KATEŘINA SLUŠNÁ, advokátka > COUNSEL, Koutná&Slušná, advokátní kancelář v.o.s.

Pornografická literatura v knihovnách

Přiblížení právní úpravy pornografické literatury v knihovnách považuji za vhodné začít základním omezením týkajícím se zpřístupňování takové literatury veřejnosti a s ohledem na novelu trestního zákona provedenou zák. č. 271/2007 Sb., účinnou od 1. prosince 2007, v některých případech také omezením týkajícím se držení některých druhů pornografické literatury.

Jak jsem již předeslala výše, zpřístupňování takového druhu literatury je omezeno zejména zák. č. 140/1961 Sb., trestním zákonem v platném znění, který v § 205 stanoví:

„(1) Kdo pornografické dílo písemné, fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné takové dílo

a) nabízí, přenechává nebo zpřístupňuje dítěti, nebo

b) na místě, které je dětem přístupné, vystavuje nebo jinak zpřístupňuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo,

a) které zobrazuje nebo jinak využívá dítě,

b) v němž se zobrazuje násilí či neúcta k člověku, nebo

c) které zobrazuje nebo jinak znázorňuje pohlavní styk se zvířetem, anebo kdo kořistí z takového pornografického díla, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2

a) jako člen organizované skupiny,

b) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo

c) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(4) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2

a) jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo

b) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.”

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že pornografická literatura nesmí být zpřístupněna osobám mladším osmnácti let. Knihovny jsou proto povinny zabezpečit přístup k takovému druhu literatury tak, aby dostály příslušným omezením, zejména aby se literatura tohoto typu nevyskytovala ve veřejných studovnách a čítárnách, a také kontrolovat při výpůjčkách, zda si publikaci půjčuje skutečně osoba starší 18 let. Je nutno upozornit, že trestní odpovědnost má vždy fyzická osoba, tedy zaměstnanec knihovny, který přístup osobám mladším 18 let k pornografické literatuře umožnil resp. jej nezabezpečil, případně všichni zaměstnanci, kteří se na tomto podíleli.

Nově trestní zákon zavádí § 205a, kterým stanovuje také zákaz přechovávání tzv. pornografie dětské:

„Kdo přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky.“

Tímto ustanovením zákonodárce kriminalizuje jakékoli držení dětské pornografické literatury. Nepředpokládám, že by knihovny ve větším rozsahu disponovaly tímto druhem knihovního fondu, proto považuji otázku střetu dvou zákonných povinností za spíše teoretickou. Může se však stát, že v rámci konzervačního fondu, jak bude dále přiblíženo, některé knihovny mají v rámci zachování povinných výtisků i periodika obsahující dětskou pornografii. V takovém případě bych doporučila v souladu s postupem dle § 17 odst. 2 knihovního zákona obrátit se s dotazem na Ministerstvo kultury České republiky, zda vyřadit příslušné dokumenty z knihovního fondu.

Pro úplnost uvádím, že chystaný návrh nového trestního kodexu předpokládá obdobnou právní úpravu.

Povinnost vydavatele k bezplatnému poskytnutí z každého vydání periodického tisku (tzn. tisk vycházející nejméně dvakrát ročně) je stanovena zák. č. 46/2000 Sb., tiskovým zákonem v platném znění, v § 9. V souladu s tímto ustanovením jsou vydavatelé povinni zajistit na svůj náklad z každého vydání periodického tisku do 7 dnů ode dne jeho vydání dodání 2 výtisků Národní knihovně České republiky, 1 výtisku Moravské zemské knihovně v Brně, 1 výtisku knihovně Národního muzea v Praze, 1 výtisku Ministerstvu kultury ČR, 1 výtisku Parlamentní knihovně, 1 výtisku každé krajské knihovně, 1 výtisku Městské knihovně v Praze a případně 1 výtisku periodického tisku, je-li vydavatelem určen pro nevidomé nebo slabozraké, Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze. Tato povinnost dopadá bez rozdílu i na vydavatele tisku obsahujícího pornografické prvky.

Jmenované knihovny pak v rámci plnění svých povinností zajišťují mimo jiné i uchování konzervačního fondu, v němž lze patrně nalézt i literaturu pornografickou.

Na shora uvedenou povinnost zachovávat knihovní fond pak navazují povinnosti knihoven k evidenci knihovního fondu a případně pak také k vyřazování dokumentů z knihovního fondu. Uvedené povinnosti upravuje zejména zák. č. 257/2001 Sb., knihovní zákon v platném znění, a prováděcí Vyhláška Ministerstva kultury 88/2002. Zákon ani prováděcí předpis v rámci stanovení povinností knihoven dále nerozlišují, k jakému druhu knihovního fondu se povinnosti vztahují, týkají se tedy bez rozdílu všech druhů knihovních dokumentů vč. pornografických.

Provozovatel knihovny musí vést evidenci knihovního fondu. Knihovním fondem zákon rozumí organizovaný, soustavně doplňovaný, zpracovávaný, ochraňovaný a uchovávaný soubor knihovních dokumentů - informačních pramenů evidovaných jako samostatná jednotka knihovního fondu knihovny. Evidence knihovního fondu musí umožňovat kontrolu jednotlivých záznamů a zaručovat jejich nezaměnitelnost. V rámci této evidence vede provozovatel přírůstkový seznam a seznam úbytků.

Pokud jde o vyřazování knihovních dokumentů, z knihovního fondu lze vyřazovat pouze knihovní dokumenty, které neodpovídají zaměření knihovního fondu knihovny a jejím úkolům, multiplikáty knihovních dokumentů a knihovní dokumenty opotřebované, neúplné nebo poškozené tak, že přestaly být informačním pramenem. Jak jsem již předeslala dříve, knihovní dokumenty z konzervačního fondu a z historického fondu lze vyřazovat pouze se souhlasem ministerstva.