Z Lysic do Moravské zemské knihovny

Ředitel Moravské zemské knihovny v Brně doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc., rodák z Lysic na Blanensku (5. 1. 1938), absolvoval Střední knihovnickou školu v Brně a pracoval v Krajské knihovně v Jihlavě, v knihovně Státního archivu v Brně a od roku 1969 ve Státní vědecké knihovně v Brně. Při zaměstná-ní vystudoval v letech 1957-1962 knihovnictví a češtinu na Fakultě osvěty a novinářství Univerzity Karlovy v

Praze. V roce 1968 dosáhl doktorátu filozofie (a stal se v roce 1972 ředitelem Univerzitní knihovny), v roce 1980 titulu kandidáta historických věd (a stal se ředitelem Státní vědecké knihovny) a v roce 2004 se stal docentem českých dějin (to už byl ředitelem Moravské zemské knihovny).

Nejplodnější byl jako bibliograf. Je však i autorem prací z dějin knihoven a z teorie knihovnictví a prací o Brně. Z nich připomínám např. Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975 (1976), Literatura o Brně z let 1801-1979 (1980), Odboj a osvobození ve městě Brně v letech 1938 až 1945(1980), Informační prameny brněnských institucí (1984), 500 let knihtisku v Brně: 1486 až 1986(1986). Řada prací se týká Jihomoravského kraje a celé Moravy a Slezska. Vyvrcholením jeho soupisných prací je edice Česká retrospektivní bibliografie (dva svazky Noviny ČR 1919-1945 a čtyři svazky Časopisy ČR 1919-1945). Z jeho teoretických prací lze jmenovat aspoň Vzájemný vztah mezi archivy a knihovnami (1971). Jaromír Kubíček je i autorem či odpovědným redaktorem publikací a sborníků o řadě našich osobností, například o Otokaru Březinovi, Marii von Ebner Eschenbach, Bedřichu Václavkovi, Josefu Macůrkovi ad.

V roce 1994 připravil projekt stavby velké moderní vědecké knihovny. O tom napsal publikace Stavba Moravské zemské knihovny v Brně: Knihovna pro 21. století: 1998-2001 (1998) a Moravská zemská knihovna v Brně: národní poklad: moderní architektura (2001).

Od roku 1987 je šéfredaktorem čtvrtletníku Duha (Informace o knihách a knihovnách z Moravy). Je předsedou Sdružení knihoven ČR, členem rady Slovenskej národnej knižnice v Martine a Univerzitnej knižnice v Bratislave, předsedou Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně, vedoucím redaktorem nové řady všeobecných svazků Země a lidz vlastivědy moravské (např. svazku Literární Morava) a členem vědecké rady Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Celý život Jaromíra Kubíčka byl naplněný záslužnou prací pro českou kulturu. K jeho sedmdesátinám mu tedy popřejme dobré zdraví, životní pohodu a zdar ve všem, co ještě hodlá podnikat.

JIŘÍ SEDLÁK

Bibliograf, inspirátor, pedagog, skvělý kolega-knihovník 

Dlouhý by byl výčet knihovnických a bibliografických aktivit jubilanta Jaromíra Kubíčka.

Knihovníci ho znají nejen jako ředitele významné a výrazné knihovnické instituce, ale i jako důsledného a pracovitého bibliografa, jako spoluzakladatele největší knihovnické „sešlosti“ - knihovnické konference „Knihovny současnosti“, jako zakladatele a předsedu Sdružení knihoven České republiky, jako pedagoga na Masarykově univerzitě, prostě jako kolegu-knihovníka, který spolu s dalšími osobnostmi tvořil a vytváří dějiny českého knihovnictví a české bibliografie.

Nejviditelnějším výsledkem jeho ředitelování je velkolepá stavba Moravské zemské knihovny na Kounicově ulici v Brně, stojící na místě kde byla knihovna plánována již začátkem 20. století. Přípravě a realizaci této stavby věnoval mnoho let svého života a jenom díky své urputnosti a jasnému cíli toho dosáhl. Dnes Moravská zemská knihovna neodmyslitelně patří do studijního a občanského života města Brna a celé Moravy.

Významná je jeho myšlenka založení spolku odborných knihoven, kterou vědecké knihovny realizovaly v roce 1991 a nese název Sdružení knihoven České republiky (SDRUK). Jaromír Kubíček je předsedou Rady Sdružení knihoven a celá administrativa s tím spojená leží na jeho bedrech, což s pomocí svých kolegů v MZK bravurně zvládá!

SDRUK (v současné době je jeho členem téměř padesát odborných knihoven) se výrazně zapsalo do současného knihovnického dění v ČR. Patří mezi hlavní pořadatele různých vrcholných setkání odborné obce - především konferencí, seminářů a přednášek, je organizátorem řady samostatných odborně erudovaných akcí (připomeňme především semináře biografické a bibliografické) nebo studijních zájezdů na zahraniční knižní veletrhy (Frankfurt nad Mohanem, Lipsko, Londýn) či do významných zahraničních knihoven (Britská knihovna v Londýně, Národní knihovna v Paříži a především nová knihovna v egyptské Alexandrii a jediná veřejná knihovna v Káhiře). Ostatně pod jeho vedením Sdružení knihoven zakládalo i odborné sekce - pro bibliografii, akvizici, historické fondy, regionální funkce a pro informační technologie. Dále SDRUK společně s Nadací knihoven každoročně na celostátní knihovnické konferenci udělují nejvýznamnějším osobnostem oboru nebo knihovnám medaile Zdeňka Václava Tobolky. Za SDRUK je předává právě Jaromír Kubíček, který je přirozeně také jejím nositelem.

Poukázat je třeba na celoživotní odborný zájem J. Kubíčka, který je soustředěn na bibliografii - především novin a časopisů. Právě toto zaujetí dalo mj. podnět vzniku a zrodu už zmíněné Sekce pro bibliografii, což je nejdéle pracující sekce SDRUK. Účastnil se dosud všech jejich zasedání a vždy byl spolutvůrcem odborného programu. Podzimní zasedání sekce se v několika posledních letech pořádají jako mezinárodní Kolokvia českých, moravských a slovenských bibliografů střídavě v ČR nebo SR. V roce 2000 mělo Kolokvium ještě širší záběr, zúčastnili se ho i bibliografové rakouští a účastníci kolokvia navštívili Rakouskou národní knihovnu ve Vídni a novou krajskou knihovnu v St. Poltenu. Vše na podnět Jaromíra Kubíčka.

Sekce pro bibliografii SDRUK pod jeho odborným vedením připravuje rozsáhlý ediční titul, jímž je Soupis novin a časopisů vydávaných v ČR v letech 1890-1945, který postupně vychází v několika řadách. Ačkoliv v každé ze zúčastněných krajských knihoven se této činnosti věnuje bibliograf, bez dohledu odborného redaktora, jímž je od samého vzniku tohoto projektu Jaromír Kubíček, by práce nenapředovala a nevycházely by téměř každoročně další svazky. Jaromír Kubíček navrhl další projekt, který se začal - opět pod jeho vedením - realizovat, a to Slovník českých knihovníků.

Jubilant - předseda Sdružení knihoven, člen Ústřední knihovnické rady, ředitel Moravské zemské knihovny v Brně, bibliograf, člen mnoha dalších odborných orgánů a komisí, svým neutuchajícím pracovním a životním elánem, smělými plány a nápady a jejich realizací, svým přátelstvím a férovostí vůči kolegům, je vzorem pro mnohé.

Do dalších let mu přejeme plné zdraví, neutuchající pracovní a životní elán, další smělé plány a nápady a také jejich realizaci! 

K. C., J. K.  

Jaromír Kubíček a Muzejní a vlastivědná společnost v Brně

Jaromír Kubíček je nejen ředitelem a uznávaným bibliografem, ale po desetiletí je četnými aktivitami také spjat s dalšími oblastmi kulturního dění na Moravě. Platí to zejména o jeho dlouholeté spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně (dále jen MVS). Ta je po Matici moravské a někdejším Vlasteneckém spolku muzejním v Olomouci třetím nejstarším českým zájmovým sdružením na úseku domácí vlastivědy, jejímž nelehkým posláním je, obrazně řečeno, vytvářet a upevňovat vztah obyvatel k „rodné hroudě“. Přímý předchůdce společnosti, Muzejní spolek v Brně, byl založen již v r. 1888 a pod pozměněným názvem (od 1979) existuje a hlavně nepřetržitě pracuje podnes. Na vymezeném poli působí úspěšně po tak dlouhou dobu především zásluhou lidí, jako je jubilant, nezištně obětujících svůj volný čas ve prospěch zmiňované organizace, jejímž dodnes vysoce oceňovaným počinem bylo např. vydávaní ediční řady Vlastivědy moravské.

Je to již dávno, co se J. Kubíček stal členem MVS (1965) a svými podněty začal přispívat k činnosti tohoto největšího vlastivědného sdružení na Moravě (dnes kolem 1400 členů). Od r. 1972 se stal členem jejího výboru a nakonec i jedním z funkcionářů (místopředsedou), kteří více než jiní zodpovídali za její běžný chod. A že svou práci dělal spolu s dalšími více než dobře, dokládá trvalá existence spolku, který musel tu jednou překonávat ataky a nevůli mocných, tu zase složité ekonomické podmínky. Přes stále narůstající vytížení ve vlastním zaměstnání je fascinující, kolik si J. Kubíček dokázal najít prostoru ve prospěch odborných aktivit spolku. Tak od r. 1964 pravidelně zveřejňoval na stránkách Vlastivědného věstníku moravského, který MVS po desetiletí vydává, pravidelný přehled moravik. Když v r. 1972 rozhodl výbor vytvořit novou ediční řadu nazvanou Bibliografie a prameny k vývoji Moravy, stal se jejím odpovědným redaktorem právě jubilant. Více než padesát titulů, které v řadě dosud vyšly, je svědectvím nejen o jeho organizační zdatnosti, ale také o nemalé pracovitosti. (Sám vzpomínám na četné schůze výboru, kdy Jaromír ještě před začátkem zasedání vytáhl ze svého pověstného kufříku štůsek bibliografických lístků a pilně na nich cosi zapisoval nebo opravoval, aniž by zároveň přestal věnovat pozornost programu jednání.) A když se počátkem 90. let minulého století výbor MVS rozhodl vydávat novou řadu Vlastivědy moravské - Země a lid, kdo jiný než J. Kubíček se stal vedoucím redaktorem tak náročného projektu. Pravěké dějiny Moravy V. Podborského, Středověká Morava J. Války nebo Dějiny hudby na Moravě autorů J. Sehnala a J. Vysloužila jsou tituly reprezentující nejen MVS, ale moravskou historickou vědu vůbec. I za to patří Jaromíru Kubíčkovi nemalé uznání. Ale dodejme, že to byly také jiné záležitosti, kterými jmenovaný přispíval k činnosti MVS, ať už mám na mysli záležitosti interní, jako řadu různých jednání při získávání finančních prostředků nebo grantů na publikační činnost, nebo externí. Z těch mohu zmínit jen okrajově jeho dávnou práci referenta pro exkurze nebo nověji přednášky při konferencích Vlastivědných kroužků, jichž je MVS po desetiletí pravidelným organizátorem. Společnost mu rovněž vděčí za detailní zpracování ediční činnosti za roky 1888-1987 (viz sborník Rodná země,1988) a za samostatnou bibliografii Vlastivědného věstníku moravského za léta 1946-1988.

Inu toho, co spojovalo a spojuje Jaromíra Kubíčka s Muzejní a vlastivědnou společností, bylo a je požehnaně. A tak když před nedávnem zemřel dlouholetý předseda MVS prof. Vladimír Nekuda, byl jeho nástupcem zvolen 4. dubna 2006 právě Jaromír Kubíček. Vzhledem k jeho ostatnímu pracovnímu vytížení nebylo asi pro něj jednoduché volbu přijmout, ale pro MVS i moravskou vlastivědu to bylo rozhodnutí prospěšné. Doufejme, že tomu tak bude co nejdéle.

ZDENĚK FIŠER