Text a foto JANA POLÁČKOVÁ > polackova@svkkl.cz  

Dne 15. a 16. dubna 2009 se více než čtyřicet knihovníků zúčastnilo v Masarykově veřejné knihovně Vsetín odborného semináře zaměřeného na práci se seniory v knihovnách.

Mottem setkání se stala slova Elišky Tkáčové, členky seniorského konzultantského týmu vsetínské knihovny: Seniorský věk není nic jiného, než další etapa života, kde slovo „musím“ nahradím slovem „chci“. Náplň semináře byla opravdu bohatá - knihovnické služby pro seniory, vzdělávání seniorů v knihovnách, senioři jako spolupracovníci a partneři knihoven, aktivizace seniorů.

První den probíhal ve třech blocích. První zahájil úvod do problematiky, druhý byl věnován teorii a třetí blok praktickým zkušenostem knihoven v České republice. Už počáteční příspěvek prvního bloku Úvod do problematiky seniorského věku Mgr. Romana Giebische, Ph.D. z NK ČR přinesl mimo jiné několik málo varovných čísel:

• v roce 2007 bylo v ČR 2 197 071 seniorů;
• téměř 40 % naší populace tvoří senioři;
• v letech 2015-2030 bude Evropa velmi intenzivně stárnout;
• podle odhadů se naše země stane šestou „nejstarší“ zemí;
• v roce 2050 bude 30 % seniorů starších 65 let.

Novým trendem se dnes stává tzv. aktivní stárnutí. Společnost musí začít vytvářet prostředí a programy umožňující seniorům vyrovnat se s novými poznatky a technologiemi, rozvíjet nejen jejich tvůrčí schopnosti, ale zaměřit se i na oblast vzdělávání všech věkových kategorií v přípravě na stárnutí a stáří. Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu hraje i vzdělávání mladé generace ve vztahu k seniorům a podpora zdravého životního stylu jako formy odpovědné přípravy na stáří.

Pochopitelně ani knihovny nemohou zůstat v tomto vývoji pozadu.

Vedle tradičních knihovnických a informačních služeb bude důležité rozvíjet nové aktivity směrem k této skupině občanů, spolupracovat s orgány místní správy, občanskými sdruženími, dobrovolnickými centry, obecně prospěšnými společnostmi, charitou atd. Své služby musí knihovny nabídnout také domovům pro seniory, domům s pečovatelskou službou a hospicům.

A co lze tedy konkrétně pro seniory dělat nového a zajímavého?

Organizovat počítačové kurzy - „školičky“ pro seniory (programy MS Office, internet), tréninky paměti, pořádat tzv. „čaje o páté“ - diskusní kroužky, přednášky na zajímavá témata (bezpečnost seniorů, zdraví, mezigenerační vztahy apod.), předčítání, společná čtení, literární besedy, literární kavárny, organizovat seniorské zájmové kluby, rozvíjet aktivity typu „mapa paměti“ jako zdroj historické lokální paměti. Při své činnosti nesmí knihovny zapomínat také na úpravu svých webových stránek, tedy na graficky přívětivější uživatelské prostředí pro seniory (větší písmo, záložky a odkazy na další zajímavé zdroje). Nutné je přizpůsobit prostory knihoven potřebám seniorů (vhodný nábytek, osvětlení, bezbariérový přístup, dostatek vhodných odpočinkových míst).

A jaké jsou možnosti financovaní a spolupráce? Nabízí se granty, dobrovolnická práce, využití tvůrčího potenciálu seniorů samotných, možnost navázat na dřívější pracovní zařazení seniorů, spolupráce se školami. Ve vztahu ke zřizovateli knihovny nikdy není na škodu připomínat, že čtenáři jsou v ČR nejpočetnější zájmovou skupinou a senior je také občan-volič.

Z bloku teorie zaujala všechny zúčastněné poutavá přednáška Specifika práce se seniory socioložky PhDr. Jiřiny Šiklové, CSc. Přínosné bylo i téma Senioři a agrese MUDr. PhDr. Miroslava Orla.

Druhý den začal prohlídkou budovy vsetínské knihovny a poté pokračoval formou workshopů na téma Aktivizace seniorů, komunitní a vzdělávací aktivity pro seniory, Trénování paměti a kreativita a První pomoc pro seniory v knihovně, fyzioterapie pro seniory.

Z celé akce vyplynula jednoznačná potřeba dalších setkání a seminářů na téma seniorský věk.