Milí čtenáři,

ráda bych hned na začátku uvedla, že změnu autorství tohoto sloupku nemají na svědomí chřipkové viry, které nabírají v posledních dnech na síle, ale prostý důvod. V naší malé redakční posádce jsme se dohodly na spravedlivém střídání, takže změnu berte jako jednu z dalších letošních inovací.

Nahlédněme však alespoň letmo do obsahu únorového čísla Čtenáře, které kromě stálých rubrik přináší několik zajímavých témat. Patří k nim určitě úvodní článek o benchmarkingu, procesu hodnocení a srovnávání výkonu a činnosti veřejných knihoven. Autor v něm představuje zásady takového srovnávání, prezentuje dosavadní výsledky knihoven, které se do projektu zapojily a výhody z něj plynoucí. (Jen mne tak napadá, nenašlo by se v češtině za „benčmarking“ výstižné a hezčí slovo?)

Dalšími texty, na které bych ráda upozornila, je třetí (a poslední) pokračování o historii, ale i současnosti české Parlamentní knihovny a také článek mapující česko-slovenskou spolupráci v oblasti bibliografie. Zastoupení má v tomto vydání digitalizace a elektronické informační zdroje, především materiálem o digitalizačním centru Knihovny AV ČR.

Čtvrtého ledna letošního roku uplynulo 200 let od narození francouzského vynálezce slepeckého písma Louise Brailla. V článku věnovaném Slovenské knihovně pro nevidomé v Levoči se o něm dozvíte mnohem více.

A co pro vás připravujeme na březen? Pokud vše dopadne podle našich očekávání, měli byste si přečíst o školních knihovnách, o přípravách na mezinárodní knižní veletrh Svět knihy Praha 2009, o systému veřejných knihoven, o … něco si přeci jen necháme jako překvapení.

Na závěr mi dovolte malé zamyšlení: pokaždé, když připravujeme do Čtenáře texty o základních kamenech pro novou budovu Národní knihovny, kladu si otázku, kdy se tyto kameny, sesbírané a přivezené knihovníky z různých koutů republiky dostanou tam, kam byly určeny? Úterní (27. ledna) rozloučení stovek lidí s architektem Janem Kaplickým v kostele sv. Anny dalo mé otázce nový rozměr.

OLGA VAŠKOVÁ