
Dělnická knihovna
V roce 1881 byla do Lipiny u Frýdku z Ústroně přestěhována arciknížecí mostárna i s dělnictvem. Objevil se zde Hyacent Gawel, vlastník dělnické knihovny českých, polských i německých knih. Stal se horlivým šiřitelem socialistické literatury.
Matice místecká
Již v červnu a červenci roku 1895 se projevovaly snahy založit v Místku veřejnou knihovnu. Zmínky o knihovně Matice místecké se objevují v Těšínských novinách z roku 1895. Na výborové schůzi dne 11. července 1895 bylo rozhodnuto o založení veřejné knihovny, jejímž vedením byl pověřen Dámský odbor. V knihovně, otevřené každou středu od 13 do 15 hodin, půjčovaly dámy místního odboru Matice místecké.
Koncem 19. století působily ve Frýdku i v Místku mnohé spolky, které měly zřízenou i knihovnu – například tělocvičná jednota Sokol, Hospodářský spolek, akademický spolek Ostravica. Snahou těchto spolků byla rovněž podpora kultury a vzdělanosti v českém jazyce.
Dějiny knihovny ve Frýdku
Byl vypsán konkurz na obsazení místa knihovníka, do nějž se přihlásila dr. Bohumila Šretrová2, tehdy šestadvacetiletá doktorka filozofie se třemi semestry práv, státní zkouškou z knihovnictví a znalostí pěti jazyků.3 Ta byla pro frýdecké knihovnictví nesporným přínosem. Uspořádala řadu čtenářských besed, vedla fotografický kurz pro fotografy-amatéry a sepsala Čtenářovu příručku, která vyšla v roce 1936.
Vedle české veřejné knihovny ve Frýdku existovala i knihovna pro německou menšinu. Město Frýdek uzavřelo smlouvu s místním odborem frýdeckého spolku Bund der Deutschen Schlesiens. Knihovna byla spravována jednotně knihovním výborem.
Veřejná obecní knihovna města Místku
Osmadvacátého října 1923 byla otevřena Veřejná obecní knihovna v Místku. Fond knihovny tvořily dary občanů a knihy spolkových knihoven. Vedením knihovny byla pověřena slečna Blandina Čížková, jež složila státní knihovnickou zkoušku a byla v roce 1922 potvrzena dohlédacím úřadem. Blandina Čížková byla nejen knihovnice, ale také redaktorka, publicistka, sběratelka folklóru, autorka povídek v regionálních severomoravských a slezských časopisech. Hovořilo se o ní jako o slezské Boženě Němcové. Bohužel v roce 1925 zemřela. Její místo převzal Václav Čabla.4
Do knihovny byly na žádost velitelství 8. pěšího pluku v Místku5 umístěny vojenské knihy. Ty byly půjčovány zájemcům z řad důstojníků v činné službě, v záloze i ve výslužbě.
Také v Místku působila menšinová knihovna. Německý spolek Deutsche Volksbücherei nadále půjčoval knihy pro německou menšinu, ke které se hlásilo celkem 747 obyvatel.
Knihovny za 2. světové války
O tomto neradostném období naší historie se zřetelem ke knihovnám uvádím alespoň telegraficky některé základní informace:
– do frýdecké knihovny nastoupil Drahoslav Gawercký, pozdější zakladatel a ředitel vědecké knihovny v Ostravě;
– z knihoven byly vyřazovány „závadné“ knihy – knihy podléhaly přísné cenzuře;
– občané židovské národnosti měli do knihoven vstup zakázaný;
– dne 23. května 1944 došlo ke sloučení knihoven ve Frýdku a Místku, knihovna ve Frýdku se stala centrální knihovnou;
– po osvobození byla místecká pobočka přestěhována do vily po německém důstojníkovi, který v budově spáchal sebevraždu.
1 Frýdecko-místecký kraj, 14. 3. 1932, s. 2.
2 Narozena 3. 5. 1905 v Satalicích u Prahy; knihovnice, překladatelka, spisovatelka. Zemřela 1994.
3 Frýdecko-místecký kraj, 23. 1. 1932, s. 1–2.
4 Frýdecko-místecký kraj, 28. 10. 1933, s. 1–2.
5 Informace o 8. pěším pluku zde: http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/osmy-pesi-pluk-Slezsky-170315.htm.
Pozn. red.: Text je volně zpracovaný podle bakalářské práce, kterou autorka obhájila na Slezské univerzitě v Opavě (1997).
Více informací o dějinách knihovnictví na Frýdecko-Místecku naleznete na https://www.knihovnafm.cz/o-knihovne/historie-knihovny/.