MILADA PÍSKOVÁ milada.piskova@centrum.cz

Loňské devadesáté výročí otevření veřejné knihovny v Hodoníně si připomněla současná městská knihovna mimo jiné pěknou, názornou a propagační publikací nazvanou Městská knihov­na Hodonín. Text nastiňující historii i současný stav knihovny v Hodoníně zpracoval kolektiv pracovníků knihovny, fotografie a dokumentaci připravil Státní okresní archiv v Hodoníně, fotograf Petr Drábek, některé materiály byly použity z archivu knihovny. Kniha vyšla nákladem 500 kusů. Projekt k 90. výročí založení knihovny v Hodoníně finančně podpořil Jihomoravský kraj a Město Hodonín.

Historie knihovnictví v Hodoníně sahá do poloviny 19. století, kdy se jednalo o knihovny spolkové. Jedním z nejpružnějších hodonínských spolků byla Národně vzdělávací jednota Palacký, která od svého založení (1911) cílevědomě usilovala o vybudování velké knihovny s čítárnou pro veřejnost. Situace v tomto městě byla, pokud jde o společenský a spolkový život, složitější tím, že se zde angažovala německá a židovská komunita.

Rozkvět zdejšího knihovnictví nastal po vzniku ČSR a přijetí tzv. prvního knihovního zákona, který dal dalšímu směřování vývoje knihoven jasný smysl a řád. Nejstarší plány na vybudování moderní veřejné knihovny v Hodoníně pocházejí z roku 1919. K otevření Obecní knihovny města Hodonína došlo v roce 1921. Její budování podpořily i místní spolky, např. spolek Podlužan, který do ní včlenil celou svoji spolkovou knihovnu. Počátky veřejného knihovnictví v Hodoníně nebyly jednoduché. Město mělo ve dvacátých letech necelých patnáct tisíc obyvatel, knihovna po založení necelé dvě stovky čtenářů.

První kroky hodonínského knihovnictví byly komplikované také díky skutečnosti, že byl problém získat odborného knihovníka. Když přišel roku 1926 do knihovny první profesionální pracovník – absolvent Státní knihovnické školy v Praze Vojtěch Rezner, byly vytvořeny lepší předpoklady pro další chod knihovny. Napomohl tomu ale ještě více příchod knihovníka Jaroslava Freye, který celkově úroveň knihovny povznesl. Koncem 20. let dokonce hodonínská knihovna vydávala vlastní časopis. Frey se snažil především podchytit zájem mládeže o knihu, inicioval literární a knihovnické kroužky, ve kterých by mládež mohla uplatnit své zájmy a vlohy. Knihovna měla vlastní ex-libris, kterým byly knihy vybaveny. V době působení J. Freye bylo v knihovně zřízeno německé oddělení, oddělení pro děti a mládež a hudební oddělení.

Dále byla věnována velká pozornost rozšiřování čítárny, což byla také cesta ke zvýšení počtu čtenářů. Na konci 30. let měla knihovna okolo 15 000 knih. Knihovna přečkala i druhou světovou válku, kdy ve městě existovala a byla preferována knihovna německá. Po druhé světové válce byla včleněna do systému kulturních zařízení města, ale uchovala si i svá specifika. Stala se centrem metodické činnosti okresu Hodonín, řídila kolem sedmdesáti veřejných knihoven. Specializovala se na poskytování služeb uživatelům v oblasti zemědělství.

Společenskou událostí bylo otevření nové budovy knihovny na hodonínské Národní třídě, kde sídlí dodnes. Z knihovny začalo být vytvářeno skutečné kulturní centrum s mnoha novými dosahy. Od roku 2003 nese tato knihovna název Městská knihovna Hodonín a je pověřena výkonem regionálních funkcí. V dalších letech zkvalitňuje svou činnost využitím automatizovaných systémů, které pomáhají zdokonalovat práci knihovníka. On-line katalog Carmen načítá už více než 135 000 svazků knih. Dnes věnují hodonínští knihovníci pozornost zejména mladým čtenářům, ale také seniorům, uživatelům všech věkových kategorií. Svoji práci se snaží zkvalitňovat nejen pomocí techniky, ale také zlepšováním přístupu ke čtenářům, zkulturňováním pracovního prostředí, propagací literatury a četby. Hodonín má skutečně moderní, esteticky zajímavou a dobře vybavenou knihovnu, cennou součást kulturního života města.