ALEŠ BROŽEK > brozek@svkul.cz

Již podesáté jsem v prosinci trávil večery a víkendy prohlížením webových stránek českých a moravských knihoven, abych mohl seznámit čtenáře tohoto měsíčníku s jejich stavem. Zatímco v roce 1998, kdy jsem podobný průzkum uskutečnil poprvé, mi stačilo věnovat se této činnosti jen poslední dva dny v roce a prohlédnout stránky 56 knihoven, poslední roky jsem začínal 1. prosince. V roce 2005 jsem si stanovil denní dávku 20 prohlédnutých webových stránek, předloni již 25 a loni ji zvýšil dokonce na 30, abych znal výsledky ještě než začne nový rok. Po Štědrém večeru jsem musel zvýšit tempo, protože jsem nacházel další a další nové weby. Nakonec jsem celou akci dokončil 5. ledna 2008, poté co jsem do tabulky vepsal 1084. adresu. Oproti roku 2006, kdy jsem prostudoval 683 webů, se seznam nerozšířil o 401, ale o dalších 428, protože 27 webů z roku 2006 bylo nefunkčních. Ty jsem pochopitelně do konečné tabulky neuvedl stejně jako weby, na nichž byla pouze adresa knihovny a její otvírací doba, případně ceník (v několika případech k zařazení nestačil ani knihovní řád, protože stránky neinformovaly ani o knihovním fondu, ani o akcích knihovny). Toto výběrové kritérium jsem stanovil již v roce 1998, abych k bohatším stránkám motivoval ty knihovny, které se chtěly objevit v tabulce.

Aby v únorovém čísle Čtenáře, které tradičně otiskovalo výsledky mého průzkumu, zbylo místo i na další texty, loni poprvé tento článek nedoprovázela celá tabulka, ale jen její výběr obsahující hodnocení nových a nově objevených knihovních webů. V roce 2007 byl však tak velký nárůst knihovních webů, že se letošní papírová verze Čtenáře musí obejít i bez dílčí tabulky. Nicméně celou tabulku si můžete prostudovat v elektronické verzi časopisu (http://ctenar.svkkl.cz).

 Důvody, proč v roce 2007 přibylo tolik nových knihovních webů, jsou zřejmé. Je to díky šabloně pro malé knihovny¹, pomocí níž realizovalo své webové stránky takřka 200 knihoven, a díky aplikaci www stránky z balíku knihovnických a bibliografických služeb nazvaného Biblioset², kterou využilo téměř 40 knihoven. Zásluhu na zvětšení tabulky má však i regionální knihovní systém REKS³. Ten umožnil, aby více než 180 knihoven v regionech Havlíčkův Brod, Jihlava, Jindřichův Hradec, Opava, Pelhřimov, Litoměřice, Sokolov, Tábor, Teplice, Třebíč, Uherské Hradiště a Kroměříž vystavilo svůj on-line katalog na internetu.

Adresy webových stránek

Mnohé knihovny, které pro tvorbu svých stránek využily šablonu nebo aplikaci Bibliosetu, o sobě stále dávají vědět i na webech svých zřizovatelů. Díky tomu má 81 knihoven v tabulce dvě adresy a čtyři knihovny dokonce tři adresy. To byl v roce 2007 případ albrechtické knihovny, o níž se zájemci mohli dosud dozvědět na webu obce a na webu Beskydy.cz a nyní nově i na webu vytvořeném pomocí jednoho ze sedmi vzorů Bibliosetu. Loni knihovníci ze Staré Paky místo aby zaktualizovali údaje o otvírací době v knihovně na dvou verzích webu obce (ty se bohužel liší rozdílným údajem o provozu v pondělí!), vytvořili své stránky pomocí šablony pro malé knihovny. (Od června už ani tyto stránky bohužel neaktualizovali.)

Pokud knihovny uvádějí informace na dvou či třech webech, měly by se snažit, aby na nich neuváděly odlišné údaje. Ten, kdo navštíví oba weby babických knihovníků, bude zmaten, když najde v jednom případě seznam 13 odebíraných periodik a v druhém seznam o 4 časopisy bohatší. Na stránkách města Pacova, které existují ve dvou verzích, ho zase překvapí, že jednou se vedoucí knihovny jmenuje Vlachová, podruhé Jiřičná.

Jednu webovou stránku má 907 knihoven, takže se v tabulce z r. 2007 najdou údaje o webech 995 českých a moravských veřejných knihoven. Z větších knihoven, které se teprve v roce 2007 objevily na internetu, jmenujme za mnohé alespoň knihovnu v Hranicích u Aše, Jiříkově a Terezíně. Z větších míst v tabulce stále chybí adresy webů např. Dalovic, Jesenice u Prahy, Krupky či Nových Hradů, protože uváděné množství knihovnických údajů je z mého pohledu nedostatečné. Tyto weby však zachycuje v současné době nejobsáhlejší seznam na internetu⁴. Z něho se daly na konci roku 2007 převzít údaje o 713 místních a městských knihovnách, takže ani v tomto případě se o úplnosti nedalo hovořit. Přesto by knihovny měly informovat tvůrce onoho seznamu o změnách a nových webech, protože se seznam pravidelně aktualizuje.

Druhý sloupeček opět slouží pro odlišení různých knihoven, které mohou působit v jednom městě (Brno, Ostrava apod.). KK je zkratka pro krajskou knihovnu a RK  pro regionální. Zkratka MěK označuje městské knihovny, MK místní a SK střediskové knihovny. I v r. 2007 pokračoval trend, kdy přibylo více místních knihoven než městských. Nyní už na jeden nový web městské knihovny připadlo 8 nových webů místních knihoven. Protože si v roce 2007 vytvořila vlastní weby dětská oddělení v Kuřimi a Uherském Hradišti, zavedl jsem pro ně zkratku DO. Bez znalosti údajů ze třetího sloupečku bychom jen těžko stránky mnohých knihoven na internetu našli. Platí to i o stránkách knihoven, které jsem v tabulce uváděl již dříve, protože se během roku desetina adres změnila. Nejčastější je případ, kdy jsou stránky na webu obce či města a kdy se informace o knihovně přestěhovaly v rámci struktury webu na jiné místo. Naštěstí ve většině případů byla struktura přehledná nebo byl na hlavní stránce vyhledávač a najít správnou adresu nebylo těžké. Během roku se však změnily i adresy knihoven, které měly vlastní webový server. Například mostecká knihovna přešla z domény okmona doménu knihovnamosta starou doménu nabídla na prodej. Kostomlatská knihovna přestala využívat službu Web zdarmaa zaplatila si vlastní doménu. Weby těchto knihoven jsem musel najít přes vyhledávač Google na rozdíl od stránek knihoven v Bohumíně, Lanškrouně, Mníšku pod Brdy či Novém Jičíně, kde si knihovníci zajistili automatické přesměrování ze starých stránek na nové.Třetí sloupeček rovněž prozrazuje, jakou cestou se ubíraly knihovny, které dosud webové stránky na internetu neměly. Vlastní doménu si koupila ašská, osecká nebo vrchlabská knihovna, zatímco knihovna v Brandýse nad Orlicí začala uvádět informace na webu města, tvrdonická a vědomická na webu obce. Ty, které mají název obce v doméně knihovna.info, využily Biblioset. Ty, které mají adresu podle schématu www.knihovnaXXX.wz.cz nebo www.knihovna XXX.webz.cz, daly přednost šabloně pro malou knihovnu.

Obsah a design 

Čtvrtý sloupeček ukazuje, jaká byla úroveň stránek v roce 2007. Průměrné stránky dostaly 3 body, nadprůměrné 4 body a ty nejlepší 5 bodů. Naopak knihovny se dvěma nebo dokonce s jedním bodem mají co dohánět. Bylo jich téměř 50 procent a bohužel i mnoho těch, co použilo šablonu pro malé knihovny a Biblioset.

Zkvalitnění stránek lze docílit změnou vzhledu stránek, přidáním dalších nabídek či zkvalitněním jejich obsahu. Pro knihovny, které užívají šablonu nebo Biblioset, platí třetí možnost. Šablona i Biblioset totiž mají jak nápaditý vzhled, tak i dostatečný počet nabídek. Nízký počet bodů se dal ve většině případů připsat na vrub nevyplnění nebo nedostatečnému vyplnění nabídek O knihovně, Služby, Akce či Odkazy v případě šablony, v případě Bibliosetu nabídek O knihovně, Aktuality, Služby a Ceník.

Téměř 50 knihoven změnilo design. Jednodušší to měly knihovny, které využívají web města nebo obce jako např. Kojetín, Napajedla, Rychnov či Štětí, protože tam se o nový vzhled zasloužil obecní nebo městský webmaster. Své stránky „oblékly do nových šatů“ však i knihovny, které je vystavují na svém serveru jako Děčín, Frýdek-Místek, Kostelec nad Orlicí, Karlovy Vary (městská knihovna), Liberec, Litovel, Loket, Náchod, Nové Sedlo, Nový Jičín, Pardubice, Rajhrad, Roztoky, Rožnov p. Radhoštěm, Ústí nad Orlicí, Valašské Meziříčí, Velký Osek, Zábřeh či Žďár nad Sázavou.

Řada knihoven sice zůstala u starého designu, ale mnohdy přidala nové nabídky. Častá byla rubrika pro uložení fotografií z úspěšných akcí. Černilovští knihovníci ji nazvali Fotodokumentace, knihovníci ze Zastávky u Brna Fotogalerií. Knihovníci z Jevíčka uspořádali pozvánky na uskutečněné akce do jednotlivých složek podle let a rubrice dali název Archiv akcí knihovny. Obdobně postupovali i opavští knihovníci a zavedli novou nabídku Archiv webu.

Aby se návštěvníci hned na hlavní stránce dozvěděli o nových knihách, několik knihoven zavedlo loni nabídku Knižní novinky (Kutná Hora), Nové knihy  (Šumperk) a Čteme a doporučujeme (Vyškov). Prachatičtí knihovníci dali na hlavní stránku Čtenářskou ligu, aby motivovali dětské čtenáře. Těm věnovali českotřebovští rozsáhlou nabídku nazvanou Proděti se sedmi podnabídkami (jednou z nich je podnabídka Bezpečný internet, kterou vystavili na hlavní stránce i sedlčanští knihovníci). Podobně postupovali knihovníci z Chomutova, z Nového Sedla a Žďáru nad Sázavou (nabídka Dětský webík, resp. Webík pro děti a Dětský portál).

Některé nové nabídky mají dost nezvyklý název. Na stránkách jindřichohradecké knihovny se objevila nabídka nazvaná Zavřeno a až po kliknutí na ni si přečteme, kdy je v knihovně otevřeno. Knihovníci ze Zábřehu zavedli nabídku Nemožné na počkání a v ní umístili humorné historky. Nejoriginálnější názvy rubrik zvolili turnovští knihovníci (Jak něco najít, Kdo vás obslouží apod.). Knihovníci z Valašské Bystřice vytvořili rubriku Nejčastěji kladené dotazy (FAQ). Na rozdíl od podobné rubriky, kterou znám z dřívějška např. ze stránek přerovských knihovníků, tu ale kupodivu chybějí odpovědi. Praktickou rubriku pro knihovníky jsem našel na webu třebíčské knihovny. Pod názvem Granty 2007 se ukrývaly inspirativní anotace projektů, které knihovna loni podala. Novináři ocení rubriku ostravské vědecké knihovny jednoznačně nazvanou Pro novináře, sponzoři chodovské knihovny budou mít radost z nové rubriky pojmenované Poděkování sponzorům.

K tomu, aby web knihovny působil co nejpraktičtěji, stačí někdy drobnost. Prostějovští knihovníci již dříve umístili na hlavní stránky předpověď počasí na nejbližší dva dny. V roce 2007 k ní přidali obrázek páru třešní, na nichž je ukazován přesný čas. Na rozdíl od dřívějšího webu znojemské knihovny, kde byl údaj přebírán z počítače, takže se hodiny mohly o pár minut zpožďovat nebo předcházet, na správnost časového údaje na stránkách prostějovské knihovny se lze zcela spolehnout.

Radost mi dělají ty weby knihoven, které nabývají podoby informačního „periodika“. Slouží k tomu redakční systémy či systémy pro správu obsahu webových prezentací. Patří mezi ně systém phpRS, o němž jsem se zmiňoval již před třemi roky. Od r. 2007 jej mohou používat také knihovníci ze Straškova a Uherského Ostrohu na webu obce a knihovníci z Třanovic na knihovním webu. Loni zmiňovaný systém Joomla lze pozorovat na webu obce Pustá Polom, města Štětí a knihovny ve Vratimově. Nově se objevily redakční systémy WordPress (užívá děčínská a ivančická knihovna) a MWS (k dispozici je záhorovickým knihovníkům na webu obce). Se systémem pro správu obsahu webových prezentací e107 se lze seznámit na webu Heldovy městské knihovny v Třebechovicích pod Orebem.

Aktuálnost 

Pomocí redakčních systémů lze snadno obsah stránek aktualizovat: přidávat informace o nových akcích, nových knihách ve fondu či změnách v otvírací době. Pokud takové údaje pocházely z prosince 2007, do sloupečku aktuálnost jsem vepsal pět bodů. Za úpravu knihovních stránek v listopadu jsem dával čtyři body, a pokud se nějaká změna udála alespoň během prvních deseti měsíců loňského roku, hodnotil jsem aktuálnost stránek třemi body. Bohužel řada stránek se vůbec nezměnila od prosince 2006 (2 body), prosince 2005 (1 bod) či prosince 2004 (žádný bod). V roce 2007 bylo aktualizováno jen 78 procent všech knihovních webů, což pro ně není příliš lichotivá vizitka. Ještě nepříjemnější bylo zjištění, že 7 procent webů bylo naposledy upraveno před lednem roku 2005. Některé údaje o knihovnách však nebyly změněny dokonce od r. 2003 (informace na webu obce Kostelec na Hané a města Miroslavi) a neslavnou prioritu drží stále stránky nymburské knihovny (doména members.tripod.com), kde se dočtete o akcích, které knihovna „chystá na říjen 1999“. V Úštěku aktualizovali v roce 2007 stránky knihovny aspoň tak, že odstranili větu „nejstarší čtenářka oslaví v letošním roce své 89. narozeniny“, která tam byla vystavena od roku 2004.

Aktuálnost stránek se snadno zjišťovala u knihoven, které užívají šablonu webu pro malé knihovny, protože tam se patrně vygenerovává datum poslední úpravy. Na stránkách knihoven, kde sice nebylo uvedeno datum poslední aktualizace, ale kde se upozorňovalo na změněnou vánoční otvírací dobu, jsem dával maximum pět bodů. Takový počet bodů dostaly i knihovní stránky, které byly vánočně vyzdobeny. Opět se na nich objevily klinkající zvonečky (Frýdek-Místek, Jičín, Ostrava, Tasovice), třpytící se vánoční stromeček (Plesná, Vratislavice n. Nisou), děda Mráz vytahující dárky z pytle (Lovčice), kvetoucí kaktus (Sokolov), spící hlodavec se santaklausovskou čepicí (Ostrov) či sněhulák hrozící holí (Bulhary). Vánoční báseň jsem si mohl přečíst na stránkách knihovny v Berouně, Rakovníku a Rokytnice nad Jizerou. Řada knihoven vystavila novoročenky. Originální fotografii měla pražská knihovna (záběr na knihovní regály s knižními zarážkami tvořenými písmenem P a F) a knihovna v Mníšku pod Brdy (fotografie rozevřených knih ve tvaru vánočního stromečku). Knihovníci z Litomyšle a Vsetína se oblékli do maškarního a nechali se tak zvěčnit na fotografii, kterou doplnili písmeny PF. Podobně postupovali knihovníci z Valašského Meziříčí, ale zůstali v civilním oblečení. Je škoda, že novoročenky mají jepičí život, ačkoliv se mnohdy jedná o umělecká dílka. Proto mne potěšilo, že jevíčská knihovna je začala na webu archivovat.

Protože na mnoha knihovních stránkách stále chybí nabídka Akce nebo Aktuality a najdou se na nich jen dlouhodobě platné údaje (adresa, výčet služeb knihovny, případně výpůjční řád, ceník a historie), porovnával jsem je s verzemi, jak je uložil americký Webarchiv 5. Pečlivě jsem zjišťoval, v kterém roce na nich byla změněna otvírací doba, číslo telefonu nebo jméno knihovníka, abych jim v kritériu „Aktuálnost“ neuškodil. Bohužel všechny stránky se ve Webarchive nenajdou. U stránek řevnických knihovníků jsem měl dilema, zda jim dát za aktuálnost 3 body nebo 5 bodů. Přáli na nich krásné léto a příjemnou dovolenou a nemohl jsem vyloučit, že si v prosinci tak pospíšili.

Kontaktní údaje

Nejsnáze získávají body knihovní stránky v šestém sloupečku. Pokud na stránkách najdu adresu knihovny včetně PSČ a e-mailové adresy, připisuji 4 body, 5 bodů pak za popis cesty do knihovny nebo plánek okolí knihovny. V roce 2007 si polepšili např. cvikovští, humpolečtí, choceňští, jeseničtí nebo kapličtí knihovníci, protože stránky doplnili mapkou. Maximum bodů jsem dal i knihovníkům ze Střezetic. Na jejich stránkách se sice mapka nenajde, ale místo ní dvě fotografie doplněné šipkami, aby návštěvník knihovny věděl, kudy se k nim vchází. Některé stránky knihoven obsahovaly ještě další užitečné údaje: žďárská knihovna udala GPS souřadnice pro snazší parkování, jihlavská a vratimovská ICQ číslo. Městská knihovna A. Marka v Turnově šla ve využívání těchto moderních komunikačních prostředků ještě dál. Číslo ICQ uvádí u devíti svých pracovníků a navíc u těchto osob i ikonku Skype! Je zarážející, že na 52 webech se nenajde ani jeden adresní údaj. Toto opomenutí je nepochopitelné především u knihoven, které využívají šablonu pro malé knihovny. Mají pro tento účel vytvořenou nabídku Kontakt.

Informace o historii knihovny a údaje o jejím fondu

Podobně jako v dřívějších letech jsem podle míry vylíčení historie knihovny přiděloval v sedmém sloupci 0 až 4 body, v případě historických fotografií a podrobné historie pak 5 bodů. U tohoto kritéria mne potěšilo několik malých knihoven (Silůvky, Troubsko, Viničné Šumice), protože si se sepsáním historie dalo práci a prošlo zápisy ve starých kronikách. Zloničtí knihovníci sestavili přehled knihovníků od roku 1848 a rakovničtí knihovníci zavedli rubriku Víte, že, do níž umístili medailonky dvou místních knihovníků. Na stránkách tasovické knihovny najdeme fotografie tří bývalých knihovníků a jednoho současného. Hustopečtí, kroměřížští a velešínští knihovníci doplnili historické údaje až do roku 2007.

Kupodivu 38 procent knihoven má v osmém sloupečku za údaje o fondu méně než tři body. Přitom k přidělení tohoto počtu bodů stačí uvést na stránkách knihovny seznam odebíraných časopisů nebo přehled novinek, aby čtenáře do knihovny nelákaly jen akce, ale i nabídka knihovního fondu. Postupně přibývají knihovny, které seznamy zpestřují vyobrazením knižních obálek (v roce 2007 např. Vratislavice nad Nisou) nebo anotacemi (Sopotnice). To, že již lze legálně stáhnout obrázek obálky z webů internetových knihkupectví, se dozvíme např. na webu opavské knihovny 6.

Maximum bodů v osmém sloupečku dostaly jen ty knihovny, které mají na webu vystaven elektronický katalog. V roce 2007 se mezi ně zařadilo dalších více než 200 biblioték. Převahu mají stále produkty táborské firmy LANius, její stejnojmenný systém zavedly v roce 2007 čtyři knihovny (Březová nad Svitavou, Frýdlant nad Ostravicí, Tanvald a Valtice) a Clavius nově dokonce 34 knihoven (z větších Vrchlabí, Tachov, Aš, Uničov). Navíc 31 knihoven přešlo v roce 2007 na Clavius z LANia, jedna knihovna (Ústí nad Labem) z T Series a jedna knihovna (Dvůr Králové) z vlastního systému. Osm knihoven (Hanušovice, Lysá, Mimoň, Rýmařov, Slavičín, Úpice, Vizovice a Zábřeh) začalo od loňska provozovat on-line katalog v systému KP win. Knihovny využívající systém REKS tvořily zbytek, protože Advanced Rapid Library a Aleph tentokrát vyšly na prázdno.

Elektronické katalogy systémů LANius a Clavius umožňují zjistit velikost knihovního fondu a tento údaj se najde v devátém sloupečku. V případě systému REKS se jednalo často o velmi malý počet svazků (klenovický katalog na webu Tábora se třemi svazky a huštěnovický katalog na webu Uherského Hradiště s pouhými dvěma svazky jsem raději ani do tabulky nezařadil) do 1000 knihovních jednotek a údaje u nich jsem zaoukrouhloval na desítky u katalogů do 100 záznamů a na stovky u katalogů do 1000 záznamů. Je škoda, že ostatní knihovní systémy velikost katalogů negenerují. Určitě by se pak pořadí největších katalogů (Mahenova knihovna před ostravskou městskou a labskoústeckou) výrazně změnilo.

On-line služby, jazykové mutace a zajímavé odkazy

Počet bodů v desátém sloupečku je odstupňován podle šíře nabídky online služeb, tedy služeb, které si čtenář může na internetu provést sám a okamžitě, aniž by musel kvůli nim navštívit knihovnu. Patří mezi ně rezervace a prodlužování dokumentů, možnost napsání vzkazů, objednávka zasílání zpráv z knihovny (tzv. infomail), objednávka rešerší apod. V roce 2007 se rozšířil počet knihoven poskytujících infomail (Havlíčkův Brod, Ivančice, Louny) a vystavujících anketní otázky (Frýdek-Místek, Lipník n. Bečvou, Lovosice). Návštěvní knihu zavedla knihovna v Jeseníku a Vlašimi a je příjemné, že možnost psát vzkazy do knihovny takovým způsobem umožňuje i šablona webu pro malé knihovny. Pokud chcete knihovně navrhnout zakoupení nějaké publikace, lze to snadno provést pomocí formuláře nově z webu knihoven v Hradci Králové, Karviné, Litoměřic a Loun. Tachovská a labskoústecká knihovna rozšířila řady knihoven umožňujících svým čtenářům objednat si publikace prostřednictvím MVS. Moderní RSS kanály zavedla náchodská, trutnovská a žďárská knihovna, díky nim se člověk dozví, co je nového na webu, aniž by se na něj musel pravidelně dívat. Ještě dál došla olomoucká vědecká knihovna, když pomocí oborových RSS kanálů poskytuje informace o nových knihách z určitého oboru ze svého katalogu.

Ti, kteří navštěvují stránky českých a moravských knihoven a neumějí česky, ocení, jsou-li stránky v dalších jazykových mutacích. Počet bodů v předposledním sloupci proto odpovídá počtu jazykových verzí. Přeložit knihovní stránky z češtiny do cizího jazyka, zejména jsou-li hodně rozsáhlé, je dost náročné, a proto se údaje v tomto sloupečku oproti roku 2006 příliš nezměnily. Do angličtiny byly loni přeloženy stránky františkolázeňské, jičínské a sokolovské knihovny, do polštiny stránky jablunkovské, ostravské vědecké a třinecké knihovny. V němčině konečně můžeme číst stránky františkolázeňské a pražské knihovny, zatímco na stránkách plzeňské vědecké knihovny je do tohoto světového jazyka přeložena stále jen nabídka Německé a Rakouské knihovny. Zdá se, že o stránky havlíčskobrodské knihovny mají zájem Mongolové, takže v r. 2007 se na nich objevila verze v mongolštině. Slovenskou verzi stránek - snad jako jediná česká knihovna - plánuje turnovská knihovna. Proto již v r. 2007 přichystala příslušnou ikonku.

Je sice pravdou, že užitečné webové adresy si může najít každý, kdo umí pracovat s vyhledávači, ale přesto mnohý ocení upozornění na ně, jsou-li na stránkách knihoven. To si byl vědom i tvůrce šablony webu pro malé knihovny a slovem odkazyoznačil jednu její nabídku. Nabídka s odkazy přibyla od r. 2007 také na webech hronovských, chlumeckých, chodovských, kobylských, kralupských a trutnovských knihovníků. Jiné knihovny (Lanškroun, Nivnice) tuto nabídku měly již z dřívějška, ale podstatně ji rozšířily. Prachatičtí knihovníci nabídku s odkazy pro lepší přehlednost strukturovali a pražští knihovníci ji doplnili podnabídkou odkazy pro seniory. K berounským a petrovickým knihovníkům, kteří odkaz na web akce Celé Česko čte dětem umístili na své stránky již v roce 2006, se přidali knihovníci z Doubravy, Moravských Budějovic a Vsetína. Vzrostl počet knihoven, u nichž se odkaz na Jednotnou informační bránu (Ostrov, Uherské Hradiště, Vyškov) a na Ptejte se knihovny (Cheb) najde hned na hlavní stránce. Bohužel se zmnožil i počet knihovních webů, na nichž chybí odkaz do jejich online katalogu. Tento nedostatek by měly odstranit také mnohé knihovny, které provozují elektronický katalog v systému REKS, ale neumožňují do něho vstup ze stránek obce. Právě kvalita a počet odkazů je vyjádřena počtem bodů v posledním sloupečku.

Další rok?

Své články pravidelně končím větou o tom, jak se těším na konec příštího roku a na novinky, které při hodnocení naleznu na knihovních webech. Tentokrát však opak je pravdou. Pokud poroste počet knihoven využívajících šablonu webu pro malé knihovny nebo aplikaci Bibliowebu (a tento počet se určitě podstatně zvýší, protože v tabulce je zatím necelých 200 knihoven z 360, které si šablonu objednaly do konce roku 2007, a necelých 40 knihoven z takřka 250, které si zaregistrovaly aplikaci Bibliosetu), mohla by vzniknout tabulka s údaji o webech až 1500 knihoven. Všechny prohlédnout a zhodnotit během 31 dní bude nad sílu jednoho člověka. Jestliže se za rok přesto objeví článek, bude sledovat nové trendy jen na základě rozboru zhruba dvouset nejlepších webů. Dojde-li k tomu opravdu, záleží na ohlasu od vás, čtenářů, na tento článek.

POZNÁMKY:

1 http://www.knihovnahk.cz/ODDELENI/KNIHOVNAM/sablona.htm

2 http://www.biblioset.cz/?menu=6

3 http://www.lanius.cz/REKSinfo.htm

4 http://www.knihovny.net/

5 http://www.archive.org/web/web.php

6 http://www.okpb.cz/webit2/kpb_index.php?set=default~cze~false~0&doc=0049_24_09_2007_KPB_knizni_obalka

       ZDE JE K PROHLÍŽENÍ TABULKA S PŘEHLEDEM HODNOCENÝCH WEBOVÝCH STRÁNEK KNIHOVEN.