Dotaz: Jaké nové metody pro hodnocení veřejných knihoven se dnes používají ve Velké Británii?

Odpověď: Až donedávna byla práce veřejných knihoven každoročně hodnocena pomocí statistických údajů, z kterých bylo možno odvodit, zda knihovna plní dohodnuté standardy z roku 2001 (www.cipfastats.net/leisure/publiclibraryactuals/content/2004-05/standards.pdf; http://www.culture.gov.uk/reference_library/publications/3662.aspx).

V nedávných profesních diskusích o kvalitě činnosti knihoven se přesouvá pozornost od tradičního měření investic k oceňování účinku knihovny na společnost. (New strategy for better outcomes, Update vol. 7, no. 7-8, July/August 2008, p 19).

V tomto duchu napsal Philip Conway pro knihovnickou asociaci CILIP zprávu o jedenácti veřejných knihovnách nazvanou Professional Standards of Service (www.cilip.org.uk/policyadvocacy/statements/conwayreport/).

Někteří knihovníci se staví k zprávě kriticky, například v jednom knihovnickém blogu se píše: „Autoři zprávy sice uznávají, že knihovny mají sloužit veřejnosti, ale vůbec se nesnaží zjistit, co veřejnost chce a potřebuje - přestože veřejnost na knihovny platí“ (www.goodlibraryguide.com/blog/archives/2008/05/the_conway_repo.html).

Teoretické pozadí Conwayovy zprávy je v souladu s novou strategií rozvoje, jak je podána v dokumentu Local Government Association (LGA), nazvaném The National Improvement and Efficiency Strategy (www.lga.gov.uk/lga/core/page.do?pageId=18435).

Strategie předpokládá, že lidé touží po dobrých službách, po přístupné dopravě, chtějí mít vliv na rozvoj komunity, ve které žijí, a možnost se osobně uplatnit. Účelem strategie je vylepšit lidem životní podmínky. Jednotlivé komunity zaznamenávají, co pokládají za nejdůležitější do plánovacího dokumentu Local Area Agreement.

Local Area Agreements se týkají všech oblastí života, nejenom knihoven. O přístupu ke kultuře v této souvislosti napsal Sir Brian McMaster- Supporting Excellence in the Arts (http://www.lga.gov.uk/lga/publications/publication-display.do?id=337596).

Pro definování potřeb veřejnosti existuje seznam národních ukazatelů (National Indicators). Několik příkladů: úcta k druhým, emocionální zdraví dětí, gramotnost, dobrovolná práce, zaměstnanost, péče o seniory, tvořivost. Ukazatelů je mnoho a dají se klasifikovat podle toho, jaké mají účinky na společnost: silná komunita, bezpečná komunita, zdraví dětí, zdraví dospělých, rovnost, ekonomická stabilita, udržitelnost prostředí.

Místní samosprávy si při plánování vyberou, které z těchto cílů jsou pro ně nejdůležitější a pak podle toho přidělují finanční zdroje. Jestliže knihovny chtějí dostat finance pro provoz, musejí dokázat, že jejich práce přispívá k dosažení zvolených cílů.

Dlouhodobé plánování zaměřené na výsledky vypadá sice zajímavě, ale je v tom háček. V dokumentech o nové strategii se totiž píše, že se očekává snižování finančních nákladů: „Budeme podporovat místní samosprávy v uskutečňování jejich Local Area Agreementsa ve snižování nákladů o více než tři procenta“ (www.capitalambition.gov.uk/documents/dra-080102-RIESintroductiondraft8.0.ppt).

Není tedy divu, že někteří knihovníci mají o nové strategii pochybnosti. Možná, že diskuse o teoretickém pozadí, kterou vyvolala, je užitečnější než strategie sama.