JINDŘICH ŠPINAR > IVO KAREŠ> kares@cbvk.cz  

Internetem otevřené dimenze světa umožňují surfujícím cestovatelům hledat a stále častěji nalézat skryté poklady velkých paměťových institucí celé planety. Nejinak je tomu i u nás. Prakticky každým dnem některý z velkých českých kulturních ústavů ohlásí rozšíření digitalizovaných dokumentů na svých webových stránkách, k nimž měli zájemci dosud jen velmi omezený přístup. V jižních Čechách v poslední době můžeme jmenovat digitální archiv matrik a dalších dokumentů Státního oblastního archivu v Třeboni (http://digi.ceskearchivy.cz). Svou digitální knihovnubuduje již několik let i Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích (dále JVK) - http://archiv.cbvk.cz. Mohutným, i když poněkud drastickým impulsem k jejímu založení byla situace po povodních v roce 2002, při nichž došlo ke zničení části periodik z fondu JVK. Ve spolupráci s Národní knihovnou ČR v rámci programu na nápravu povodňových škod se podařilo některé ztracené tituly nahradit a zpřístupnit v digitální podobě našim uživatelům v interní síti knihovny s využitím systému Kramerius. Nabídka digitalizovaných periodik se postupně zvětšovala, zahrnuje kromě periodik ztracených při povodních i starší tituly (Národní listy, Světozor, Zlatá Praha). Celkem je to 33 titulů periodik (cca 450 000 stran) a za spolupráci i pomoc při jejich doplňování jsme Národní knihovně ČR velice vděčni. V dalších letech jsme nabídku digitální knihovny rozšířili o naskenované lístkové katalogy rukopisů a starých tisků a generální katalog periodik (s využitím dotace MK ČR v programu VISK 5 - Retrokon). Zvláštní, a věříme že velmi atraktivní, součástí digitální knihovny jsou digitalizované mapy.

Práce se staršími a zejména historickými mapami je radost i potíž zároveň. Jsou chloubou jejich vlastníků, dobře se vystavují, zájem o ně mají nejen odborníci (jak tomu bývá u jiných historických dokumentů), ale i nejširší, tzv. laická veřejnost. Z toho důvodu mapy mohou trpět častým používáním a může dojít až k jejich opotřebení či poškození. Trpět však mohou i instituce, které je vlastní, a to návštěvami různých nepoctivých zájemců, kteří si je pak nepozorovaně odnášejí domů, aby si jimi zpestřili vlastní sbírky či je zpeněžili na čilém trhu s historickou kartografií. Smutné příklady z poslední doby netřeba připomínat.

Proto jsme se podobně jako některé jiné velké knihovny rozhodli tyto dokumenty zpřístupnit v digitální podobě v intranetu knihovny a tam, kde to dovoluje autorské právo, i široké veřejnosti na internetu. V první fázi byly v roce 2006 publikovány digitální obrazy map 19. a první poloviny 20. století v počtu 779 obrazových záznamů. Vybírali jsme zejména mapy se vztahem k regionu jižních Čech, ale také zajímavé dokumenty z ostatních krajů i zahraničí. Můžeme tu tak nalézt třeba mapu Schwarzenberského panství z roku 1829, školní a vojenské mapy jižních Čech z přelomu 19. a 20. století, Bělohlavovy Podrobné mapy zemí Koruny české, unikátní turistické mapy Šumavy, ale také Železniční a silniční mapu Království českého z roku 1884 s vyznačením všech pivovarů, Přehlednou mapu českých spořitelních a záložních spolků z roku 1905 nebo Reise-, Post- und Zoll-Karte von Deutschland z roku 1834 a stovky dalších. Tyto mapy jsou součástí moderního fondu, byť se jedná z pohledu současníka o historická a často velmi malebná kartografická díla.

V oddělení historických fondů, které sídlí v bývalém klášteře cisterciáků ve Zlaté Koruně, jsou uloženy starší mapy. Kartografická díla zde tvoří samostatnou sbírku, pokud se jedná o volné listy a jen v několika málo případech k ní patří i svázané atlasy. Konvoluty kartografických děl, tedy atlasy, jsou však i v jiných souborech, a to v případě kdy byly součástí historické knihovny, která v minulosti do JVK přešla od bývalých vlastníků. Tyto soubory zatím digitálně zpracovány nejsou, i když i s tím do budoucna počítáme.

V současnosti je tedy digitalizována drtivá většina mapové sbírky v počtu 240 obrazových záznamů. Návštěvníci digitální knihovny JVK si tak mohou prohlížet mapy ze 17. a 18. století, s několika přesahy do počátku století devatenáctého.

Soubor historických map Jihočeské vědecké knihovny obsahuje mapy z doby zejména před rokem 1801. Jedná se ve valné většině o tištěné mapy, často ručně kolorované. Jen velmi malá část map je rukopisných (např. velká kolorovaná mapa Prahy z roku 1763 od Kajetána Hollera). Dobou svého vzniku převládají mapy z 18. století, několik desítek map je ze století sedmnáctého a výjimečně i z konce 16. století. Produkční oblastí, stejně jako motivem zobrazeným na mapách, je nejčastěji střední Evropa, zejména německé země, Holandsko, Belgie, Rakousko, Uhry, Itálie, menší část připadá na okrajové území Evropy a ostatní kontinenty. Práce pocházejí nejčastěji z dílen norimberských a augšpurských tiskařů a vydavatelů map. V souboru je také asi 50 různých map českých zemí, převážně historických krajů Čech, zeména v Müllerově a Elsenwangerově zpracování z 18. století. Velmi cenný je soubor námořních map vzniklých v první polovině 17. století v Holandsku, obzvláště v Amsterdamu v dílně Jodoka Hondia. Do sbírky map jsou zahrnuty také různé plány plošně menších území a barokní plány měst, kterých je několik desítek. Některé mapy jsou bohatě zdobené parergy (doprovodnými, ilustrativně pojednanými údaji o kartograficky zobrazovaných motivech). Technikou je téměř vždy mědiryt.

Jako celek je možno fond historických map označit za velmi cenný, i když tematicky nesourodý soubor. Je výsledkem akvizice mnoha bývalých institucí i jednotlivců, nevznikl vlastní sbírkovou činností Jihočeské vědecké knihovny, která je dnes jejich vlastníkem. Tudíž je průsečíkem kartografické produkce i sběratelského zájmu jednotlivců a institucí minulých staletí. Naše knihovna soubor sice dále rozšiřuje, avšak vzhledem k vysokým cenám i jejímu zaměření na jihočeský region, jsou přírůstky poměrně vzácnou věcí.

Pro zájemce o tato krásná kartografická díla se digitalizací otevřela velmi pohodlná možnost „listovat“ z domácích počítačů mapovou sbírkou JVK. Zároveň se zvýší ochrana tohoto fondu, pro absolutní většinu uživatelů je práce s digitálními kopiemi plně dostačující a originály tedy zpravidla půjčovány nebudou.

Digitalizace map v rozlišení 300 dpi byla provedena digitalizačním pracovištěm Knihovny Akademie věd ČR, zpracování a publikování na webu s využitím software Zoomify firmou UNIDATA.cz. Na digitalizaci historických map získala Jihočeská vědecká knihovna dotaci z rozpočtu Jihočeského kraje.

Jako uživatelské rozhraní pro celou digitální knihovnu JVK jsme využili úvodní stránku systému Kramerius, vlastní digitální knihovna map je přístupná na statických webových stránkách s náhledy a základním popisem. Digitální kopie jsou zpracovány v software Zoomify, který nabízí komfortní prohlížení s volitelným zvětšením a naopak znemožňuje stažení kompletní digitální mapy. Všechny digitální obrazy map (i ostatních dokumentů v digitální knihovně) jsou přístupné všem čtenářům ve vnitřní síti knihovny. V případě externích přístupů u dokumentů, jejichž publikaci na webu neumožňuje autorské právo, dovoluje systém pouze zobrazení miniaturního náhledu, vlastní prohlížení dokumentu možné není.

Tento způsob zpřístupnění digitalizovaných dokumentů ale považujeme pouze za jednu cestu, jak je přiblížit uživatelům. Ve spolupráci s dodavatelem knihovního systému bychom v další fázi chtěli propojit digitalizované obrazy dokumentů (opět nikoli pouze map) přímo se záznamy v elektronickém katalogu. Třetí cestou pak je využití digitalizovaných dokumentů v konkrétních projektech - například výběr map Šumavy a Pošumaví je součástí elektronické knihy JVK věnované šumavské literatuře Kohoutí kříž (http://www.kohoutikriz.org).

Digitalizace dokumentů v Jihočeské vědecké knihovně bude samozřejmě pokračovat i v budoucnu. Jako další velký cíl si klademe zpřístupnění části fondu rukopisů a prvotisků a digitalizaci fondu regionálních periodik z 19. a první poloviny 20. století