JARMILA BURGETOVÁ> Jarmila.Burgetova@seznam.cz  

Hlavní město Nizozemského království je od 23. dubna (Světový den knihy a autorských práv¹) světovým městem knihy pro rok 2008. Tento prestižní titul uděluje UNESCO od roku 2001, kdy jmenovalo Madrid jako první světové město knihy. Následovala Alexandrie (2002), New Delhi (2003), Antverpy (2004), Montreal (2005), Turín (2006) a Bogotá (2007). Je vhodné připomenout, že k iniciativě UNESCO se připojily tři důležité světové asociace z knižního sektoru, a sice mezinárodní asociace vydavatelů knih (International Publishers Associations - IPA), mezinárodní federace knihovnických spolků a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions - IFLA) a mezinárodní federace knihkupců (International Booksellers Federation - IBF). Pro rok 2009 byl vybrán Bejrút a pro rok 2010 Lublaň.²

Třemi hlavními ikonami světového města knihy Amsterdamu 2008 se staly nizozemský filozof 17. století Baruch Spinoza, mladičká Anne Franková, jejíž „Deník“ obletěl svět,a mezinárodně uznávaná autorka knih pro děti a mládež Annie M. G. Schmidtová. Jejich tváře ozdobily vydané plakáty, knižní záložky a další propagační materiály. V pěkně vypravené a veřejně dostupné publikaci BidBook³ s mnoha barevnými fotografiemi jsou uvedeny nejen všechny plánované akce (sympozia, výstavy, semináře, festivaly, prezentace, přehlídky či animace), ale také základní informace o institucích, které počítáme do knižního sektoru včetně asociací a spolků, které je v Nizozemsku reprezentují.

První velkou akcí, která byla uspořádána v předvečer vyhlášení Amsterdamu světovým městem knihy, bylo mezinárodní sympozium o copyrightu s mnohoznačným a lákavým názvem Kniha v éře internetu: copyright a budoucnost autorů, nakladatelů a knihoven. Konalo se ve dnech 21. a 22. dubna 2008 a sešlo se na něm více než 200 autorů, vydavatelů a knihovníků. Z celkového počtu 234 účastníků bylo 56 zahraničích hostů z 23 zemí a ze čtyř kontinentů.

V dvoudenním velice nabitém programu vystoupilo 26 osobností - kromě nizozemských to byli představitelé mezinárodních organizací - WIPO, IFPI, zahraničních autorskoprávních asociací (Jones Hugh ze Spojeného království, z amerických univerzit Paul Goldstein a James Boyle, a také z Německa - v tomto případě šlo o ředitelku Deutsche Nationalbibliothek Elizabeth Niggemann). Zásluhou organizátorů dostali účastníci sympozia kromě programu také seznam účastníků a osobní charakteristiky všech přednášejících. V průběhu sympozia bylo možno získat informační materiály o nizozemských asociacích, které sympozium pořádaly. Byly jimi Nizozemská asociace nakladatelů (NUV), Nizozemský spolek spisovatelů (VvL), Nizozemská nadace na podporu copyrightu (STAM) a Nizozemské knihovnické fórum (FOBID)⁴. To jediné se účastníkům ke škodě věci nijak neprezentovalo. Dalším nedostatkem sympozia bylo to, že většina přednášejících nedoprovodila svůj projev powerpointovou prezentací, ani nedala účastníkům do ruky písemný materiál. Do dnešního dne (29. 6. 2008) také nebyly na webu zpřístupněny slíbené přednesené příspěvky a celková zpráva o sympoziu.

Program byl rovným dílem rozdělen na tři sekce - autorů, vydavatelů a knihovníků. V zahajovacím dopoledni pozdravila účastníky sympozia Carolien Gehrels, náměstkyně primátora Amsterdamu a po ní promluvil Dimiter Gantchev, úřadující ředitel divize tvůrčího průmyslu, reprezentant Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).

V odpoledním programu, které bylo věnováno problematice spisovatelů-autorů, vystoupil jako první Ernest Ballin Hirsch, nizozemský ministr spravedlnosti, který nestihl přijít mezi účastníky sympozia dopoledne, jak bylo původně plánováno. Je to velice dynamická osobnost, která se v Nizozemsku problematice copyrightu věnuje dlouhá léta v roli právníka i autora a spisovatele. Poukázal na problémy, které přináší internet, ale podpořil správnost úsilí o digitalizaci sbírek a o zpřístupnění kulturního dědictví. Považuje za nutné příslušným způsobem doplnit evropskou legislativu, což by měla splnit Evropská komise do roku 2010. Autoregulace a legislativní podpora by měly vznikající problémy řešit. Dalšími přednášejícími byli univerzitní profesoři z Univerzity v Amsterdamu a ze Stanfordské univerzity v USA.

Dopolední program druhého dne patřil vydavatelům. Také v této části se organizátoři chtěli opřít o zahraniční zkušenosti. Nejprve promluvil britský vydavatel Richard Charkin, pak vystoupila Shira Perlmutter, výkonná místopředsedkyně Mezinárodní federace fonografického průmyslu a poté Dirk Visser, profesor Univerzity v Leidenu. Všichni se odvolávali na problémy, které éra internetu vydavatelům přináší. Řešení však nepřinesla ani panelová diskuse na závěr této sekce.

Se zájmem jsem očekávala odpolední program věnovaný knihovnám. Zasedání moderoval Nol Verhagen, předseda komise pro otázky copyrightu v Nizozemském knihovnickém fóru. Je ředitelem Univerzitní knihovny v Amsterdamu a také předsedou konsorcia nizozemských vědeckých knihoven. Prvním přednášejícím byl americký profesor práva na Duke University - člen Rady ředitelů „Creative Commons“. Zastává názor co největšího zpřístupnění publikací všem.

Elizabeth Niggemann, generální ředitelka Německé národní knihovny, informovala o snaze evropských národních knihoven vytvořit společně Evropskou digitální knihovnu (European Digital Library - EDL) EUROPEANA⁵, v níž by byla přístupná všechna díla, která již nepodléhají copyrightu. Plánované množství digitalizovaných děl je obrovské - v roce 2010 by mělo být v EDL na 6 milionů děl. Ve svém projevu nabídla i další možnosti, jak postupovat u děl chráněných copyrightem (uzavírání licencí, propojování na nabídky třetích stran, zpřístupňování vědeckých informací po dohodě s autory, konsensuální řešení pro osiřelá díla, pro rozebraná vydání apod.). Expertní skupina pro copyright zpracovává sektorového průvodce, jak v těchto případech postupovat, budou zde uvedeny definice i modelové licence. ARROW Project (Accessible Register of Rights Information and Orphan Works) se zabývá speciálně problematikou osiřelých děl pro Evropskou digitální knihovnu. Pokud jde o legislativu, je nutno (podle E. Niggemann) vyvinout iniciativu na národní úrovni. V této souvislosti uvedla některé pozitivní příklady z Německa a Francie. Doporučuje praktický přístup a soustředěnost.

Posledním přednášejícím byl Michael Laan, ředitel Ústřední hudební knihovny v Rotterdamu, která byla založena v roce 1961. Seznámil auditorium se svými dobrými zkušenostmi s hudebními společnostmi, s nimiž uzavřel smlouvy umožňující digitální půjčování hudby pod heslem Try before you buy! - Zkus než si koupíš. Panelová diskuse nevnesla do problematiky žádné nové okolnosti.

O závěr sympozia se postaral Herman Pabbruwe, předseda Nizozemské asociace odborných a vědeckých nakladatelů, který se pokusil o sumarizaci výsledků sympozia. Zdůraznil, že je třeba dát zelenoudigitalizaci děl určených pro studium, vypracovat potřebné standardy a postupovat společně. Dobrým signálem pro možnou budoucí spolupráci všech tří složek knižního sektoru bylo slavnostní aplaudované podepsání smlouvy mezi FOBID a Nizozemskou federací pro copyright o spolupráci při digitalizaci sbírek v knihovnách, archivech a muzeích. Věřím, že text této smlouvy v angličtině a v českém překladu bude brzy k dispozici.

Hlavním pozitivem amsterdamského sympozia bylo - dle mého názoru - to, že se poprvé v takovém počtu sešli zástupci autorů, vydavatelů a knihovníků na společném rokování, a dále to, že byl vytvořen prostor (a snad i tradice do budoucna) pro vzájemné informování o problémech, požadavcích, záměrech, které je nutno společně řešit.

Na úplný závěr jsem si ponechala velice důležitou informaci. Sympozium se konalo v moderních prostorách v nejvyšším patře nové překrásné budovy Městské knihovny v Amsterdamu⁶. Ta byla slavnostně otevřena 7. 7. 2007 poblíž Centrálního nádraží na břehu kanálu Prinsengracht jako největší veřejná nizozemská knihovna. Ale o tom až někdy příště!

ODKAZY:

1 Světový den knihy a autorských práv letos připomněl také SKIP - viz http://skip.nkp.cz/akcSvetDen08.htm

2 http://portal.unesco.org/en/ev.php-URL_ID=42668&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html

3 Viz http://www.amsterdamworldbookcapital.com/index.cfm?page=Bidbook

4 FOBID je zastřešující organizací několika nizozemských knihovnických organizací a spolků: Netherlands Public Library Association, Netherlands Association for Library, Information and Knowledge Professionals, National Library of the Netherlands a Association of University Libraries.

5 http://www.europena.eu/

6 Viz http://www.oba.nl/index.cfm?vid=BC638BCA-3FFA-497D-9CA1C74A819C832A