FRANTIŠKA VRBENSKÁ> Frantiska.Vrbenska@nkp.cz  

Před deseti lety, v roce 1998, byl realizován první projekt v rámci národního programu Kramerius: ochranné reformátování ohrožených bohemikálních periodik. Knihovny sdružené do pracovní skupiny pro ochranné mikrofilmování CASLIN zvolily osmnáct titulů, které jsou významné z hlediska kulturně historického a čtenářského. Na čelném místě seznamu byly uvedeny Národní listy - jeden z vrcholů naší žurnalistiky.

Národní listy - a ty další

Problém se stárnutím a devastací starších sbírek periodik, zejména novin, měla nejen Národní knihovna, ale také všechny ostatní kulturní instituce, které uchovávají a chtějí zpřístupňovat tituly z posledních dvou století. Tento fond (počínaje rokem 1801) je označován jako „novodobý“. Není výjimkou, že na starší periodika je mylně pohlíženo jako na dokumenty podřadné, snadno zastupitelné, s menší estetickou a historickou cenou, obsahově plytké. 

Z tohoto důvodu bylo také v padesátých a šedesátých letech vyřazeno z fondu knihoven a muzeí nejedno význačné regionální periodikum. Avšak k příčinám, pro které se více bohemikálních titulů dochovalo jen torzovitě anebo jejich fyzické zařazení do knihovních služeb není možné, patří především kritická míra devastace periodických dokumentů.

Noviny byly pokládány za spotřební materiál na jedno přečtení. Když pozbyly aktuálnost, balilo se do nich krámské zboží; vůbec jejich sekundární využití bývalo velmi pestré. Nakladatelé jaksi nepředpokládali, že by noviny měly přežít sto i více let. Kvalita novinového papíru a tisku bývá tristní. Zvlášť nápadný pokles jakosti vykazují v letech Velké války, t. j. první světové, a v prvním období poválečné nouze.

Jiné výmluvné svědectví o době a náročném vzniku vydávají dokumenty s nízkou čitelností a vysokým stupněm poškození. Ve sbírkách Slovanské knihovny při Národní knihovně ČR jsou pečlivě uchovávány noviny, jež vycházely na frontě za Občanské a Vlastenecké války - tiskli se na letácích, formulářích, propagačních plakátech. Místo vydání mapuje trasu vojenských tažení nebo jen udává číslo vojenské pošty. Časopisy, které komunity emigrantů ze Sovětského svazu vydávaly mezi válkami na různých místech světa, byly často rozmnožovány samizdatovým způsobem doslova na koleně. Lužickosrbská menšina (dnes zbývá stěží patnáct tisíc osob, které tento jazyk ještě aktivně používají) využila možností, které jim kdysi česká inteligence nabízela: na našem území se tak objevila unikátní rukopisná periodika.

Jak uniknout pomalému ohni

I šetrný kontakt s dokumentem však zanechává stopy, byť nepatrné a zdánlivě neznatelné. Účinky doteků, světla, vlhkosti, teploty, prachu, změn mikroklimatických podmínek se postupem času sčítají, nemluvě o drastických následcích nevhodného uložení a manipulace. Ve velice špatném stavu, s poničenými stránkami a vazbami, se leckdy nacházejí i periodika z první poloviny 19. století. Avšak největší škody přináší tzv. „pomalý oheň“ - kyselá hydrolýza, která postihuje zejména nekvalitní dřevitý papír a způsobuje jeho křehnutí a rozpad.

Tento destruktivní chemický proces ohrožuje až dvě třetiny starších novin a časopisů, řádově miliony svazků. Dlouhodobé uchovávání novinových sbírek tak představuje celosvětový problém se složitým, finančně náročným řešením, jehož výsledky nemusí být zcela průkazné ani trvalé. Alternativní cestu poskytuje metoda ochranného reformátování, tj. přenesení obsahu dokumentu na mikrofilm anebo do elektronické podoby.

Oblast reformátování prochází v posledních dvou dekádách dynamickým rozvojem. Od mikrofilmování, které se objevilo po druhé světové válce a původně mělo vytvářet pouze záložní kopie, přes přímé skenování až k hybridní metodě, která kombinuje vysoce trvanlivý archivní mikrofilm a uživatelsky výhodné zpřístupnění s využitím informačních technologií. Proto je postup nejvhodnější pro dokumenty, u kterých se spojují vysoký stupeň celkové fyzické degradace a čtenářského zájmu.

V programu Kramerius se hybridní metodou začalo pracovat na konci devadesátých let. Proces hybridního reformátování probíhal na základě digitalizace mikrofilmů na zvláštním skeneru (SunRise, později Wicks and Wilson). Druhý způsob, kdy je elektronický záznam s pomocí tzv. mikroplotru převeden na mikrofilm, v České republice dosud nebyl aplikován, avšak NK ČR o této variantě do budoucna uvažuje.

Technologie záchrany

Velmi brzy byla digitalizace mikrofilmů používána standardně. V současné době slouží kromě bohemikálních periodik také pro monografie, reformátované především díky grantovému programu Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a norské vlády (tzv. „Norské fondy“ ).

Metoda byla průběžně optimalizována. Technologické úpravy proběhly v oblasti mikrografie (kamery s vysokým rozlišením obrazu, šetrná manipulace s knižními předlohami, přesné měřící přístroje, testy a pracovní postupy pro zajištění kvality mikrofilmů). Zahrnuly rovněž fázi zpracování a uložení dat (přechod z formátu SGML na XML, úpravy obrazových souborů, konverze do formátu DjVu, program Sirius a automatické generování metadat, technologie OCR, vytvoření DTD atd.).

Bylo nutno vyvinout nové programové nástroje, zejména aplikaci pro zpřístupňování digitálních dokumentů (systém Kramerius) a nástroje pro tvorbu metadat a konverzní nástroj. Všechny programové nástroje byly vyvíjeny na bázi Open Source, konkrétně v licenci GNU GPL, což umožňuje vyvinuté programy dále volně šířit. Aplikace Kramerius umožňuje knihovnám zpřístupnit digitalizované dokumenty prostřednictvím lokální sítě nebo internetu, příp. vytvářet nové dokumenty.

NK ČR s dalšími kulturními institucemi a s využitím služeb komerčních specializovaných pracovišť úspěšně pokračuje v systematickém reformátování bohemikálních titulů, které jsou poničené stářím a užíváním, ale zůstávají pro čtenáře důležité. Proces digitalizace umožňuje z různých výtisků daného titulu rekonstruovat původní dokument. Bohužel, špatný fyzický stav dochovaných periodik již napravit nelze. Text bývá občas nečitelný kvůli vyblednutí písma, tmavnutí papíru či opravě listů nevhodnou lepící páskou.

Za deset let koordinovaného úsilí a spolupráce, s pomocí téměř dvou desítek projektů se podařilo převést na archivní mikrofilm tisíce svazků. Elektronické kopie více než pěti set nejfrekventovanějších titulů - výsledky projektů VISK 7, náhrady za časopisy zničené při povodních r. 2002 a další materiály získané díky jiným finančním zdrojům jsou vystaveny v systému Kramerius prostřednictvím digitálních knihoven NK ČR a spolupracujících institucí (http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do?lang=cs, http://kramerius.mzk.cz/kramerius/Welcome.do?lang=cs, http://kramerius.lib.cas.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=8923BEA3F40C548E%20E67928510CB3240E).

Pro zobrazení dokumentů čtenář využije prohlížeč formátu DjVu od firmy Lizardtech, který si může stáhnout. Požadavek dodržovat ustanovení autorského zákona ovšem omezil přístupnost elektronických kopií dokumentů, které byly publikovány po roce 1880 - ty je možno poskytnout pouze lokálně prostřednictvím intranetu nebo DVD (CD-R).

Rébus Národních listů

Scházel paradoxně právě nejdůležitější a jednoznačně nejžádanější z periodických titulů - Národní listy. Přední české noviny výrazně ovlivňovaly kulturní i politický život od poloviny 19. století až do druhé světové války. Ačkoliv se staly tiskovou tribunou mladočeské strany a české národní buržoazie, široce zabíraly vnitrostátní scénu, pečlivě sledovaly zahraniční politiku, zabývaly se národohospodářstvím i kulturou.

Vynikaly úrovní publicistiky; poskytovaly tvůrčí prostor předním osobnostem našich dějin (Julius Grégr, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Miroslav Tyrš, Bedřich Smetana, Jakub Arbes, Arne Novák, Otokar Fischer, Viktor Dyk, Karel a Josef Čapkové, Zdeněk Tobolka, Josef Václav Sládek, Svatopluk Čech, Jaroslav Vrchlický a další…).

Národní listy, ačkoliv byly poprvé (žel nedosti kvalitně) mikrofilmovány již počátkem osmdesátých let, z technických důvodů vzdorovaly digitalizaci. Vycházely totiž na velkém formátu a byly tištěny drobným písmem. Při mikrofilmování se obrazy mnohonásobně zmenšovaly, takže při rozlišení 300 dpi nebylo možné vytvořit digitální záznam v potřebné kvalitě, ani využít technologii OCR a umožnit tak vyhledávání v textu.

Navíc prakticky všechny dochované svazky Národních listů v českých institucích (včetně NK ČR) jsou zchátralé a neúplné, poznamenány stářím, čtenářským opotřebením a křehnutím papíru, proto bylo velmi problematické doplnit chybějící a nečitelné části. Příprava originálů k převodu i samotný proces snímkování novin na kameře byly časově náročné a probíhaly s obtížemi.

Tíživou situaci bylo možné řešit až v roce 2003, kdy specializované pracoviště pro reformátování dokumentů NK ČR získalo hybridní (duální) kameru, konkrétně typ ProServ opatřený skenerem DualProfi. Originální dokument je současně snímán na mikrofilm ve vysoké kvalitě a skenován, přičemž barevné obrazové soubory dosahují požadovaného rozlišení.

Národní listy se podařilo v podstatě v kompletní podobě převést do elektronické podoby, takže v dohledné době se i ty poslední, dosud nezpřístupněné ročníky hlavních (dostupných) vydání objeví v systému Kramerius.

Ochránit a zpřístupnit

V souvislosti s problematikou nové budovy Národní knihovny ČR se setkáváme s názory veřejnosti, které se týkají také sbírek, jejich uložení a využití. Jen zřídka se jedná o diskutujícího, který má o tématu alespoň základní odborný přehled. Kromě výkřiků, které knihovníka deptají („Všechno to vyhoďte, už to není moderní!“), se objevuje poněkud zjednodušený laický pohled na samospasitelnost digitalizace.

Reformátované původní svazky by měly spočinout v klimatizovaných depozitářích, ty nejhůře poničené exempláře navíc uloženy v individuálních obalech z archivní lepenky. Mikrofilmy archivní i jejich matriční, tj. negativní kopie jsou uchovávány ve speciálním depozitáři v optimálních klimatických podmínkách: pokud tyto parametry dodržíme, celá staletí budou mikrodokumenty v bezpečí a beze změny.

S digitálními dokumenty to ovšem není tak snadné; ostatně reformátování není jednoduchá ani levná činnost. Elektronické kopie starších tištěných originálů musejí odolávat proměnám software i hardware, nárokům na rychlé zpřístupnění, uživatelské pohodlí a mají přečkat i nehody nebo útoky „počítačových agresorů“. V rámci národního programu Kramerius je potřeba archivovat stávajících téměř 2 500 000 stran, během příštích dvou let pak dalších cca 2 500 000 stran...

Digitální knihovna NK ČR, vytvořená v letech 1997 až 1999, slouží jako Národní digitální knihovna „pro ochranu a široké zpřístupnění kulturního dědictví ze sbírek archivů, knihoven a muzeí“ v souladu s vládním usnesením č. 265 ze dne 24. března 2004 „Státní informační a komunikační politika“. Prošla řadou změn, průběžných úprav, rozšíření kapacity a posílení bezpečnosti dat.

Nyní využívá dva vzájemně zrcadlené systémy diskových polí s kombinací disku SATA a rychlých FC disků zapojených do RAID 5. Celý diskový systém je zálohován na páskovou knihovnu s technologií LTO-2. K zajištění dlouhodobé archivace digitálních dokumentů přispělo obohacení metadat o technická a administrativní metadata (standard definován v rámci formátu METS), která jsou také součástí přípravy pro implementaci DOMS - Digital Objects Management System a vybudování mezinárodně certifikovaného úložiště.

Systém Kramerius byl rozšířen o funkcionalitu umožňující propojení popisných metadat s příslušnými METS soubory - implementaci perzistentních identifikátorů.

Budoucnost…

NK ČR předpokládá výhledově využití robotických skenerů, které by racionalizovaly postup reformátování - proces degradace papírových dokumentů totiž stále pokračuje. Zachráněné tituly periodické či knižní budou přibývat rovněž díky významné spolupráci institucí, které provozují vlastní digitalizační pracoviště (Knihovna AV ČR, Vědecká knihovna v Olomouci, Moravská zemská knihovna, Městská knihovna v Praze).

Pokračují práce na vytvoření maximálně spolehlivého úložiště („trusted repository“), optimalizaci systému zpřístupnění dokumentů a vyhledávání v nich, rychlejšího a snazšího zpracování dat. Hlavní cíl je však jednoduchý: zachránit naši kulturní paměť nejen pro momentální uživatele, ale pro všechny, kteří ji v budoucnu využijí v aspektu věcném - i duchovním.