LADISLAV KURKA> kurkal@mlp.cz  

V rakouském Linci se ve dnech 14. až 16. května konal první společný kongres dvou rakouských knihovnických spolků - BVÖ (Büchereiverband Österreichs) a VÖB (Vereinigung Österreichischer Bibliothekarinnen und Bibliothekare), nazvaný Architektur des Geistes (Architektura ducha). Záštitu nad kongresem přijala rakouská ministryně školství, umění a kultury Dr. Claudia Schmied, která se též části jednání zúčastnila.

Kongresové město nebylo vybráno náhodně. V Linci byla totiž v září 2007 otevřena nejnovější knihovna v Rakousku (městská knihovna) a od 1. ledna 2009 se stává Linec na rok hlavním městem evropské kultury, což připomínají časomíry na řadě ulic, odpočítávající dny do tohoto termínu. Linec se v posledních letech díky velkorysé výstavbě mění ve velmi moderní město.

Pro program kongresu - vedle výročních jednání obou spolků - bylo vybráno téma Stavby knihoven v Rakousku a sousedních zemích. V celém jednání bylo dominantní, kongres jím ve středu večer začínal a v pátek v poledne končil.

Na program se dostalo 19 krátkých patnácti až třicetiminutových prezentací o stavbách knihoven v Rakousku, Německu, Slovinsku, jižních Tyrolích (Itálie) a také v Česku.

Prezentacím dominovala Dr. Barbara Lison, ředitelka Městské knihovny v Brémách (a také předsedkyně největšího německého knihovnického spolku BID a viceprezidentka EBLIDA), s prezentací Nová ústřední knihovna Brémy –návštěvnický magnet v centru města. Pojala ji jako instruktáž „Jak na to“ ve smyslu získat jak vedení města, tak jeho obyvatele a přesvědčit všechny, že město potřebuje více nových moderních knihovnických služeb ve větších prostorách. Že se jí to náramně podařilo, dokazuje více než dobře nová budova brémské městské knihovny, která byla otevřená v roce 2004 a její plocha má 8300 m2. Z jejích vlastností B. Lison zdůraznila zejména flexibilitu. A výsledek? O 71 procent výpůjček a 66 procent návštěvníků více.

K nejzajímavějším patřil také společný výklad vedoucího Městské knihovny Salcburk Dr. Helmuta Windingera a projektanta novostavby knihovny arch. Gerharda Sailera.

Další prezentace představily novostavby knihoven v sousedních zemích - Slovinsku (Silva Novljan), Německu (Wolfram Henning), Česku (Ladislav Kurka) a také v Jižních Tyrolích, autonomním území na severu Itálie (Volker Klotz) a v rakouské spolkové zemi Vorarlberg (Barbara Allgäuer-Wörter).

V Rakousku je síť veřejných knihoven daleko pestřejší než u nás. BVÖ, který vede oficiální statistiku z těchto knihoven, vykázal 1433 veřejných, 786 školních a 93 kombinovaných veřejných a školních knihoven. Celkem tedy 2312 knihoven, které mají (podle údajů za rok 2007) 12 861 687 knihovních jednotek, registrují 1 125 242 čtenářů, navštívilo je 10 003 759 lidí a evidují 19 676 591 výpůjček. V těchto knihovnách pracovalo 8587 dobrovolných knihovníků, 790 knihovníků na plný a 1666 na částečný úvazek.

Školním knihovnám věnuje BVÖ velkou pozornost, jeden blok pátečního programu byl věnován právě jim. Témata vystoupení: Stavby a zařízení školních knihoven – příklady a tipy pro praxi, Multikulturní práce knihoven, Zřizování atraktivní knihovny pro mládež.

Součástí kongresu byla i výstava rakouských a německých firem zabývajících se výrobou či tiskem zařízení, pomůcek a publikací pro knihovny, např. 3M, EKZ Reutlingen, Lenk Schönheide a další.

V rámci kongresu proběhla rovněž výroční jednání obou knihovnických spolků. Knihovníci z BVÖ mj. poděkovali odstupujícímu předsedovi Dr. Alfredu Pfoserovi a zvolili si do čela poprvé ženu – Mag. Roswithu Schipfer, vedoucí Městské knihovny v Grazu.

V průběhu celého kongresového jednání bylo možné navštívit řadu lineckých knihoven - Městskou knihovnu a její pobočky a Zemskou knihovnu.

Kongres, který probíhal v reprezentační budově Designe Center, měl dobrou organizaci a potvrdil významné postavení rakouského knihovnictví v evropském kontextu.