Hlavní obsah stránky

ALEŠ VANĚK ODPOVÍDÁ Z NOVÉHO ZÉLANDU

Autor se s vámi, milí čtenáři, v tomto čísle Čtenáře s rubrikou loučí. Připravil pro vás proto shrnutí, jak se knihovnám na Novém Zélandu celý rok dařilo, a informace ohledně příležitostí nalézt v tamějších knihovnách zaměstnání. Je možné, že se s příspěvky Aleše Vaňka v našem časopise v budoucnu opět shledáme, ovšem v nejbližší době to nebude pohled ze zahraničí, ale z České republiky.

Rok 2012 přinesl do knihoven především větší opatrnost při dodržování stanovených finančních rozpočtů, jelikož novozélandská ekonomická krize je stále na programu dne. Na druhou stranu byl obecně zaregistrován mnohem větší počet uživatelů a návštěvníků knihoven, především v těch s veřejným statusem. Lidé se tak v rámci „ekonomického uskromnění“ naučili více používat jejich služby a produkty, což může být pro budoucí existenci knihoven velké plus, pokud si tyto uživatele dokážou i nadále udržet. O tom samozřejmě bude rozhodovat nabídka a rozšiřování služeb, počítačová vybavenost a rychlost internetu. Pokud narážím na rychlost, resp. pomalost internetu na Novém Zélandu, je to velký problém. Vláda se to snaží řešit výstavbou nové optické spojovací trasy s Austrálií, ale tento projekt je doslova „under construction“. Relativně velký počet uživatelů, kteří jsou v některých horských a městům vzdálených regionech odkázáni na vytáčené připojení, je spíše ostudnou vizitkou infrastruktury, která v minulých letech trochu ustrnula.

Trendem veřejných knihoven dnešních dnů jsou elektronické čtečky a rostoucí fond elektronických knih (především americké provenience a tamních nakladatelství). K vytlačování fyzických publikací na regálech knihoven však rozhodně nedochází, spíše se, k radosti čtenářů, díky dostupnosti titulů v elektronické formě snižuje čekací doba na „regálové“ tituly novinek.

Velice úspěšný je celostátní a vládou dotovaný projekt APNK (obdoba Internetu do knihoven), který funguje po několik let (od roku 2008). Do něho se zapojuje stále větší počet institucí, které tak mohou nabízet využití počítačů a internetové služby pro veřejnost (včetně Wi-Fi) zcela zdarma.

V současné době se v novozélandském parlamentu projednává velice důležitá legislativní úprava poskytování placených služeb veřejných knihoven, s čímž je spojené jejich financování – a tedy další existence. Je třeba dodat, že veřejné knihovny mají v novozélandské společnosti velikou podporu a silné lobbistické skupiny fungující na parlamentní půdě.

Jak lze získat zaměstnání v novozélandské knihovně? Na hledání zaměstnání v knihovnách není v době trvající novozélandské recese sice ta nejvhodnější doba, ale na konci každého tunelu se nachází světlo. Pokud ovládáte plynně angličtinu a máte praxi v knihovnách, určitě je zde šance na získání pracovního povolení a rozšíření si obzorů z druhé strany polokoule. Veřejné knihovny jsou spravovány městskými úřady, proto hledejte na jejich webových stránkách. Více pozic je inzerováno na webu LIANZA, což je asociace knihovnických a informačních pracovníků NZ, obdoba českého SKIP. Další příležitostí na získání pracovního povolení je možnost práce v univerzitních a polytechnických knihovnách – pozice jsou inzerovány na webových stránkách univerzit a Polytechnik. Pokud máte výborné znalosti IT a k tomu odborné knihovnické znalosti, vaše šance na získání práce je poměrně dobrá. Práci na Novém Zélandu je možné hledat i z Evropy; zdejší personalisté jsou na pohovory přes skype nebo telefon zvyklí a pro vybrané kandidáty není vždy nutné se nacházet na novozélandské půdě před tím, než obdrží nabídku na vybranou pozici.