IRENA PRÁZOVÁ > irena.prazova@centrum.cz  

Autorka tohoto textu dokončila v únoru 2008 disertační práci na téma Výzkum čtenářů jako uživatelů informačních institucí se zaměřením na studující s preferencí odborných textů na Katedře mediálních studií FSV UK. Z této práce čerpá následující článek.

V letech 1999-2007 působila ve Středisku vědeckých informací na Fakultě sociálních věd, kde se věnovala kromě akvizice a katalogizace společenskovědní literatury především elektronickým informačním zdrojům a informační výchově. Stále se zaměřuje na práci s informacemi na FSV UK. V současné době se kromě informační gramotnosti věnuje grantové problematice (v akademické i komerční sféře) a fundraisingovým aktivitám obecně. 

Výzkum čtenářů jako uživatelů informačních institucí se zaměřením na studenty s preferencí odborných textů není reprezentativním výzkumem čtenářství v ČR. Je zaměřený specificky, a to s ohledem na zkoumané instituce, jejich uživatele a především zvolenou metodologii výzkumu. Čerpá z odborného přístupu ke čtenářství ze tří vědních oborů, kterými jsou mediální a kulturální studia, knihovnictví a informační věda a sociologie.

Cílem toho výzkumu bylo zmapovat problematiku čtenářství ve vybraných informačních institucích podle konkrétního čtenářského typu, potřeby a způsobu práce s tištěnými médii. Následně pak podle toho charakterizovat současnou profilaci čtenáře periodických a neperiodických médií se zaměřením na odborný typ textu.Výzkum byl zaměřený na čtenářské chování a jednání uživatelů akademických a vědeckých informačních institucí.Snažil se tedy analyzovat strukturované publikum, které je vymezeno lokalitou, institucí a typem médií. Dále zkoumal rozdílnost v používání vybraných mediálních typů a vycházel z principů mediální teorie užití a uspokojení. Rovněž analyzoval čtenářskou aktivitu recipientů. Zaměřoval se na recepci odborných textů ve vybraných, především tištěných typech médií.

Metodika výzkumu

Celkový výzkum čtenářství se skládal z kvalitativního a kvantitativního šetření. Základní část výzkumu byla cíleně prováděna ve vybraných akademických a vědeckých informačních institucích formou dotazníkového šetření, které probíhalo od 1. 5. do 30. 6. 2006. Bylo osloveno celkem 303 respondentů v kvantitativním šetření, 10 respondentů v kvalitativním šetření. Kromě vybraných knihoven byli osloveni informační a akademičtí pracovníci daných institucí - jednalo se o Národní knihovnu - studovnu časopisů, knihovnu Akademie věd, knihovny FSV UK a FF UK, knihovny Národního muzea a knihovnu FSS MU v Brně (viz graf č. 1).

Cílovou skupinou výzkumu byli uživatelé informačních institucí v roli čtenářů knih, novin, časopisů a uživatelů internetu.

V centru zkoumaných médií byly vybrané typy: vědecké publikace, vědecké časopisy, doplňkově elektronická média - elektronické databáze, elektronické verze tiskovin a internet obecně.

Tento výzkum byl zaměřen především na studenty, kteří jsou specifickou čtenářskou skupinou a vykazují specifické čtenářské návyky.

V kvalitativní části výzkumu se jednalo o strukturovaný, hloubkový rozhovor s otevřenými otázkami, který probíhal s respondenty vybranými na základě vzorku kvantitativního výzkumu.

Tento typ rozhovoru se snažil vzít v úvahu individuální rozdíly respondentů vzhledem k jejich zkušenostem, vzdělání a věku. Okruh zkoumání byl zaměřen převážně na metodiku práce s odborným textem (např. aktivní práce s odborným textem, kritéria výběru odborné-ho textu, srozumitelnost a kritičnost k odbornému textu, důvěryhodnost a ověřitelnost zdroje atd.).

Stěžejní otázky výzkumu

• Čtenost odborných publikací (kvantita a frekvence četby, jak často čtete…), preference tištěných nebo elektronických verzí novin a časopisů (preferujete spíše…), vědeckých časopisů, využití internetu obecně a elektronických databází.

• Názory na efektivnost jednotlivých informačních zdrojů, názory na budoucnost tištěných a elektronických médií.

• Způsoby práce s odborným textem (metodická část).

• Rozdíly v použití jednotlivých typů dokumentů podle vybraných sociodemografických ukazatelů (tj. ve vztahu k věku, zaměstnání, vzdělání a pohlaví respondentů).

• Vědecké časopisy, jejich využívání a role ve vztahu k ostatním typům informačních zdrojů.

• Rozdíly mezi dvěma největšími skupinami respondentů - uživatelů knihovny Společenských věd v Jinonicích v Praze a uživatelů knihovny FSS MU v Brně.

• Rozdíly mezi respondenty humanitního zaměření a respondenty jiných oborů.

Jelikož byl tento výzkum velice rozsáhlý a věnoval se mnoha aspektům čtenářského chování, uvádíme pouze jeho dílčí a vybrané výsledky.

Vědecké časopisy

S ohledem na zaměstnání čte nejvíce studentů, zaměstnanců ve veřejné správě i v soukromém sektoru vědecké časopisy déle než 30 minut, u akademických pracovníků je největší procento těch, kteří je čtou déle než hodinu.

Největší skupinu čtenářů všech zkoumaných věkových skupin tvoří ti, kteří čtou vědecké časopisy méně než 20 minut.

Procentuelně největší skupinou studentů jsou ti, kteří čtou vědecké časopisy méně často, tedy méně než jednou za měsíc, o necelé procento méně tvoří ti, kteří čtou vědecké časopisy jedenkrát měsíčně. Rozdíl je u „nestudentů“, kteří čtou nejvíce vědecké časopisy jedenkrát týdně, ale jen o trochu menší počet jich čte méně než jednou měsíčně (viz graf č. 2).

Mladí do 25 let využívají vědecké časopisy nejčastěji jako doplňkový zdroj svého zájmu.

Větší skupinu tvoří respondenti starší 25 let, kteří využívají vědecké časopisy jako hlavní zdroj zájmu. Informace obsažené ve vědeckém časopise jsou podle mladších respondentů obsažené rovněž ve vědeckých publikacích, nejsou tedy pro ně jedinečným zdrojem.

Odborná literatura

Extenzivními čtenáři odborné literatury jsou především studenti. Ti ve výzkumu vykazovali stabilní odpovědi, na rozdíl od ostatních skupin, ať už z hlediska věku, zaměstnání, vzdělání nebo pohlaví.

Většina studentů vnímá odbornou literaturu jako hlavní zdroj zájmu. U ostatních zaměstnaných je odborná literatura rovněž primárním zdrojem, ovšem velké procento je tvořeno těmi, kteří považují odbornou literaturu spíše jako doplňkový informační zdroj.

Četba vědeckých publikací u studentů a ostatních trvá nejčastější déle než hodinu, další velké procento vykazuje u zaměstnaných četba déle než 30 minut, u studentů ovšem méně než 20 minut.

Studenti nejvíce používají učebnice a skripta, následují odborné publikace, poté příručková literatura a na posledním místě se umístily vědecké časopisy. „Nestudenti“ nejvíce využívají příručkovou literaturu a vědecké časopisy.

Z pohledu věku je u skupiny do 25 let nejvýrazněji využíváno učebnic a skript. U respondentů starších 25 let je procentuálně více rozmístěna skupina těch, kteří využívají učebnice, skripta a odborné publikace (viz graf č. 3).

Účelem vyhledání odborné literatury i odborných časopisů je u více než poloviny dotázaných splnění konkrétního úkolu při studiu. Druhou skupinu respondentů, (i když relativně menší), tvoří u obou typů dokumentů ti, jejichž motivem vyhledávání je vlastní zájem. Kombinaci studijních i pracovních důvodů a zároveň vlastního zájmu preferují obě skupiny respondentů u odborné literatury.

Rozdíl mezi studenty a zaměstnanými

Studenti jsou specifickou čtenářskou skupinou a vykazují specifické čtenářské návyky. Studenti preferují učebnice a skripta, ale zaměstnaní spíše příručkovou literaturu, vědecké publikace a časopisy. Studenti také mnohem více při práci s odborným textem tento text parafrázují (spíše než ho citují).

Rozdíly mezi intenzitou používání jednotlivých typů dokumentů se projevují i ve způsobu citování nebo parafrázování odborného obsahu obsaženého v těchto dokumentech. Ti, kteří používají učebnice a skripta méně často, odborný text spíše citují. Ti, co jej používají nejčastěji, spíše parafrázují.

Způsob práce s odborným textem tedy dokazuje, že správné používání citačního aparátu nebo vědecké práce s textem je přirozeně vlastní akademickým pracovníkům. Studenti především parafrázují, to znamená i ve srovnání s otázkami na citování v kvalitativním výzkumu, že nemají potřebu, návyk či zkušenost s analytičtější prací s odborným textem.

Elektronické databáze

U všech zkoumaných sociodemografických skupin bylo potvrzeno občasné využívání elektronických databází. Zajímavé bylo zjištění, že respondenti ve věku 26 let a starší využívají databáze častěji než skupina ve věku 20-25 let. VŠ studenti často elektronické databáze nevyužívají, ale u akademických pracovníků a zaměstnanců ve státní správě je používání časté.

Tištěné a elektronické informační zdroje

Za nejefektivnější zdroj pro svou práci a studium považují respondenti tištěné odborné publikace. Dalším zdrojem byla kombinace odborných publikací a internetu. Potvrdila se hypotéza, že kniha je stále vnímána jako tradiční mediální typ, jako klasické tištěné médium, které se i dnes používá nejčastěji. Respondenti, kteří intenzivněji pracují s odbornými zdroji, ale preferují vědecké časopisy především pro jejich aktuálnost v daném oboru (viz graf č. 4).

Průměrný čtenář výzkumu

Pokud lze vycházet z výzkumného vzorku s největším procentuálním zaměřením, je průměrným čtenářem student ve věku 20-25 let s tradičním přístupem k tištěným médiím. Preferuje odborné publikace a největší prioritou je pro něj využití učebnic a skript. K odborné literatuře obecně přistupuje utilitárně, za konkrétním účelem. Věří, že i v budoucnosti mají tištěná média šanci na přežití. Preferuje tištěné verze u novin i časopisů.

Ve vztahu k vědeckým časopisům je spíše příležitostným čtenářem, bere je jako doplňkový informační zdroj. Elektronické databáze používá rovněž jako občasný zdroj svého odborného zájmu. Motivem čtení tohoto uživatele je především splnění konkrétního úkolu při studiu nebo práci.

Jedná se tedy o racionální čtenářský typ, který uspokojuje potřebu informovanosti a potřebu získání vědomostí, kterého motivují potvrzovací a instrumentální účinky četby. Knihovnu navštěvuje nejvíce dva až třikrát týdně a k odborné literatuře obecně přistupuje za konkrétním účelem.

Především v kvalitativní části výzkumu byla zkoumána čtenářská kompetence respondentů.

Kompetentní čtení je základním předpokladem pro všechny způsoby získávání informací a zpracovávání znalostí. Kromě individuální čtenářské kompetence jako relevantního kritéria pro práci s odborným textem (což se týká volby média, konkrétního obsahu, jeho porozumění a následné interpretace) má velký vliv na čtenářskou recepci odborných textů i řada dalších faktorů. Tím je především autorita (instituce, doporučení profesora, nadřízeného atd.), obor (studovaný nebo vystudovaný) a oborové zaměření recipienta. Podstatná je rovněž úroveň vzdělání a stupeň mediální a informační gramotnosti čtenáře. V neposlední řadě má vliv otázka tradice, zvyku a dosavadních čtenářských návyků získaných na základě zkušeností.

Závěr

Výzkum potvrdil, že čtenářské chování je tedy stále determinováno věkem, vzděláním a typem zaměstnání. Problematika čtenářství je v současnosti relevantním tématem, jenž se prolíná mnoha odbornými směry zaměřujícími se na recepci čtenáře, kvantitativní zkoumání čtení, výzkum publika apod.

Zde prezentovaný výzkum se snažil o komplexitu tohoto problému od kvantitativních proměnných přes metodiku čtení textu až po kvalitativní okruhy zkoumání (např. názorové ukazatele na tištěná a elektronická média, jejich relevanci, současnou pozici a budoucnost).