Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Ve Slovinsku budují portál KAMRA ve spolupráci slovinských místních a regionálních kulturních institucí, knihoven, muzeí, archivů. Úkolem portálu je, aby zpřístupnil sbírky kulturního dědictví, nabízel je ke vzdělávacím účelům a umožnil přístup k nim těm zájemcům, kteří je nemohou navštívit. Na projektu spolupracuje Asociace veřejných knihoven. Partnery tvoří deset regionálních knihoven a Národní a univerzitní knihovna v Lublani. Projekt je financován Ministerstvem kultury a pro práci s ním bylo proškoleno cca 150 knihovníků, kurátorů a archivních pracovníků. Portál je již přístupný na URL http://www.kamra.si/.Z centrální části lze zaměřit vyhledávání na 10 regionálních portálů. Registrovaný uživatel může využívat tzv. Můj portál s možností kastomizace, dále jsou k dispozici portál pro mládež a dětský portál. Příkladem digitalizovaných sbírek je například výstavka pohlednic Mariboru nebo přehled vlastivědných sbírek.

(http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=994, http://www.naple.info/, http://www.dlib.si/documents/2008/Strategy_DKS.pdf, http://www.kamra.si/).

ROSS je akronym pro Reflective Online Searching Skills Enviroment a jedná se o nástroj, který pomáhá studentům prvních ročníků zvládnout a zlepšovat dovednosti ve vyhledávání on-line. E-learningový nástroj byl vytvořen na Queensland University of Technology. Systém má šest modulů, které na sebe navazují a každý další rozvíjí látku probranou dříve. Student je v každém modulu veden k zvyšující se úrovni techniky vyhledávání.

(IFLA Journal. - Vol. 34, č. 1, 55-71, http://ifl.sagepub.com/cgi/content/abstract/34/1/55?rss=1).

Jednasedmdesát procent britských dětí o sobě prohlašuje, že rádo čte a pokládá se za pokročilé čtenáře. Vyplývá to z průzkumu dětského čtenářství, který National Literacy Trust provedl v průběhu roku 2007. V rámci průzkumu bylo dotazováno 1614 dětí z 29 základních i středních škol v Anglii. Řada dětí, které se samy označily za nečtenáře, ve skutečnosti čte i mimo školu, ne knihy, ale magazíny a WWW stránky. Ukázalo se také, že existuje velký rozpor v tom, co se dětem doporučuje, co vědí, že by měly číst, a tím, co skutečně čtou. Závěrečná zpráva doporučuje rozšířit záběr materiálů doporučovaných a připravovaných pro dětské čtenáře, včetně nových médií. Je vystavena na stránkách Trustu na adrese http://www.literacytrust.org.uk/research/reader_selfperception.html.

(Public Library Journal. - Vol. 23, Spring 2008, s. 32-33., http://www.literacytrust.org.uk/).

Knihovna univerzity v istanbulském Bahc,es,ehiru již od r. 2004 půjčuje svým uživatelům licencované elektronické knihy. V loňském roce univerzita vyvinula vlastní typ přenosné čtečky. Nyní ji používá ve výpůjčních službách. Čtečky knihovna půjčuje svým čtenářům, zatím jen registrovaným, tedy učitelům a studentům, kteří zůstávají s knihou v prostorách univerzity. Tak by to mělo zůstat po dobu, než se služba stane uživatelům běžnou a budou vyřešeny některé počáteční problémy. Zatím má knihovna k dispozici také jen omezený počet čteček. Na výpůjčky elektronických knih jsou aplikována stejná pravidla jako na ostatní materiály. (Library Connect Newsletter. - Vol. 6, č. 2 (2008), s. 12-13).

V sedmitisícovém Wattenscheidu, který je druhou největší čtvrtí Bochumi, přestěhovali městskou knihovnu do nového nákupního centra. Knihovna je nyní dostupná vedle obchodů, lékařské ordinace a restaurací. S knihovnou se nastěhovaly ještě státní archiv a lidová vysoká škola. Tři instituce v péči města tak na cca 950 m2 (z toho 620 m2 patří knihovně) vytvořily společný prostor, který nazývají „Kultur-WG“. V otvírací době knihovny přes ni vede jediný otevřený vstup do archivu a školy. Symbióza institucí není spojena s tlakem na prodlužování otvírací doby. Ta je ve všední dny od 10 do 18 hodin, v sobotu do 13 hodin. Knihovna poskytuje svůj prostor pro výstavy archivu, naopak pro své velké akce může využít i prostory školy, zatímco kurzy se konají v archivu. Škola připravuje tematické přednášky apod. Pracovníci archivu vyhledávají v knihovně materiály pro své projekty a produkty. Příkladem společného programu jsou literární pořady pod názvem „Literarische Weinproben“, tedy ochutnávka rýnských vín spojená s četbou knih o víně. Pořady organizuje škola v prostorách knihovny, knihy vyhledávají knihovníci. (BuB Forum Bibliothek und Information. - č. 1 (2008), s. 12-13)